Souhlasíte, aby se pokuty za opakované přestupky odečítaly ze sociálních dávek?Anketa
„Krize dnešní se stále více ukazují být krizemi průřezovými, tedy že postihují celou společnost, bez ohledu na to, jestli má levou nebo pravou politickou orientaci, případně sexuální nebo náboženskou nebo jakoukoliv jinou, a ta poslední krize, ze které se snad už dostáváme, zcela jasně ukázala, jak průřezová taková krize může být, a z toho zcela jasně vyplývá, že na takovou krizi není možné reagovat standardními prostředky tak, jak jsme byli dosud zvyklí, ale že na takovou krizi musíme reagovat stejně průřezově, jak ona dopadá na všechny vrstvy společnosti,“ dodal Pavel.
„Vidíme také, že v celém tom spektru hrozeb postupně neztrácejí na významu, ale na urgenci hrozby vojenské, a místo nich se stále více prosazují hrozby, které souhrnně označujeme za hybridní. A to slovo hybridní, je dobré vědět, že to je produktem západní bezpečnostní teorie, i když ho přisuzujeme především Rusku, ale Rusové nikdy termín hybridní hrozby nepoužívali, oni používali termín aktivní opatření, která měli v arzenálu už dlouhé a dlouhé roky, a vlastně k těm starým nástrojům, mezi které patřila především propaganda, podvratná činnost, psychologické operace a špionáž, přibyly nové nástroje umožněné moderními technologiemi. Především nástupem internetu a sociálních sítí,“ dodal Pavel.
„Což těm, kteří jsou předmětem takového působení, významně ztěžuje identifikovat to jako hrozbu a přijmout proti tomu adekvátní opatření. A druhým takovým charakteristickým rysem je možnost dlouhodobě popírat, kdo je původcem takového působení. A tím samozřejmě přispívat k tomu zmatku, který ta situace vyvolává. A samozřejmě že některé ty aspekty toho, co nazýváme hybridním působením, používají všechny státy světa včetně toho našeho, protože rozhodně to, co můžeme nazvat propagandou nebo informačním působením, dělají všichni. Jde o to, s jakými nástroji, kam až daleko jsou ochotni zajít, s jakou intenzitou a hlavně s jakými cíli. My musíme proto vnímat bezpečnostní prostředí jako mnohem komplexnější, musíme také vnímat, že zdaleka otázkami bezpečnosti se už nemohou zabývat pouze ženy a muži v uniformách, ať už jsou to armády, policejní sbory v pěkných oblecích, nebo v tajných službách, ale že jsou to v podstatě všechny složky společnosti. Protože bezpečnost se dnes prolíná do všech složek našeho života a můžeme vidět, že i krize, která nemá původ v působení žádného státu, myslím tím cílený původ, může významně ovlivnit bezpečnost po celém světě. Jsou státy, jednotlivci, skupiny, které neváhají využít i té nejhorší krize a získat nějakou svoji výhodu, případně někoho nějak významně poškodit. Takže to jsou reality, ve kterých žijeme, a proto si myslím, že v dnešní době nemá smysl definovat hrozby v nějakém pořadí Rusko, Čína, mezinárodní terorismus, nebo v jakémkoliv jiném, ale především v našem středoevropském prostoru a konkrétně v České republice vidím to největší ohrožení v tom, že nejsme schopni identifikovat, co nám vlastně hrozí a jak. A na základě toho máme problém identifikovat, jakými nástroji proti tomu působit a hlavně, že ty nástroje také musíme podpořit odpovídajícími zdroji. A to jak lidskými, tak finančními a materiálními,“ řekl Pavel.
„Máme stále ještě v praxi tu obranu rozdělenou velice resortně, a i když jsme hovořili už dávno, už při zpracování bílé knihy, že musíme se zaměřit více na horizontální koordinaci, tak stále ještě fungujeme v těch komínech resortních nebo národních, tak jak jsem řekl v úvodu. A to může být velkým problémem nejenom pro Českou republiku, ale i pro ostatní země toho, co nazýváme kulturním a politickým Západem, že nebudeme schopni dostatečně efektivně reagovat na to nové bezpečnostní prostředí,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
