Rizika cloudu jsou jasná: jde v první řadě o riziko závislosti na těchto stále více centralizovaných proprietárních technologiích, neboť kdo ovládá váš přístup ke konektivitě a k informacím, má moc vám ten přístup odejmout či jej omezit, filtrovat, nebo modifikovat. Ve jménu bezpečnosti, ve jménu morálky, ve jménu udržení své moci. Má totiž tu moc. Bez přístupu k těmto službám nejste nic. O tom se přesvědčila řada firem i jednotlivců žadonících u správců služby Facebook, aby zrušili jejich „odstřižení“.

Doteď jsme žili v iluzi, že prostředí sítě je technologicky  i obsahově neutrální. Prozatím to tak vypadalo. Internet byl kdysi dávno pro CERN vymyšlen a postaven na principu decentralizace s požadavkem přežití – i jaderné války. Nemá jej nikdo vlastnit, nemá o něm nikdo rozhodovat. Hlídání hlídačů zaobstarávala doteď „rada moudrých Jediů“ v konsorciu W3C.  

65letý ředitel konsorcia W3C Timothy  Berners-Lee, otec-zakladatel webu, má ale nyní „vizi“ o jeho inovaci. „Smlouva o webu“ se možná stane prvním globálním zákonem, negarantovaným vládami, ale uživateli. Ale také možná neuspěje. Protože popírá obsahovou neutralitu a hovoří jazykem ideologické převýchovy uživatelů. Vlády a firmy se mají zavázat zajistit všem občanům možnost kdykoli se připojit k internetu a respektovat právo všech uživatelů na soukromí. To je absurdní, tajné služby k tomu nutit je nesmyslné.  Občané by pak podle Bernerse-Lee měli na internetu budovat komunity, které „respektují kultivovanou debatu a lidskou důstojnost“ nebo „bojovat za to, aby web zůstal otevřeným a globálním veřejným zdrojem“. To je ještě absurdnější.