Grebeníček veřejně: Putine, ty dobytku, ty lžeš, jako když tiskne!

07.11.2017 17:25

REPORTÁŽ „Nebudu do nikoho z vedení strany kopat!“ To jasně prohlásil poslanec Miroslav Grebeníček na setkání při příležitosti stého výročí VŘSR. Odmítl, že by chtěl někoho „mistrovat“ z Ostravy, ale nekompromisně pálil kritikou do řad KČSM po volebním neúspěchu. Jisté lidi „odstřelil“ i takto: „To jsou grázlové bezcharakterní, kteří namísto aby se zapojili do práce, spekulují o tom, jak tomu nebo onomu podtrhnout židli!“ Hlavní část samozřejmě patřila přednášce o VŘSR, v průběhu setkání se Grebeníček bez slitování pustil kvůli V. I. Leninovi do ruského prezidenta Vladimira Putina a věnoval se také „pohnutkám a zmítání“, kterým podlehl Václav Havel.

Grebeníček veřejně: Putine, ty dobytku, ty lžeš, jako když tiskne!
Foto: Daniela Černá
Popisek: Setkání ke 100. výročí VŘSR v pondělí 6.11. v hotelu Mercure Ostrava s poslancem Miroslavem Grebeníčkem

„Souhlasím s tím, že porážka byla docela krutá a bude mít ještě následky,“ reagoval poslanec Miroslav Grebeníček na setkání při příležitosti stého výročí VŘSR v Ostravě na dotaz o výsledcích voleb a o tom, zda by měli čelní představitelé KSČM odstoupit. Druhá část akce totiž patřila právě odpovědím na otázky, které lidé psali na lístky. Grebeníček v souvislosti s propadem zájmu voličů o KSČM uvedl: „Přiznám se, že, a teď zamachruju... Víte, kolik měl Klement Gottwald poslanců v meziválečném období, největší číslo? 41 a my máme 15. Když jsem odcházel z funkce předsedy, tak jsme měli kolik? 41. Prostě já a Gottwald jsme měli 41…“ A v sále pochvalně zašumělo. „Říkám to z toho důvodu, že když jsem odešel z funkce, spadlo to na 26,“ doplnil Grebeníček s tím, že bylo obrovské úsilí zvýšit počet poslanců. „Měl jsem pocit, že byla větší sounáležitost. Byli jsme zahnaní do kouta a drželi jsme při sobě.“ Zmínil i to, že je jen řadový člen komunistické strany. „Myslím si, že je přirozená výměna kádrová. Něco jsem pustil do Haló novin k těmto záležitostem. Říkám to z toho prostého důvodu, že určující je sjezd,“ doplnil s tím, že pokud nebudou někteří lidé kandidovat, „musíme hledat jiné kandidáty“.

Grebeníček odmítl, že by někoho chtěl „mistrovat z Ostravy“. O pozici současného vedení uvažoval: „Nebudu do nikoho ve vedení strany kopat, ale kdybych byl v situaci jako kluci teď, kteří tam zasedají, asi bych dal funkci k dispozici,“ přemýšlel, zároveň ale pochválil práci Vojtěcha Filipa i Jiřího Dolejše a v průběhu setkání pak položil také řečnickou otázku o tom, zda byl vůbec v kampani někdo lepší než Filip a Dolejš? Kritizoval ale to, že okruh lidí, kteří KSČM prezentovali v médiích, byl velmi úzký. „Jestli jsem teď zklamal tazatale, že jsem neříkal: zakroutit krkem tomu, nechat klečet na hrachu onomu… To mohou udělat jen členové ústředního výboru strany nebo delegáti mimořádného sjezdu,“ konstatoval jednoznačně. Vysvětlil, že nejdůležitější je vytvoření fungující struktury strany. „Možná si vzpomenete na nějakého Ortmana. On měl pocit, že to nejhodnotnější, co má strana, je on. Já jsem mu říkal: ty tele Machovo. Nezapomeň na jednu podstatnou věc, to nejdůležitější, co mám, je organizační struktura strany, to jsou naši členové a sympatizanti, a konečně si uvědom, že nikomu z nás nerostou stromy do nebe!“ popsal s tím, že členskou základnu nelze naštvat.

