Generál Pavel popsal ruskou hrozbu. Zákeřnost spočívá v její obtížné identifikaci

18.07.2021 6:36

„Celý systém národní bezpečnosti je třeba postavit na nový základ tak, aby měl jasnou hlavu, se kterou může premiér, jako šéf exekutivy, pracovat. Přijde mi téměř trestuhodné, že v této zemi nebyla na úrovni institucí a vlády žádná skutečná snaha se z této krize poučit. Proto jsem dal dohromady návrh systému protikrizové ochrany, který již brzy představím široké veřejnosti i nastupující vládě,“ uvádí generál Petr Pavel, jenž na téma bezpečnosti vystoupil i na konferenci s názvem Naše bezpečnost není samozřejmost.

Generál Pavel popsal ruskou hrozbu. Zákeřnost spočívá v její obtížné identifikaci
Foto: Daniela Černá
Popisek: Generál Petr Pavel

Anketa

Souhlasíte, aby se pokuty za opakované přestupky odečítaly ze sociálních dávek?

97%
1%
hlasovalo: 17377 lidí
„Už se dlouhé roky bavíme o velice dynamickém vývoji bezpečnostního prostředí. Bavíme se o tom, že se postupně stírají rozdíly mezi hrozbami vnitřními, vnějšími, mezi hrozbami způsobenými státními aktéry a těmi nestátními aktéry. A mezi hrozbami vojenskými, nevojenskými. Ale naše vědomí a naše poznání má tendenci setrvačně zůstávat v tom směru, jak jsme chápali bezpečnost dříve. Tedy v těch kategoriích stále vnitřních, vnějších, vojenských, nevojenských. A i když jsme už podnikli řadu různých kroků, abychom tento stav zlepšili, tak stále, když se na to podíváte v reálu, v konkrétních případech, tak řešíme věci resortně, řešíme věci v působnosti jednoho národa, případně jedné odborné kategorie,“ začal hovořit na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost Petr Pavel.

„Krize dnešní se stále více ukazují být krizemi průřezovými, tedy že postihují celou společnost, bez ohledu na to, jestli má levou nebo pravou politickou orientaci, případně sexuální nebo náboženskou nebo jakoukoliv jinou, a ta poslední krize, ze které se snad už dostáváme, zcela jasně ukázala, jak průřezová taková krize může být, a z toho zcela jasně vyplývá, že na takovou krizi není možné reagovat standardními prostředky tak, jak jsme byli dosud zvyklí, ale že na takovou krizi musíme reagovat stejně průřezově, jak ona dopadá na všechny vrstvy společnosti,“ dodal Pavel.

„Vidíme také, že v celém tom spektru hrozeb postupně neztrácejí na významu, ale na urgenci hrozby vojenské, a místo nich se stále více prosazují hrozby, které souhrnně označujeme za hybridní. A to slovo hybridní, je dobré vědět, že to je produktem západní bezpečnostní teorie, i když ho přisuzujeme především Rusku, ale Rusové nikdy termín hybridní hrozby nepoužívali, oni používali termín aktivní opatření, která měli v arzenálu už dlouhé a dlouhé roky, a vlastně k těm starým nástrojům, mezi které patřila především propaganda, podvratná činnost, psychologické operace a špionáž, přibyly nové nástroje umožněné moderními technologiemi. Především nástupem internetu a sociálních sítí,“ dodal Pavel.

Anketa

Lídr které volební strany si zatím v kampani počíná nejzručněji?

