Bývalému italskému ministru vnitra Matteu Salvinimu hrozí soud za údajný únos. Jde o to, že loni v létě nepovolil okamžité vylodění asi stovky migrantů v italských přístavech. Salvini v případě odsouzení může ve vězení strávit až 15 let a na 8 let bude zbaven možnosti vykonávat politické funkce. Co si o tom myslíte, je právo v EU v pořádku?

Myslím, že i slepý absolvent zvláštní školy po lobotomii vidí, že právo EU není v pořádku. Globalistická totalita takzvaných lidských práv, genderismu, ekohysterie – neplést prosím se skutečnou ochranou přírody a životního prostředí, vedená neziskovými organizacemi a progresivními křídly ve většině politických stran prakticky ve všech evropských zemích – je morem současnosti.

Člověk, který hájí bezpečnost a hranice vlastní země i EU jako celku a za dodržování platných zákonů bojuje proti nelegální migraci a pašerákům, kteří jsou oblečeni do uniforem neziskových organizací, je ostrakizován a hrozí mu vězení. Na druhé straně, neziskovkářské německé pašeračce je málem, nebo možná i reálně, tleskáno vestoje.

Úpadek a postupná smrt Evropy tak, jak jsme ji znali, v přímém přenosu. Doufejme, že se napřímí více politiků Salviniho typu a nebude zatím nucen poslední zhasnout.

Myslíte, že se nyní někteří protiimigrační politici mohou zaleknout a raději své kroky mírnit, aby unikli případnému postihu? A pokud ano, bavíme se ještě o demokracii?

Ano, mohou, což je samozřejmě kromě přistřižení Salviniho křidýlek jedním z účelů světících prostředky. Nejde o demokracii. Jde o totalitu, a můžeme se bavit, do jaké míry, v demokratickém hávu.

Sněmovna ve středu ve 2. kole volby zvolila novým ombudsmanem Stanislava Křečka. Krok okamžitě vzbudil velmi bouřlivé reakce. Spolek Milion chvilek oznámil ještě před volbou, že pokud bude Křeček zvolen, budou demonstrovat. Jedná se, podle vás, o nátlak na poslance? Překročil Milion chvilek jakousi hranici, za kterou doposud nešel?

Milion chvilek postupně odhaluje své karty, drápky a tesáky. Věřím a doufám, že čím dál více lidí začíná vnímat, že jde o režimem protežované hnutí vedené mladými nedouky a profesionálními aktivisty s fašistickými tendencemi, kteří, jestli neumřeli, demonstrují dodnes. Kozlové zahradníky a totalitáři samozvanými hlídacími psy demokracie. Chucpe. Politický nátlak a spřízněnost na politické scéně s uvědomělým lokajsky prounijním, proněmeckým a proamerickým demoblokem je u chvilkařů evidentní od prvopočátku.

Jinak Milion chvilek hranici nemohl překročit, protože je od začátku daleko za ní. Na pováženou jsou jejich, z našich peněz štědře placené PR agentury – Česká televize a Český rozhlas. Předevčírem jsem viděl rozhovor dvojky chvilkařů Benjamina Rolla se sympaťandou s řečovou vadou lahodící uším Barborou Tachecí. Jakkoliv je jinak na hosty většinou příjemná jak prdelce smirkový papír, tak s mladým aktivistou si podbízivě notovala, že by si analogicky dle jisté samozvané lepší poroty zasloužila kilo ‚zlatých citronů‘, nebo jak se jmenuje ta cena, kterou dostal Xaver Veselý.

Zaznívají také hlasy tvrdící, že tímto krokem Milion chvilek odhalil, že mu vlastně nejde jen o osobu Andreje Babiše a jeho skandálů, ale že chce ovlivňovat českou politiku jako takovou. Domníváte se, že je na tomto pohledu něco pravdy?

Zcela bezpochyby. Peníze, moc ve formě ovládání davů, „úkolování“ politických čivav, eunuchů a Ralphíků Wiggumů, a mediální pozornost a prakticky nekritická podpora ze strany mainstreamu, ať už politického nebo mediálního, jsou opojné. A druhořadé lidské necharaktery v čele tohoto nátlakového hnutí se jich jen tak nevzdají. Stejně jako se jich, takto nadějných kádrů, nevzdají ti, kteří za nimi stojí. To si můžeme být jistí.

Sledoval jste reakce známých opozičních politiků na zvolení Stanislava Křečka? Co říkáte například na formu, jakou celou věc pojal Miroslav Kalousek? Ten prohlásil, že „jsme v hajzlu“.

Příliš nesledoval. No, pan Kalousek je tam, kde tvrdí, už dost dlouho. Minimálně, co se morálky a charakteru týká. A je-li tam i dle svých vlastních slov, tak je to jedině dobře pro nás. Jinak opravdu nechápu, proč by volba funkce ombudsmana, která je podobně zbytečná jako teplá námi dobře dotovaná místečka naprosto zbytečných senátorů, měla být důvodem k tak silným slovům. Echt, když nic horšího než předchozí ombudsmanka Šabatová, se vší neúctou, nás a naši zemi snad potkat nemůže. Možná tedy na jednu z mála výjimek – kazatele Halíka.

Ještě v den zvolení se na ČT uskutečnil rozhovor s novým ombudsmanem. Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, vyčinil Jakubovi Železnému z ČT za to, jak s Křečkem během interview zacházel. Mnoho otázek se týkalo Křečkova života před rokem 1989, např. zda schvaloval tehdejší volby, či zda jako předlistopadový člen ČSS dělal jen „stafáž“ KSČ. Je v tom, podle vás, nějaký problém? Například v zaměření otázek, nebo v tom, že se třeba kladou jen některým?