Teoretická prázdnota čelních funkcionářů komunistické strany

Na otázky reagoval i předseda MěV KSČM Oldřich Jakubek, který zdůraznil, že se často ve straně řeší osobní rozmíšky, ale je potřeba vlivem pokrýt městské obvody. „Po těchto volbách jsem se setkal s řadou názorů, že komunistická strana Čech a Moravy v podstatě nemá témata. Jsem přesvědčen o tom, že tato témata jsou zejména důsledkem teoretické prázdnoty čelních funkcionářů komunistické strany. Pokud si nebudeme uvědomovat, proč tady jsme… Říkal jsem už nejedenkrát, že se honíme za kandidátními listinami, abychom je měli co nejplnější, ale už málo se zabýváme tím, kteří jsou ti kandidáti, které navrhujeme. Důsledkem toho možná je, že se zmítáme v celé řadě žabomyších válek a neřešíme to hlavní, co je, zachování komunistické strany, komunistických myšlenek a myšlenek revolučního dělnického mezinárodního hnutí. A v tom si myslím, že je hlavní problém,“ uvedl také Jakubek. „Svět a celá Evropa se řítí do nebezpečného konfliktu proti Rusku,“ obává se také Jakubek, který zatím pochybuje o jednoznačnosti vystupování některých představitelů KSČM v této otázce.

Grebeníček zareagoval i na dotaz, jaký je odkaz VŘSR pro nás. „Lenin svého času napsal větu, že válka je nejlepším režisérem pro revoluci. Něco na tom je,“ uvažoval… „Bál bych se jakékoli války. Ale v žádném případě netvrdím, že se nerozhoduje i za našimi hranicemi. Jestli trošičku nad něčím přemýšlím, je to trojúhelník Čína, Indie a Rusko. Přece jenom jsou tam jakési všelidské hodnoty, a ne takový bezcitný humbuk, jako známe ze Západu, nebo to, co rozsévá Amerika,“ podotkl. Zmínil, že byl uzbrojen Sovětský svaz. „Pokud Putin teď, jak jsem se tady o tom zmiňoval, tvrdí, že vlastně Lenin připravil rozpad Sovětského svazu, to by neměl vypouštět z úst, protože v Ostravě by mu nějaký Grebeníček vzkázal: ty dobytku, ty lžeš, jako když tiskne. Přece Sovětský svaz rozbil Gorbačov a po něm nastoupil kdo? Mužik věčně páchnoucí vodkou, který se stal nedopatřením „ruským carem“… Vy víte, kdo to byl! Jistě, jistě… Jak může někoho napadnout, že Lenin může za to, co se stalo v době, kdy už dávno o ničem nerozhodoval? To považuji za úskočnost neuvěřitelnou,“ zhodnotil Grebeníček. Pak kritizoval sdělovací prostředky, které manipulují.

„To jsou grázlové bezcharakterní“… Podtrhnou židli…

Na situaci měla KSČM podle Grebeníčka zareagovat už po krajských volbách. „Víte, po krajských volbách byla jistá aktivita. Dokonce i jistí aktivisté mě chtěli získat na svoji stranu. Já prostě už jiný nebudu a nebudu intrikovat. Víte, co mi řekli? Že na sjezdu neuspěli se svými představami a kádrovými otázkami, ale že když to nevyšlo po krajských volbách, tak to vyjde po parlamentních volbách. Co takovým lidem mám říct? To jsou grázlové bezcharakterní, kteří namísto aby se zapojili do práce, spekulují o tom, jak tomu nebo onomu podtrhnout židli. To by se mělo principiálně řešit. Přitom jsou to slibotechny, kteří, já nevím, nemají vůbec na to, aby vedli základní organizaci. A bohužel, někteří z nich vedou stranickou strukturu třeba v třistatisícovém městu. Neumějí to. Oni odpuzují dokonce vlastní členy, natož širší veřejnost,“ tepal do vlastních řad poslanec. Zhodnotil, že jde o plošnou prohru a odpovědnost nemá jen vedení strany, ale problémy jsou ve všech strukturách.

Zazněla také otázka: „Proč náš prezident Miloš Zeman nereagoval na svolání festivalu světové federace demokratické mládeže v Soči, když na prvním festivalu této organizace vystoupil nás nesporně vynikající prezident Edvard Beneš?“ 

