Andrea Procházková se hostů zeptala, zda mají nějaký příběh z české historie, na který si vždy vzpomenou a který je vždy dojme. Jako první se slova ujala ekonomka Eva Zamrazilová. „Na první dobrou mě dojímá příběh pana Aloise Rašína. Je to proto, že jeho odkaz jako ministra financí, ekonoma a národohospodáře mi byl vždy blízký, Jeho životní heslo bylo ‚pracovat a šetřit‘ a on chtěl pro české země vždy silnou měnu,“ připomněla ekonomka životní příběh prvorepublikového ministra financí.

„Můj příběh bude takový přízemnější,“ začal svou odpověď Petr Pavel. „To první, co si pamatuju, jsou roky kolem roku 1968. Jsou ilustrativní pro to, co se s naší zemí v tom století dělo,“ pokračoval Pavel a vzpomínal na to, jak se po Pionýru dostal do nově obnoveného Skautu. Byla to podle něj doba, kdy se na chvíli opět mohlo mluvit o prezidentu Masarykovi a o dalších. Pak se jednoho dne vše změnilo. „Jednou přišla babička domů o prázdninách s pláčem a když jsem se ptal, co se děje, řekla mi, že nás přepadli Rusové. Mně to nešlo do hlavy, my jsme se jako děti školou povinné učili, že sovětští vojáci nás osvobodili, tak jak nás najednou mohli zase přepadnout? Ty souvislosti mi docházely až mnohem později,“ dodal generál Pavel ke svým vzpomínkám. Podle něj byl rok 1968 symbolem toho, jak se u nás historie neustále „převalovala“. Vyjádřil naději, že české hodnoty budou jednou jasně nastavené a stálé.