Evropa podle Václava Havla, Evropa jako úkol. Čtěte projev, na kterém stavíme předsednictví

2.7.2022 5:05 odp. | On-line

V květnu 1996 pronesl prezident Václav Havel v Cáchách projev nazvaný Evropa jako úkol. Ten si letos zvolilo jako motto české předsednictví EU, proto není na škodu připomenout si myšlenky v tomto projevu obsažené. Zejména zaujme Havlova vize, že Evropa je ve fázi soumraku a že je to vlastně dobře.

Evropa podle Václava Havla, Evropa jako úkol. Čtěte projev, na kterém stavíme předsednictví
Foto: Screen Youtube
Popisek: Václav Havel v létě 1996

Anketa

Pokud by v roce 2022 byly parlamentní volby, volili byste stejnou stranu jako v roce 2021? (Ptáme se od 28.6.2022)

75%
21%
hlasovalo: 6496 lidí

„Evropa podle Václava Havla. Evropa jako úkol. Svobodná, silná, bezpečná. Jsem si jistá, že zvládneme předsednictví Evropské unie se ctí,“ psala na Twitter na uvítání českého předsednictví EU Markéta Pekarová Adamová.

Heslo „Evropa jako úkol“, které se stalo mottem českého předsednictví, pochází z projevu Václava Havla v roce 1996.

Tehdy byl pozván do německých Cách, aby promluvil při předávání Ceny Karla Velikého, kterou v roce 1991 sám obdržel. Cenu udělovanou „za nejvýznamnější přínos k rozvoji porozumění v západní Evropě, činnost pro společenství, službu v zájmu lidstva a míru ve světě“ obdrželo již mnoho světových státníků, naposledy trojice běloruských disidentek. Z Česka ji zatím obdržel pouze Václav Havel.

V březnu 1996 byl pozván, aby při jejím předávání pronesl projev. V něm se Václav Havel zamyslel nad budoucností Evropy a dospěl k závěru, že Evropa je pro nás především úkolem. A heslo českého předsednictví bylo na světě.

Protože však tento projev Václava Havla představoval pozoruhodné shrnutí jeho pohledu na Evropu, je užitečné si jej dnes připomenout i rozsáhleji, než učinila ve formátu tweetu předsedkyně Poslanecké sněmovny.

Soumrak Evropy

„Pátral jsem nedávno po tom, jak vlastně Evropa získala své jméno. A trochu překvapen jsem zjistil, že podle mnohých má její označení svůj prapůvod v akkadském slově ‚erbu‘, znamenajícím soumrak či západ slunce. Od akkadského slova ‚asu‘, znamenajícího rozbřesk, získala prý své jméno naopak Asie,“ začal český prezident svůj projev.

Mohlo by se prý zdát, že to není příliš povzbudivé, protože soumrak si spojujeme s blížícím se koncem. Václav Havel se ale zamyslel nad tímto pojmem a došel k závěru, že rozhodně neznamená prohru, zkázu nebo konec. Nastává jen proto, aby mohlo začít něco nového.

„Pro člověka to například znamená, že končí čas práce vnější, spíš fyzické, do okolního světa zaměřené, a začíná čas klidu, usebrání, reflexe, hodnocení, introspekce, prostě práce orientované spíš dovnitř. Od nepaměti to býval přece večer, kdy se člověk zamýšlel nad tím, co během dne vykonal, nad smyslem, jaký to mělo či nemělo, pozastavil se, aby získal nadhled, nabral síly a učinil svá předsevzetí do dalšího dne,“ vysvětloval český prezident.

A v takovém „večeru“ podle něj Evropa skutečně je. Respektive už v roce 1996 byla. „Jakási etapa v dějinách Evropy skutečně jako by končila,“ cítil Václav Havel.

Šťastné spojení ducha antiky, židovské religiozity, křesťanství a energie barbarských kmenů podle něj dovedlo Evropu k historicky bezprecedentnímu rozmachu. Ten obsahoval nejen materiální statky, ale i soubor politických hodnot, jako je „důstojnost a svoboda člověka, vláda práva a rovnost občanů před zákonem“.