Nově nabytá svoboda vzbuzovala naděje… Pak přišla hrozba hladu

Samotné slavnostní shromáždění ale začalo přednáškou. Na začátek připomenul historické události Oldřich Jakubek, pak následovala gratulace Miroslavu Grebeníčkovi k obhájení postu poslance. „Je to náš skokan,“ podotkl Jakubek s odkazem na skutečnost, že se Miroslavu Grebeníčkovi podařilo získat mandát, i když kandidoval ze šestého místa.
Pak už hovořil k VŘSR Grebeníček. „Po celé toto období jsou její dějiny stálým předmětem zájmu světové historiografie. Nejživější činnost vyvíjejí zejména historikové ve Spojených státech, nelze však přehlížet ani výsledky německých, francouzských a britských historiků,“ upozornil s tím, že „americká literatura je poměrně nejvíce ovlivňována novými sociologickými modely a přes svůj zpravidla silný protikomunistický náboj přináší alespoň čas od času pokusy o nové pohledy“. Poslanec popisoval situaci a historické souvislosti. Dostal se také ke vniku Československa. „I vznik Československé republiky 28. října 1918 byl poznamenán poněkud zmateným průběhem politického převratu. Naděje, které vzbuzovala nově nabytá národní svoboda, byla pouze jednou stránkou skutečnosti, druhou byla hrozba hladu. Ferdinand Peroutka o této době napsal: Strach před hladem vyrušoval členy národního výboru z uspokojení nad nabytou svobodou.“ Zmiňoval sociální problémy, které se u nás objevily. „Také Československem otřásaly silné boje, v nichž si pracující často bouřlivě vymáhali svá práva,“ doplnil. Připomenul návštěvu Masaryka 19. září 1921 v Břeclavi.

Fotogalerie: - 100. výročí VŘSR s Grebeníčkem

Setkání ke 100. výročí VŘSR v pondělí 6.11. v hote...
Setkání ke 100. výročí VŘSR v pondělí 6.11. v hote...
Poslanec Miroslav Grebeníček na slavnostním shromá...
Setkání ke 100. výročí VŘSR v pondělí 6.11. v hote...
Setkání ke 100. výročí VŘSR v pondělí 6.11. v hote...
Setkání ke 100. výročí VŘSR v pondělí 6.11. v hote...

„Pokud by Havel žil, doporučil bych mu k prostudování…“

Pak také konstatoval: „Ať chápeme revoluce jakkoli, nemůžeme popřít, že mají předurčený rytmus vzestupu, ale také úpadku. Jsou stejně málo ovladatelné jako zemětřesení, měřit je morálními kategoriemi dobra a zla je stejně rozumné jako proklínat zemětřesení nebo vymítat duchy, kteří je způsobili.“ Vysvětloval souvislosti vlivu Velké říjnové socialistické revoluce na další vývoj ve světě. „To, co plně chápali jak Roosevelt, tak Churchill, vůbec nechápou dnešní debolševizátoři. Mnohé národy totiž projevují až příliš často zdánlivě paradoxní touhu zbavit vlivu vůdce, kteří je vítězně provedli velkou válkou,“ poznamenal.
Uvedl pak různá prohlášení Michaila Gorbačova. „Gorbačov se pak ještě jednou vrátil k Leninovi, přičemž prohlásil: ‚Chybou bolševiků bylo, že odmítli spolupráci s demokratickými silami. To snad byla jedna z Leninových chyb, jedna z jeho tragických slabin.‘“ A pak Grebeníček pokračoval: „Historie se jako každá věda vyvíjí a je zcela přirozené, že pak akcentuje nejen zcela nové problémy, ale i jiný vztah politiky a historie. S tím ovšem souvisí i hodnocení významu a jediné úlohy konkrétních osobností. Z historického hlediska nelze ignorovat jejich činnost. Koneckonců se vyvíjel i samotný Gorbačov, a to od ortodoxního komunisty až do fáze bezzásadového sociálního demokrata. I v jeho případě je pak možné zjistit, kdy jeho potenciální síla narůstala a kdy naopak ochabovala, zda ten který čin byl správný, či nikoli. Odmítat tuto skutečnost znamená neřídit se objektivní pravdou, nýbrž nechat se zmítat politickou a ideologickou situací a osobními pohnutkami. Tomuto zmítání či těmto pohnutkám podlehl i někdejší ne příliš vzdělaný prezident České republiky Václav Havel, když 8. května 1995 prohlásil: Stalin nebyl žádným skutečným vojevůdcem, obětoval zcela zbytečně a nesmyslně na východní frontě miliony vojáků, kteří při důmyslnějším vedení války vůbec padnout nemuseli. Pokud by Havel ještě žil, doporučil bych mu k prostudování knihu autora Muchina s názvem Cesta z demokracie, v níž je možné najít i následující myšlenku: ‚Abychom pochopili příčinu, jíž se Stalin pravděpodobně řídil, je třeba, abychom si sami sebe představili na jeho místě a přijali odpovědnost za výsledek budoucí války.‘ Ano, v případě Stalina jde nepochybně o dramatickou či tragickou postavu. Podívejme se však třeba na Francouze, kteří nepochybují o tom, že Napoleon byl vynikajícím vojevůdcem, přitom národy Evropy snad neznaly jiné jméno, které by nenáviděly silněji.“ Zmínil i to, že všeobecně známé represe z něj učinily zápornou postavu, ale „jeho vojensko-strategické úsilí bylo jednoznačně zaměřeno na upevnění sovětského státu“.

