Hned v úvodu Schroth připomněl, že před čtyřmi lety v rámci humanitární krize, která vypukla v Sýrii a následně v Turecku, do EU začaly přicházet balkánskou cestou velké a neočekávané počty lidí, což ukázalo, že stávající struktura migrační azylové politiky, schengenský systém a dublinský systém nebyly na takovu humanitární krizi připraveni. „Trvalo opravdu douhou dobu, než dokázaly adekvátně reagovat,“ dodal Schroth.
Dnes jsme ale v situaci, kdy například do Itálie za letošní rok k sedmému měsíci přišlo sedmnáct tísíc lidí, což je čtvrtinové číslo oproti loňskému roku. „Celkově jsou počty příchozích lidí okolo padesáti tisíc,“ uvedl Schroth s tím, že počty migrantů mířících do Evropy skutečně výrazně klesají.
I přesto, že jdou čísla dolů, strachu z migrantů neustává. Podle Schrotha se tak děje nejen kvůli médiím, ale i proto, že někdo využívá strachu k vnitropolitickému boji. „Vždy to bylo předmětem diskuse, kdy migrace byla spojena s tím, že někteří politici ji používali jako argument jak ochránit vlastní občany před vnitřním nebezpečím, to už je historický fenomén,“ řekl Schroth, podle kterého je to spojené s populismem a nacionalismem.
Nezávislé srovnávací anlýzy, které ukazují, jak je to v jiných státech světa, uvádějí, že Evropa disponuje jedním z nejsofistikovanějších a téměř dokonalým systémem ochrany vnějších hranic, uvedl Schroth. „Ale i přesto se stále hovoří o tom, že se musí posilovat ochrana vnějších hranic Evroské unie a že nikdo nemůže do Evropy přicházet, aniž by to bylo pod kotrolou,“ dodal s údivem.
Poté svou pozornost Schroth zaměřil na ženevskou konvenci. „Ono to může vypadat, že když zavřeme hranice, tak nebudou přicházet žadní urpchlíci a migranti. Ženevská konvence ale hovoří o tom, že je potřeba rozlišovat ekonomické migranty - z nich část azylové procedury může využívat, díky bohu vyspělé státy se neodkloní od toho, aby ji dodržovaly,“ řekl a doplnil, že pokud někdo přijde na hranici a může to být klidně i na moři, nebo přijde k Maďarskému plotu, je stát povinen začít s konrétním člověkem vyřizovat azylovou žádost, jak je tomu podle mezinárodních pravidel.
„Mimo jiné v posledních dnech zahájila Evropská komise už z tohohle důvodu řízení vůči Maďarsku, nejde aby řekli, ať zůstanou ti lidé za plotem, že nebudou z bezpečnostních důvodů jejich azlyovou žádost nabírat,“ připomněl a pokračoval, že humanitátní právo hovoří o tom , že ten stát nějakým způsobem může zdůvodnit, že lidé mohou být bezpečnostním rizikem a může je omezit na svobodě pohybu, standadně by ale měli mit lidé nejdříve volný režim a měl by jim být nabídnut pobyt v urpchlickém taboře, kde by byli po dobu vyřizování žádosti,“ uvedl.
To, že někdo požádá o azyl a vstoupí nelegalně na jejich území, není trestným činem, zopakoval Schroth. „Nemůže být ten člověk za něco takového postihován. Maďarsko se chová tak, že ty lidi v detenci drží a nemají u nich svobodný režim, zdůvodňují to právě bezpečnostním rizikem,“ uvedl a dodal, že se také hovoří o tom, že Maďarsko má například oproti Česku mnohonásobně vyšší počet uznaných uprchlíků.
Největší bezpečnostní rizko by bylo, kdyby se státy nedokázaly na spolupráci v migrační politicie dohodnout. Italský premiér poslal otevřený dopis premiéru Babišovi, aby si pohovořili o migraci v okamžiku, kdy jsme odmítli několik stovek migrantů. Podle Schrota ale ve chvíli, kdy Česká republika, ani jiné státy nebudou solidární, bude hrozit Evropský projekt a Evropa se začně štěpit. „Podívejme se na schengen. Občanů České republiky se to možna týká jenom tím, že nestojí jednou za rok frontu při cestě na dovolenou, ale jsou analýzy, že by nás to ekonomicky postihlo. Nemáme vnější hranici a ze shengenu, co se týče migrační azylové politiky, strašně těžíme,“ zdůraznil Schroth.
Přerozdělování na základě kvót teď prý není na stole. To by bylo podle Schrothových slov pouze v době humanitární krize. „Byla by to výjimečná událost. Vývoj ukazuje, že za poslední roky se Evropa poučila a zábraní tomu, aby se podobná krize, jako byla v roce 2015 a 2016, opakovala,“ řekl a dodal, že Evropa má hranice pod kontrolou a moc dobře ví, kdo sem přichází, „Opravdu v této chvíli se není čeho bát,“ ujišťoval Schroth.
Generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu, však nedávno uvedl, že migraci považuje za velkou bezpečnostní hrozbu pro Evropu, jelikož s lidmi se sem mohou dostávat i bojovníci Islamského státu. S tím ale Schroth nesouhlasí. „Když se podíváme na to, co říkali odborníci, co zaznívalo od politiků a v médiích už od roku 2015, a podíváme se jaká je skutečně realita, tak se žádné vyřčené obavy nenaplnily,“ zdůraznil Schroth s tím, že samozřejmě to může být i skvělou prací tajných služeb.
Celý rozhovor ZDE
„Je pravda, že zde bohužel nějací byli, ale absolutní většina byli lidi, kteří již v Evropě byli delší dobu, nebo se zde narodili,“ řekl na závěr a upozornil, že nyní se musí Evropa věnovat hlavně intergaci lidí, kteří zde jsou a pomoci jim začlenit se do pracovního procesu a vzdělávání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