Toto své dílo šíříla Evropa dále, často k prospěchu celého světa, často ale i k jeho neprospěchu. „Vždyť dějiny Evropy nejsou jen dějinami šíření ideje spásy, svobody, pokroku a humanity, ale jsou i dějinami tvrdého potlačování jiných kultur, dějinami dobývání, drancování, kolonizace a vývozu velmi sporných artiklů, z nichž bych jen namátkově jmenoval jeden velmi nebezpečný, jehož důsledky mi bylo dáno poznat na vlastní kůži, totiž komunistickou ideologii,“ připomněl.

Výčet sporného evropského vývozu pokračoval „pyšně antropocentrickým nakládáním s planetou“, kultem konzumu i zaplněním světa zbraněmi, které jsme dali i do rukou velmi podezřelých režimů. Smutným vrcholem světového působení Evropy byly podle Václava Havla dvě světové války.

Dnes už Evropa není centrem světa, protože její ideu pokroku si osvojili jiní. „Už dávno nerozhoduje o tom, co se se světem stane,“ zdůraznil v projevu, který si za své motto vybralo české předsednictví.

Teď by se podle něj měla Evropa zastavit a zamyslet nad sebou. „Zdá se mi, že nastává čas velké historické výzvy. Výzvy k tomu, abychom konečně pochopili a začali naplňovat ten nejlepší význam, jaký lze dát slovu soumrak. Totiž abychom dnešní stav Evropy přestali chápat jako stav soumraku její energie, ale naopak jako stav usebrání a sebereflexe,“ doporučoval.

Nikdy podle něj neměla Evropa k tomuto usebrání lepší příležitost.

Pak po A řekl Václav Havel i B – totiž naznačil témata, o kterých by Evropané měli se vší vážností přemýšlet, aby „artikulovali Evropu jako úkol pro jednadvacáté století“.

Začal úvahou o vymezení Evropy. První možností je Evropa jako kontinent, nakreslený jako čáry na mapě. Václav Havel ale viděl minimálně dvě další možnosti definice Evropy.

Druhý význam toho slova znamená v podstatě soubor zemí, které neprošly komunismem a z nichž většina je dnes členy Evropské unie. Míní se tím tedy ta část Evropy, která je relativně politicky stabilní, protože měla možnost po desítiletí pěstovat demokratický politický systém a občanskou společnost, která hospodářsky prosperuje a která se po desítiletí krůček po krůčku integruje v jeden velký politický a ekonomický svazek. Je to Evropa zajisté přitažlivá a žádoucí pro všechny ostatní a nikoli náhodou mnoha zeměmi, které do ní nepatří, do omrzení zní slogan o ‚návratu do Evropy‘, čímž se v podstatě míní přijetí do onoho klubu zemí historicky šťastnějších o to, že byly na druhé straně železné opony,“ pokračoval.

Tato Evropa je však podle něj velmi sebestředná, řeší více dotace než „globální filozofování“ a proto by si civilizační sebereflexi zasloužila více, než kdo jiný.

Pak je tu ale ještě třetí definice Evropy: „Touto Evropou je společně sdílený osud, společná komplikovaná historie, společně sdílené hodnoty, společná kultura života. Ale nejen to: je to do určité míry i prostor určité vůle, určitého chování a určité odpovědnosti, dík čemuž mohou být hranice této Evropy občas i dost rozostřené či proměnlivé,“ popsal.

A právě tato „evropská duše“ by podle Václava Havla měla být výchozím bodem našeho rozjímání.

Démoni čekají na svou chvíli

Pak Václav Havel naznačil, jak tuto „evropskou duši“ vnímá on. Zdůraznil, že Evropa je jednotnou a nedělitelnou politickou entitou, který je sice rozmanitá, ale tvoří jednotný duchovní prostor a civilizační okruh.