Grebeníček se pak v přednášce dál věnoval dějinám Sovětského svazu a ideálu vytvoření sociální a ekonomické rovnosti lidí. „Vypadá to, že sto let po revoluci v roce 1917 Kreml pořád ještě neví, jak všechny ty seismické události správně vyložit a oslavit. Mnozí tvrdí, že historie je politika promítnutá do minulosti. Vypadá to, že dnešní ruští oficiální představitelé dělají všechno pro to, aby dokázali pravdivost této teze,“ podotkl Grebeníček. „Samo slovo revoluce, které se s rokem 1917 mnohdy vybaví, má v očích dnešní ruské vlády negativní a nebezpečný odstín. Řešení nenabízí ani snižování významu těchto událostí, ani vyprazdňování jejich smyslu,“ uvedl poslanec s tím, že vysvětlování této události rozděluje společnost a odbýt se nedá. Podle Grebeníčka není těžké pochopit, proč se vláda snaží revoluční aspekt revoluce ignorovat. „Pro dnešní režim jsou tyto události ideologickou výzvou,“ dodal. Zmínil, že v Rusku začaly negativní následky revolucí úřady zdůrazňovat a je předmětem sporu. Pozastavil se i nad označováním názvu dne v Rusku. Co si myslí Vladimir Putin o říjnové revoluci, zůstává podle Grebeníčka záhadou, příliš se k ní nevyjadřuje a připomíná ji jen jako holý fakt. „Nedávno Putin obvinil Lenina z rozpadu Sovětského svazu,“ smál se Grebeníček. „Protože Lenin přiznal, jak víte, sovětským republikám rovné postavení a prohlásil, že mají právo na vystoupení ze svazu. V roce 2012 Putin zase prohlásil, že bolševici se za první světové války dopustili vlastizrady, to vedlo k zuřivému sporu s předsedou komunistické strany Gennadiem Zjuganovem. Překvapivě tvrdá odpověď komunistů potvrdila fakt, že ruské elity jsou stejně jako ruská společnost rozděleny na dva nesmiřitelné tábory,“ dodal s tím, že jediné, na čem se obě strany shodnou, je, že sázka na pomoc zahraničních spojenců ve vnitropolitickém boji byla chybná. Téma se pak bude podle něj dále využívat i v otázce Ukrajiny.

Kreml se pokouší ukázat revoluci jako tragédii

Závěrem také Grebeníček uvedl: „Na mezinárodní úrovni se Kreml pokouší 100. výročí revoluce využít k tomu, aby ukázal revoluci jako tragédii a zdroj nestability a současně dal najevo, že na mysli má v první řadě situaci na Ukrajině. Současně by Kreml byl rád, aby byl rok 1917 výstrahou pro každého Rusa, který by snad na nějakou revoluci pomýšlel.“ Poslanec konstatoval, že revoluce byla právem označována za jednu z nejvýznamnějších událostí 20. století. K diskutovanému průběhu konstatoval: „Nikoli násilí použité dělnictvem, ale kontrarevoluce svržené buržoazie vyvolala tyto strašné následky. A tak dala VŘSR nejen poučení o tom, že dělnictvo musí o své místo na slunci bojovat, ale též o tom, že svržená vládnoucí buržoazie bude vždy a za každých okolností klást nejtvrdší odpor a že za podpory zahraničních imperialistů nebude váhat rozpoutat proti vítěznému dělnictvu širokou škálu odporu od úskočné propagandy, sabotáží až po diverzní činnost a krvavou občanskou válku. Na tom také ztroskotaly první dělnické revoluce v Evropě po první světové válce.“   
Slavnostní shromáždění ke 100. výročí VŘSR v pondělí 6. 11. v hotelu Mercure Ostrava pořádala KSČM Moravská Ostrava a Přívoz.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kdo má víc? Výborný to změřil Babišovi se Sobotkou. Premiéra nepotěšil

15:31 Kdo má víc? Výborný to změřil Babišovi se Sobotkou. Premiéra nepotěšil

Projev střídá projev a ve Sněmovně to při debatě o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO) poř…