Jakub Železný v onom pořadu se sebestředností sobě vlastní nakrásně ilustroval nabubřelost, aroganci a povýšenost, s jakou řada veřejnoprávních redaktorů vystupuje. Viděl jsem toho od ČT hodně, ale tohle byla opět silná cibetková káva. Ostatně věřím, že si se svými obdobně nastavenými kolegy, jako je Nora Fridrichová, Václav Moravec nebo Marek Wollner, musí u tohoto teplého nápoje skvěle rozumět.

Co se týká Železného vrtání se v každé maličkosti týkající se komunismu, tak jsem opravdu velmi zvědav, zda si bude Jakub se stejným zaujetím, zápalem a údernictvím jako u pana Křečka hovět v komunistické minulosti soudruha generála Petra Pavla, až mu bude naše, vaše a hlavně jejich ČT dělat PR před prezidentskou volbou. Mimochodem, nevíte, kam se poděla ona nedávná až bytostně nesnesitelná mediální masáž onoho převlékače uniforem?

Co je zajímavé, na zvolení Křečka reagovali hutně i novináři. Erik Tabery z Respektu napsal: „Po Šabatové přichází Křeček. Nelze si představit lepší ilustraci dnešních časů. Naprosto absurdní je, že takový člověk projde díky levicovým hlasům.“ Jindřich Šídlo podotkl, že Křeček je pouze odrazem dnešní sněmovní a společenské většiny, zato Jakub Patočka mluví o důvodu k občanské neposlušnosti a oznámil, že Křečkovi bude ve vstupu do budovy úřadu bránit vlastním tělem a vyzval přátele, ať se připojí. Co na to říci? Proč někteří novináři zachovali dekorum, ačkoli jim třeba Křeček není po chuti, zatímco jiní píší plamenné výzvy? Měl by novinář i tímto způsobem burcovat společnost?

Předně, ve výčtu výše žádné novináře nevidím. Patočku pravda neznám, ale Tabery se Šídlem nejsou žádnými novináři, ale pouhými ideology a prorežimními lokaji či ovcemi odtrženými od reality a zapouzdřenými v bublinách se svými podkuřovači. Výzvy k jakýmkoliv fyzickým akcím i k neposlušnosti jsou podle mě přes čáru. Ale u představitelů samozvané a jediné pravdy a lásky, z nichž nenávist kape jak z ošípaných omastek, mě už nepřekvapí asi nic.

Pražský primátor Zdeněk Hřib chce před ruskou ambasádou náměstí Borise Němcova. Vítáte takový krok? Čeho tím reálně může Praha dosáhnout? Jde jen o provokaci, jak říkají odpůrci návrhu?

Jde jen a pouze o provokaci. Hřib je – po boku řeporyjské psychicky labilní vulgarity Novotného a jeho vlasovců, a prominentního arogantního synáčka Koláře z Prahy 6 a jeho Koněva – levným hrdinou vezoucím se na prorežimní rusofobii. A ačkoliv se mu pod rukama „rozpadá“ Praha, má evidentně čas na pletky s mezinárodní politikou. Otázkou je, nakolik je to z jeho a jejich hlavy, a nakolik je součástí určitého širšího plánu. Třeba pod taktovkou starého Koláře. Všechny tři „spontánní“ akce dělí jen pár měsíců. Náhoda?

Hřib v ČT navíc uvedl, že jde o součást iniciativy, která proběhla už třeba ve Washingtonu nebo v Kyjevě. Takže vidíme, odkud vítr fouká. Panu primátorovi bych taky doporučil názvy dalších ulic před ambasádami jednotlivých zemí. Před německou třeba V Ležákách či Konečného řešení, před tureckou Kurdskou, před americkou Hirošimy a Nagasaki nebo Guantánamskou, před francouzskou či britskou Mnichovské zrady či Juliana Assange, před saúdskou Ženských a LGBT práv nebo před španělskou Katalánských politických vězňů.

Nizozemskou Cenu Jana Amose Komenského pro rok 2020 obdrží český filozof a teolog Tomáš Halík. Ocenění, které dostal v minulosti například bývalý předseda Evropské rady Herman van Rompuy, získá Halík jako vůbec první Čech. „Vystupuje do dnešních dnů zcela nezávislým a kritickým způsobem proti bezpráví a omezování svobody a je neochvějným zastáncem solidarity mezi národy světa,“ odůvodnil Halíkovo ocenění předseda poroty Douwe Breimer. Jde již o několikáté zahraniční ocenění Tomáše Halíka v posledních letech. Je teolog skutečně tak výraznou osobností? Měl by Komenský radost?

Tomáš Halík, ztělesněná pýcha, což je u katolického kněze dosti paradoxní, je symbolem jedné velké závislosti. Závislosti na kontroverzním mecenáši Sekyrovi, který ho vydržuje. Závislosti na financích a dotacích ze všemožně nemožných a bezvýznamných ocenění a s tím spojená závislost a lokajství vůči EU, USA, Německu a veškerým mocenským strukturám. Jestli se tenhle člověk dostane do nebe, tak jen proto, že z něj budou mít v pekle bobky.

Další z řady zahraničních ocenění? Jak se říká u nás, změkčím-li jedno písmeno: na to seje pes. PR, zviditelnění, závazek k protisloužbě v rámci jeho možné budoucí funkce, bude-li nějaká. Jenže oni ho Češi, kteří mají povětšinou všech pět pohromadě, stále příliš neberou, že? Oni mu až na pár výjimek z řad hurá Evropanů a progresivistů na jeho nenávistné, protičeské a demagogické proklamace hází vidle. Komenský musí z jakéhokoliv spojení svého jména s tím Halíkovým rotovat v hrobě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.