Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
Pro aktuální funkční období bylo v Evropském parlamentu stanoveno 705 křesel a ze 73 prázdných míst, které zbyly po odchodu Spojeného království, se i tehdy 27 z nich přerozdělilo mezi členské země. Radovat se tehdy mohla zejména Francie se Španělskem, jelikož obě tyto země dostaly navíc hned pětici křesel. Itálie dostala navíc o tři křesla a tři další europoslanci mohli zastupovat i Nizozemsko. Irsku byly přerozděleny dvě křesla a Švédsku, Rakousku, Dánsku, Finsku, Slovensku a Chorvatsku přibylo po jednom křeslu.
Počet poslanců Evropského parlamentu se v roce 2024 na rozdíl od tohoto stavu z roku 2019 navýší o 15, a europoslanců tak nově již bude mezi lety 2024 až 2029 720. Návrh Evropské rady vycházel ze zprávy parlamentu, která doporučovala přidání jedenácti křesel a má zohledňovat demografické změny v Unii.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Opět si nejvíce polepší Francie se Španělskem a společně s Nizozemskem získají další dvojici křesel. Po jednom křeslu si pak přilepší Polsko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Slovinsko a Lotyšsko. Česka se tato změna opět nijak nedotkne a i nadále by nám mělo zůstat 21 křesel.
Nejvíce europoslanců bude mít aktuálně Německo (96), Francie (81), Itálie (76), Španělsko (61) a Polsko (53). 21 europoslanců jako Česko má aktuálně také Řecko, Švédsko, Portugalsko či Maďarsko, které mělo na počátku letošního roku o více než milion a 200 tisíc méně obyvatel. Naopak Belgie, která Česko v počtu europoslanců předehnala a bude jich mít 22, má již téměř o milion obyvatel více.
Právní předpisy EU umožňují, aby v Evropském parlamentu zasedalo maximálně 750 poslanců a poslankyň a předseda či předsedkyně. O počtu křesel v jednotlivých zemích se rozhoduje před každými volbami do Evropského parlamentu a rozdělení křesel má zohledňovat počet obyvatel členských států, ale i potřebu minimálního zastoupení evropských občanů z menších zemí, minimální počet křesel pro zemi je šest a maximální 96.
Obyvatel České republiky v prvním pololetí přibylo o 46 000 na 10,87 milionu a jsme již devátou nejlidnatější zemí EU. Za nárůstem je zahraniční migrace, zejména z Ukrajiny. Pokud by k nám noví obyvatelé nepřicházeli, Česko by se v počtu obyvatel naopak propadalo, jelikož od ledna do konce června zemřelo 56 666 obyvatel a narodilo se 45 180 dětí. Ze zahraničí do ČR se od ledna do konce června přistěhovalo 79 776 lidí, naopak z Česka se odstěhovalo 22 266 obyvatel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