27%
1%
1%
48%
1%
12%
hlasovalo: 13310 lidí
„Vidíme nebývalý rozmach kybernetických operací, dezinformačních kampaní, které všechny mají jeden cíl. A ten by se dal shrnout do jednoho z postulátů starého ministra Sun-C', který říkal: ‚Když nemůžeš být stejně silný jako tvůj protivník, tak oslab svého protivníka na svoji úroveň nebo ještě více.‘ A v tomto smyslu se především Rusko po rozpadu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy velice dobře poučilo, a Čína, která stála v pozadí, dávala velmi dobrý pozor a poučila se možná ještě lépe, protože její podmínky jsou nesrovnatelně výhodnější než ty ruské, a ve svém globálním soupeření se Západem přesunuly většinu svých aktivit právě do té šedé zóny neboli do těch hybridních operací. Tím se bohužel ale nijak nesmazává význam tradičních silových nástrojů, tedy armád, protože vidíme, že nejenom Rusko, ale i Čína a mnoho dalších států, které považujeme, když ne přímo za protivníky, tak alespoň za bezpečnostní výzvu, tak velice intenzivně modernizují, velice intenzivně pracují na rozvoji svých jak konvenčních, tak jaderných arzenálů, ale kromě toho věnují obrovské prostředky na úsilí právě do působení v té hybridní zóně. A ta se vyznačuje dvěma základními parametry. Ten jeden je v tom, že je působení v této zóně většinou pod prahem toho, co můžeme označit za agresi. Nebo aspoň tak, jak jsme agresi definovali dosud,“ zmínil Pavel.

„Což těm, kteří jsou předmětem takového působení, významně ztěžuje identifikovat to jako hrozbu a přijmout proti tomu adekvátní opatření. A druhým takovým charakteristickým rysem je možnost dlouhodobě popírat, kdo je původcem takového působení. A tím samozřejmě přispívat k tomu zmatku, který ta situace vyvolává. A samozřejmě že některé ty aspekty toho, co nazýváme hybridním působením, používají všechny státy světa včetně toho našeho, protože rozhodně to, co můžeme nazvat propagandou nebo informačním působením, dělají všichni. Jde o to, s jakými nástroji, kam až daleko jsou ochotni zajít, s jakou intenzitou a hlavně s jakými cíli. My musíme proto vnímat bezpečnostní prostředí jako mnohem komplexnější, musíme také vnímat, že zdaleka otázkami bezpečnosti se už nemohou zabývat pouze ženy a muži v uniformách, ať už jsou to armády, policejní sbory v pěkných oblecích, nebo v tajných službách, ale že jsou to v podstatě všechny složky společnosti. Protože bezpečnost se dnes prolíná do všech složek našeho života a můžeme vidět, že i krize, která nemá původ v působení žádného státu, myslím tím cílený původ, může významně ovlivnit bezpečnost po celém světě. Jsou státy, jednotlivci, skupiny, které neváhají využít i té nejhorší krize a získat nějakou svoji výhodu, případně někoho nějak významně poškodit. Takže to jsou reality, ve kterých žijeme, a proto si myslím, že v dnešní době nemá smysl definovat hrozby v nějakém pořadí Rusko, Čína, mezinárodní terorismus, nebo v jakémkoliv jiném, ale především v našem středoevropském prostoru a konkrétně v České republice vidím to největší ohrožení v tom, že nejsme schopni identifikovat, co nám vlastně hrozí a jak. A na základě toho máme problém identifikovat, jakými nástroji proti tomu působit a hlavně, že ty nástroje také musíme podpořit odpovídajícími zdroji. A to jak lidskými, tak finančními a materiálními,“ řekl Pavel.

„Máme stále ještě v praxi tu obranu rozdělenou velice resortně, a i když jsme hovořili už dávno, už při zpracování bílé knihy, že musíme se zaměřit více na horizontální koordinaci, tak stále ještě fungujeme v těch komínech resortních nebo národních, tak jak jsem řekl v úvodu. A to může být velkým problémem nejenom pro Českou republiku, ale i pro ostatní země toho, co nazýváme kulturním a politickým Západem, že nebudeme schopni dostatečně efektivně reagovat na to nové bezpečnostní prostředí,“ uzavřel.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vef

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fiala a Pekarová střílejí mimo? Pikora se podíval na novou zbraň SPOLU, výsledek zklame

17:46 Fiala a Pekarová střílejí mimo? Pikora se podíval na novou zbraň SPOLU, výsledek zklame

Koalice SPOLU se ve své aktuální předvolební propagaci soustředila na zvyšování cen. Tvrdí, že za to…