Hned v úvodu Schroth připomněl, že před čtyřmi lety v rámci humanitární krize, která vypukla v Sýrii a následně v Turecku, do EU začaly přicházet balkánskou cestou velké a neočekávané počty lidí, což ukázalo, že stávající struktura migrační azylové politiky, schengenský systém a dublinský systém nebyly na takovu humanitární krizi připraveni. „Trvalo opravdu douhou dobu, než dokázaly adekvátně reagovat,“ dodal Schroth.

Dnes jsme ale v situaci, kdy například do Itálie za letošní rok k sedmému měsíci přišlo sedmnáct tísíc lidí, což je čtvrtinové číslo oproti loňskému roku. „Celkově jsou počty příchozích lidí okolo padesáti tisíc,“ uvedl Schroth s tím, že počty migrantů mířících do Evropy skutečně výrazně klesají.

I přesto, že jdou čísla dolů, strachu z migrantů neustává. Podle Schrotha se tak děje nejen kvůli médiím, ale i proto, že někdo využívá strachu k vnitropolitickému boji. „Vždy to bylo předmětem diskuse, kdy migrace byla spojena s tím, že někteří politici ji používali jako argument jak ochránit vlastní občany před vnitřním nebezpečím, to už je historický fenomén,“ řekl Schroth, podle kterého je to spojené s populismem a nacionalismem.

Nezávislé srovnávací anlýzy, které ukazují, jak je to v jiných státech světa, uvádějí, že Evropa disponuje jedním z nejsofistikovanějších a téměř dokonalým systémem ochrany vnějších hranic, uvedl Schroth. „Ale i přesto se stále hovoří o tom, že se musí posilovat ochrana vnějších hranic Evroské unie a že nikdo nemůže do Evropy přicházet, aniž by to bylo pod kotrolou,“ dodal s údivem.