Minulý týden začala masivní vládní kampaň, jejímž cílem je seznámit všechny, kdo by to mohli v dalších měsících potřebovat, s programem sociální pomoci, který se jmenuje Deštník proti drahotě. „Prosím vás, využijte této informační kampaně a podívejte se, zdali se zrovna vás nemůže tato pomoc týkat. Jsme v mimořádné situaci a ostych tady není namístě,“ vyzval Petr Fiala občany v nedělním předtočeném projevu, který odvysílaly všechny tři hlavní tuzemské televize a Český rozhlas k tomu. Předsedovi vlády očividně leží na srdci, aby jeho kabinet byl vnímán jako ten, který „nenechá nikoho padnout“, jak se už v minulosti několikrát nechal slyšet. Jedna věc ovšem je komunikovat formou projevu k národu s připraveným textem a druhá pak při setkání s lidmi na ulicích či náměstích.
Před týdnem totiž čelil rozhořčení občanů v Otrokovicích, uplynulý víkend ho něco podobného potkalo v Havířově, což dokumentuje video kolující po internetu. To začíná ve chvíli, kdy premiér Petr Fiala místním vysvětlil, že si mají jít požádat na úřad o nějakou z dávek vládního deštníku. „To mám jít na úřad si prosit?“ rozhořčil se jeden z účastníků debaty. „To není prosba,“ začal vysvětlovat profesor Fiala. „Celý život jsem robil a teď abych šel žebrat,“ přerušil jej občan. „To je pomoc,“ trval na svém premiér. Jiný z diskutujících se snažil předsedovi vlády vysvětlit, že lidé chtějí také nějakou důstojnost. „A přesně proto to nabízíme,“ trval na svém Fiala. Následně byl konfrontován s názorem, že sociální dávky rozhodně na důstojnosti nepřidají, a snažil se vysvětlit, že to tak není.
Jako když stojíte na ulici a máte nataženou ruku
„Pan premiér není asi dost zvyklý mluvit s lidmi z ulice. Je zvyklý řečnit před studenty a na akademické úrovni. Asi by měl chodit do nějakých obyčejných hospod, aby si zjistil, jaké jsou nálady ve společnosti. Pan profesor Fiala s obyčejnými lidmi neumí komunikovat, a ten jeho PR tým není tak schopný jako PR tým, co má pan Babiš,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Jiří Mikeš. Lidem dává za pravdu, že pobírání sociálních dávek jim na důstojnosti příliš nepřidá. „Ze svého okolí mám poznatky, že lidem se opravdu nechce jít žádat o nějakou podporu. To je, jako když stojíte na ulici a máte nataženou ruku, abyste si mohl koupit rohlík a pět deka salámu. To opravdu není zrovna důstojné. Důstojné by bylo, kdyby vláda situaci zvládla, jako ji zvládli v jiných zemích,“ vysvětluje.
Má tím na mysli, jak si s nastalou situací poradili třeba Slováci, kteří mají třikrát nebo čtyřikrát levnější energii, než máme my. „Je hrozné, jestliže vyrábíme více elektrické energie, než spotřebujeme, a přitom máme mnohonásobně vyšší ceny než jinde v Evropě. To nesvědčí o tom, že by to vláda řešila právě nejlépe. Lidé mají svou důstojnost. Proč mají někam chodit a žebrat, aby jim někdo pomohl? Tenhle vývoj mohla vláda předpokládat a reagovat dřív. Proboha, proč jsme tři měsíce nebo kolik čekali, až se to někde v Bruselu rozhodne? Nejdřív se musím postarat o vlastní lidi, protože ti mě zvolili, a teprve pak můžu jít do nějakého Bruselu a tam si vyslechnout, jak to tam řeší. A pokud to vyřeší líp než my, tak převezmeme to dobré,“ míní Jiří Mikeš.
Potřební si musejí říct, pečení holubi do huby nelítají
„Představa, že občané budou dostávat peníze bez toho, aby upozornili na to, že je od státu potřebují, mi připadá úsměvná. Alternativou k tomu je to, co propaguje z opozice Andrej Babiš, když říká: ‚Dáme všem všechno, dáme všem peníze, nebude o to muset nikdo žádat.‘ To je nerealizovatelné. Pokud někdo potřebuje pomoc, tak je to jako v životě, že si o ni musí říct. Přece nemůže člověk nebo stát pomáhat někomu bez toho, že by se o to ten dotyčný přihlásil. Prostě pečení holubi lidem do huby nelítají,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol. Navíc je přesvědčen, že je tato situace do značné míry už dnes vyřešená tím, že se v mezičase zastropovaly ceny energií.
