Hostem nedělního Interview na ČT24 byl v neděli držitel Templetonovy ceny, filozof a kněz Tomáš Halík. „Dvanáct set kilometrů od Prahy v hlavním městě Běloruska Minsku demonstrují lidé, kteří se chtějí zbavit autoritářského vůdce, chtějí demokracii a svobodu. My ji máme, přesto je naše společnost v mnoha ohledech neschopná klidného dialogu a je rozdělena,“ uvedla s mírnou skepsí pořad moderátorka Barbora Kroužková.
Téma se začalo mariánským sloupem. „Kardinál Dominik Duka požehnal na Staroměstském náměstí mariánský sloup, vrátil se tam po sto dvou letech. Vy jste se šel jenom tiše pomodlit za uzdravení historie a chtěl jste to samé kardinálovi doporučit. Vy jste o tom spolu nemluvili?“ zeptala se moderátorka s úsměvem na tváři. Odpovědí jí bylo, že o tom spolu nemluvili.
„Já jsem se od počátku domníval, že celá ta kauza okolo toho sloupu by měla být spíš záležitostí historiků, umění, urbanistů, abychom se teologové do toho příliš nepletli, protože já jsem hluboce přesvědčen, že jestli tam bude, či nebude, tak český národ nebude ani o fous zbožnější, katoličtější, mariánštější a že i ty strachy z toho, že to bude nějaká, že katolická církev dostane nějakou velkou moc, když tam bude sloup, to je samozřejmě nesmysl. Já si myslím, že jsme to měli nechat té minulosti, já jsem rád za ten sloup, sluší tomu náměstí, patří k té architektuře, nevidím jako námitku, že je to replika, koneckonců na Karlově mostě, všude se vyměňují ty staré sochy za repliky a svým způsobem byla odčiněna taková jedna barbarská aféra,“ poznamenal Halík.
„Teď ti odpůrci mi přišli trochu legrační. Takové to zvláštní duo pan poslanec Zahradil a paní poslankyně Semelová, jaksi v takovém upřímném duetu, říkali, že náměstí má být sekulární. Kdybychom to domysleli, tak by tam nebyl jenom mariánský sloup, ale měl by zmizet i pomník Jana Husa, katolického kněze, musel by zmizet Týnský chrám svatého Mikuláše a dvanáct apoštolů na orloji, pak by to bylo sekulární, pak by to bylo takové parkoviště, se kterým by byli spokojeni, takže tyto argumenty jsou skutečně hloupé,“ kopl si Halík do kritiků mariánského sloupu.
Fotogalerie: - U Rozhlasu 21. srpna
Obával se však takové pompéznosti kolem sloupu. „Za druhé republiky taková ta fašizující část těch pravicových katolíků, tak ti tu nenávist proti první republice spojovali s tím, že oni nám porazili mariánský sloup a teď to je… no a já se bojím, že tenhle typ takového toho fašizujícího katolicismu bez křesťanství je něco, co se malinko vrací do té naší reality, a toho já se bojím, těch lidí, kteří se najednou hlásí ke katolické církvi, nedávno byli na úplně jiném poli,“ upozornil Halík.
Od kardinála Duky obdržel Halík oficiální důtku. Prý se tomu mladí kněží podivují. „Já jsem člověk, který přece jenom v té katolické církvi, i mezinárodní, nějakým způsobem přijímán je,“ prohlásil Halík sebevědomě. Pochlubil se, že během koronakrize napsal článek o stavu církve, který byl zveřejněn prý ve dvaceti zemích a od biskupů mnoha zemí dostává pěknou zpětnou vazbu. „Teď mě celá jedna biskupská konference v Evropě pozvala, abych dělal duchovní cvičení pro všechny biskupy té země, jiní arcibiskupové chtějí, abych dělal duchovní cvičení pro všechny kněze diecéze, jsem hodně spojen i s lidmi, kteří jsou kolem papeže Františka, jeho nejbližší, takže já v té katolické církvi i mezinárodní určité místo mám a myslím si, že mám i dost značný respekt mezi těmi českými katolíky, zvlášť mezi těmi lidmi vzdělanými a mladými, takže já si myslím, že to od pana kardinála byl trošku takový přešlap, ale mám dojem, že za tím je jeden člověk, který ho dlouhou dobu takovým způsobem dostrkával do určitých poloh. On stále teď publikuje v Parlamentních listech, já bych se štítil psát do Parlamentních listů, ale ten člověk je teďka na pravdě boží, takže o něm nechci mluvit, ale mám pocit, že tam sehrál takovou dost nešťastnou úlohu,“ zamyslel se Halík.
Na dotaz, zda církev během koronavirové krize obstála, odpověděl Halík, že církev není jednotná, ale je tu obrovská škála. „Má osobní zkušenost je velmi pozitivní. My jsme samozřejmě ten kostel zavřeli, ale já jsem namluvil na ty neděle a svátky a zvláště na ty velké dny Velikonoc takové promluvy na YouTube a bylo několik desítek tisíc lidí, kteří to během několika hodin zhlédli, a pak si to přeložili i v Polsku a přeložili si to do angličtiny a teď z toho vyjde knížka, tak jsem viděl, že i ti apateisté, kterým je to normálně jedno, v těch krizových situacích přece jen si ty otázky kladou o tom smyslu utrpení a hledají nějakou odpověď u církve a ty odpovědi jsou různé,“ pověděl.
Poté se přešlo k tématu Běloruska, kdy občané prý chtějí svrhnout autoritářského vůdce a demonstrují za svobodu a demokracii. „My si vážíme naší svobody? Třeba v té katolické církvi, jak jste naznačoval, že jsou sporné, možná až nepřekročitelné rozpory, proč to je?“ chtěla vědět Kroužková. Halík si myslí, že to je dáno psychologií. „Jsou lidé, kteří nedovedou pracovat se svým strachem, kteří potřebují takové ty pevné jistoty, nemají tu odvahu vstoupit do toho nezajištěného prostoru, a potom jsou lidé, kteří nedokážou žít bez svobody a kteří cítí, že ta svoboda je spojena s nějakou odpovědností. Já doufám, že ti lidé, kteří tak bojují za svobodu, tak ukážou i tu zodpovědnost, že u nás to byla obrovská touha po svobodě a pak se ukázalo, že spousta lidí si pod tou svobodou představovala spíš svobodu od něčeho, od toho režimu utlačujícího, ale neviděli moc tu svobodu k čemu. Ona je taková svoboda těch lidí propuštěných z klece a ta je taková animální svoboda a potom je ta skutečně lidská, humánní svoboda a ta je spojena s odpovědností. To je něco, co mám obavu, že moc nenastalo. Musí to být spojeno s tím morálním životem, ale i s tím kontemplativním prvkem,“ zamyslel se Halík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