„Neznamená totiž nic jiného a nic víc, než že nebude-li budoucí evropské uspořádání založeno na plném vědomí této propojenosti a svázanosti, nemůže nakonec přinést úspěch nikomu,“ vysvětlil prezident.

A po vsuvce nabádající k rozšíření EU na východ pokračoval: „Nevybudují-li zavčas vnitřní strukturu Evropy jako jediné politické entity demokraté, začnou ji budovat jiní a demokratům pak zbydou jen oči pro pláč. Démoni, kteří tak neblaze poznamenali dosavadní evropské dějiny – a nejhůř ve dvacátém století! – čekají na svou chvíli“.

Velkou evropskou tradicí je podle Václava Havla idea svobodného občana jako zdroje veškeré moci. Sjednocování EU podle něj bylo velkou renesancí občanského principu, který by se postavil fanatickému nacionalismu, který rozpoutal dvě světové války.

„Neběželo tu tedy o to, potlačit národní svébytnost či národní cítění, které je ostatně jedním z přirozených rozměrů každé lidské identity, ale o to, vymanit člověka ze zajetí nacionálního kolektivismu, tohoto zdroje všech nesvárů a zotročitele lidské individuality,“ popisoval své chápání evropské integrace.

Je to prý paradox, ale sjednocování Evropy není omezováním svobody, ale naopak jejím prohlubováním.

„Je to proces prohlubování této svobody, a to nejenom v tom smyslu, že je člověk osvobozován od strachu z jiných, ale i v tom smyslu, že se jeho občanské seberealizaci otevírá stále větší prostor,“ řekl o evropské integraci. I tato pasáž je nečekaně aktuální.

Soudce nad hvězdami

Nabádal, aby politici našli odvahu k „velkorysým řešením“ a k tomu jim ocitoval verš z Ódy na radost, jejíž první sloka je hymnou EU. Ve verši se hovoří o tom, že svoboda je závazkem „soudci nad hvězdami“. Pro Václava Havla to znamená, že svoboda je myslitelná, jen když je založena na odpovědnosti k vyšší autoritě.

„Poněkud nadneseně by se dalo říct, že úkolem Evropy je dnes znovu nalézt své svědomí a svou odpovědnost. A to v tom nejhlubším slova smyslu. To znamená nejen odpovědnost za svou vlastní politickou architekturu, ale i svou odpovědnost za svět jako celek,“ vyzval závěrem s tím, že dnes na „soudce nad hvězdami“ zapomínáme.

Evropa podle něj už nebude vyvážet své vynálezy a svou moc. Mohla by ale světu prospět jinak – svým příkladem.

„Ukázat vlastním počínáním, že lze šetrně zacházet s planetou, na níž je nám dáno žít, a že lze myslet i na generace, které přijdou po nás. Předvést, že lze pokojně soužít s jinými kulturními světy, aniž by se člověk či stát kvůli tomu musel zříkat sebe sama a své pravdy,“ vypočítával.

Evropa podle projevu, který se stal mottem českého předsednictví, by měla „vzít pokorně a neokázale na svá bedra kříž tohoto světa“. Počínat si tak, jak jí káže svědomí a nekalkulovat, zda to udělají i druzí. Jen tak podle Václava Havla může Evropa obnovit svou identitu a dospět k novému rozbřesku.

Pokud na Úřadu vlády Havlův projev o Evropě jako úkolu skutečně četli, je volba soumraku jako motta předsednictví, jehož hlavním tématem bude energetika a výzvou zajištění tepla a světla, velmi pozoruhodným signálem.

Je dost dobře možné, že na usebrání a sebereflexi budou mít Evropané dostatek času celou příští zimu.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nejhorší zpráva týkající se ČT. Petr Žantovský prohlédl rozhovor s Dvořákem a už je jasno

5:00 Nejhorší zpráva týkající se ČT. Petr Žantovský prohlédl rozhovor s Dvořákem a už je jasno

TÝDEN V MÉDIÍCH Česká televize nezajistila, aby v politicko-publicistickém pořadu 168 hodin bylo dbá…