Psali jsme:
Pro jakékoli pocity ponížení nebo také ztráty důstojnosti u těch, kteří si v důsledku enormního nárůstu cen energií musejí třeba poprvé v životě žádat o dávky, důvod nevidí. „Jestli je pro lidi ponižující sociální systém? To já si tedy nemyslím. Sociální systém je tu vytvořen proto, aby pomáhal těm, kteří to potřebují. A ti, kteří to potřebují, se o to musejí přihlásit. Na druhou stranu byly oblasti té pomoci, kdy ani lidé žádat nemuseli, takže tohle je trochu zveličený jeden případ, na kterém se ukazuje to, že se někdo cítí ponížený tím, že mu stát chce pomoci,“ upozorňuje Petr Sokol.
Fiala se chlubí, že dohnal na sociálku víc lidí
A oceňuje především tu skutečnost, že stát těm, kteří se ocitají ve finančních problémech, pomáhá. „A navíc je dobře, že pomáhá těm, kteří to opravdu potřebují. I proto, že by přece bylo vůči těm lidem, kteří se dostali do problémů, nespravedlivé, aby stát dával peníze všem. Protože pak by na ty, kteří jsou ve skutečných potížích, a jsou to opravdu mnohdy lidé, kteří pracovali nebo ještě pracují, zbylo méně, když by se jim ubíraly peníze tím, že se rozdají všem. To znamená, že je lepší, když se budou dávat konkrétním lidem, kteří to potřebují. A jediné, co od nich stát v takové situaci bude chtít, je to, aby o to požádali, poslali žádost. Já si myslím, že to je správný systém,“ zdůrazňuje politolog.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Premiér Petr Fiala docela často opakuje: „Naše vláda zařídila, že můžete žádat.“ S tímto tvrzením ale narazil při zmíněné debatě na havířovském náměstí. „Takže si můžeme dojít na sociálku, to jste zařídil, pane Fialo,“ reagoval na něj jeden z občanů v diskusním hloučku. „S tím nezaboduje ani u těch, kteří pro podporu nemusejí, ani u těch, kterým nic jiného nezbývá. Myslím, že ani jedna strana ho za to nepochválí, že se de facto chlubí, že dohnal na sociálku víc lidí. To je v podstatě přiznání, že se mu něco nepovedlo, že se musí dále zadlužovat a že musí tu rotačku, která tiskne papírové peníze, co už nejsou ničím kryté, znovu pustit na plné pecky. To přece není žádné vítězství rozumu, to je potvrzení, že se snaží vytloukat klín klínem,“ tvrdí Jiří Mikeš.
Pomoc se připravila, tak se hledá, co jiného kritizovat
S takovou interpretací ale vůbec nesouhlasí Petr Sokol. „Já mám pocit, že tohle je demagogie. Tohle je mediální politika, která vede k tomu, že než vláda připravila pomoc, tak média neustále tvrdila: ‚Nepomáháte lidem.‘ Teď se pomoc připravila, a tak se hledají takové věci typu, že o ni musejí lidé žádat. Tak se těm lidem nemá pomáhat? To je úplně asociální politika, která se tímto zakrývá. Ti, co takto argumentují, chtějí, aby se lidem nepomáhalo. Ale měli by to jasně říct. Tak ať těm lidem, kteří se dostali do nouze kvůli drahým cenám energie, co nejsou způsobeny tady v České republice, tito kritici řeknou, že se jim nemá pomáhat. To je jediná alternativa vůči tomu, co říkal pan Fiala. Připadá mi, že ta situace se těžko dá jinak komunikovat, než že je tady balík pomoci a ti, co ho potřebují, se o účast v tom programu mohou přihlásit. Nevím, jak jinak to řešit,“ konstatuje politolog.
Na masivní informační kampaň, od níž vláda očekává, že nikdo potřebný nezůstane bez pomoci, bylo vyčleněno 25 milionů korun, které poputují do pečlivě vybraných médií. „Jestli dají nějakému Šafrovi nebo do Hospodářských novin vydělat, tak to je taková úlitba za to, že s nimi ta vybraná média celou dobu drží basu. Nic zase tak tragického bych v tom neviděl. Jen to bude tak trošku vyhození peněz. Reklama je přesvědčovací proces. Ale bylo by rozumnější dát ji do médií, kde se dá předpokládat ta cílová skupina. Ale problém je, že ta jsou názorově jinde než pětikoalice. Ale tohle se děje v celém světě. Co jsem zatím slyšel nebo viděl, tak na mě to dělá dojem, že mediálně to je zvládnuté vcelku profesionálně, ale kreativně to není žádná bomba. Myslím, že to nedělala kreativní agentura, spíš mediální. Ale to je můj osobní názor,“ dodává pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Jiří Mikeš.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
