Halíkova rakovina, pendrekový zákon na Zemana. Petru Žantovskému už vážně běhá mráz po zádech

30. 4. 2016 14:16

TÝDEN V MÉDIÍCH V České televizi by se mělo stejně jako jinde ve veřejném prostoru soutěžit o zakázky a informovat o nich na transparentních webových stránkách, protože jinak se nevyhne neustálé kritice, že činí neprůhledně. Upozorňuje na to mediální analytik Petr Žantovský, který přiznává, že mu běhal mráz po zádech, když Tomáš Halík, jenž má reprezentovat tolerantnost, nenásilí, pochopení, odpuštění a další hodnoty křesťanské církve, mluvil v pořadu Interview ČT24 o většině české populace jako o rakovině.

Halíkova rakovina, pendrekový zákon na Zemana. Petru Žantovskému už vážně běhá mráz po zádech
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Součástí pondělního pořadu 90´ ČT24 byl i Hyde Park, jenž se věnoval tématu Generace Y. „Tak se říká generaci lidí, kteří se narodili po roce 1976, nejsou to bezprostředně ti nejmladší, ale už je to generace lidí, které zasáhla počítačová technologická revoluce. Tenhle projekt chce za pomoci veřejnoprávních médií České televize a Českého rozhlasu provést rozsáhlý průzkum toho, co tahle generace znamená, jaké má priority, jakou má životní orientaci, co si myslí o politice, o vlastní seberealizaci, o ekonomických věcech, jakou roli pro ni hrají peníze, jakou roli sex, rodina a podobně. To vypadá velice zajímavě a určitě by nad tím jásal každý, kdo se zabývá demografickým a obecně sociologickým vývojem společnosti, kdyby tady nebylo jedno zásadní kdyby,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz na úvod pravidelného mediálního ohlédnutí Petr Žantovský.

V České televizi k tomu vystoupil Martin Buchtík ze Sociologického ústavu Akademie věd, aby prezentoval průzkum prováděný v rámci projektu Generation What?, který průzkum má zjišťovat odpovědi na výše zmíněné otázky. „Problém průzkumu však spočívá v tom, a to by tedy sociologický pracovník Akademie věd měl zatraceně dobře vědět, že je zcela nereprezentativní. Každá učebnice sociologie říká, jak se má při průzkumech veřejného mínění stanovit vzorek. Jsou na to poměrně přísné normy, jak má být rozvrstven z hlediska věkového, vzdělanostního a podle dalších kritérií, aby mohl být považován za relevantní v oblasti odborné i v oblasti obecné diskuse. Ale tento tzv. průzkum neodpovídá pravidlům, protože respondenti byli zpovídáni on-line, tedy anonymně,“ upozorňuje mediální analytik na to, jak byly odpovědi na více než 140 otázek zjišťovány.

Také v České televizi by se o zakázky mělo soutěžit

Zaráží ho jednak neodbornost metodologie tohoto průzkumu, ale i to, že průběžné výsledky z oněch dotazníků jsou prezentovány jako naprosto nezvratné pravdy. „Pan Buchtík z Akademie věd tvrdí naprosto jasně, jaká je tato generace, jako by to byl objektivně zjištěný fakt. Samozřejmě není, ale vytváří to možnost manipulovat společenským vědomím o této věci. A to je manipulace velice sofistikovaná. Absolutně nechápu, jak se veřejnoprávní instituce, Akademie věd, Česká televize a Český rozhlas, tedy instituce placené z našich peněz, mohou zúčastňovat něčeho tak nevědeckého, jako je tento v podstatě NGO projekt převzatý z Francie. Výsledkem celého toho balábile má být televizní dokument, jenž se má jmenovat Generace What? a který má samozřejmě také své tvůrce,“ připomíná Petr Žantovský.

Za ně promlouvá do médií Alena Müllerová, dramaturgyně České televize, v jejíž producentské skupině má dokument vzniknout. „Tahle věc je určitě nákladná, stojí spoustu peněz, a tak by mě zajímalo, jakým způsobem byly vybírány tvůrčí týmy, které se potom dostávají k natočení toho filmu. Jde mi o to, jakým způsobem se jim zadává tato v podstatě veřejná zakázka, protože to není nic jiného. To přece není jen obyčejný kreativní tvůrčí čin, který je v kompetenci jedné dramaturgyně, paní Müllerové. To je veřejná zakázka, jež je v návaznosti na více institucí, které zacházejí s veřejnými prostředky. Podle mého názoru by se zákon o České televizi opravdu měl změnit. Ale měl by se změnit mimo jiné v tom smyslu, že se projekty s objemem prostředků nad určitou stanovenou mez budou soutěžit,“ navrhuje mediální odborník.

Když se politicky něco nelíbí, hned se začne konstruovat zákon

Bylo by to stejné jako všude jinde ve veřejném prostoru, v krajských i  městských úřadech, na ministerstvech, kdekoli. „Na vyhlašování soutěží je zákon a ty soutěže mají svá naprosto přesná pravidla. Tady jde o hodně peněz do jednotlivých projektů, tak ať se stanoví hranice, od kterých je povinné soutěžit o každou věc. Ať je to přehledné, průhledné, ať Česká televize vykazuje na transparentních webových stránkách a na transparentním účtu, jaké nabídky do té soutěže přišly, kdo s nimi přišel, jakou si stanovil cenu za zakázku a jaká ta zakázka byla nakonec vybrána a z jakých důvodů. Jestli to byla opravdu nejvýhodnější nabídka cenově nebo umělecky nebo proč byla vybrána. Je to v zájmu České televize, aby zprůhlednila své činění například podle toho návrhu, který tu říkám. Protože jinak se nevyhne neustálé kritice, že činí neprůhledně a netransparentně,“ domnívá se Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

A pozornost obrací k návrhu novely shromažďovacího zákona, což je podle něj typicky český příběh. „Když se přihodí něco, co jsme nepředvídali a co se nám politicky nelíbí, tak začneme ihned konstruovat zákon, abychom to nějakým způsobem napravili. Třeba jako v případě přímé volby prezidenta, když se jím stal Miloš Zeman a všem protagonistům politických směrů a stran, které usilovaly o přímou volbu, se výsledek téhle volby nelíbil. A tak se začalo vehementně diskutovat o tom, že se omezí pravomoci přímo zvoleného prezidenta, přičemž Miloš Zeman správně argumentoval tím, že má širší mandát daný přímou volbou než jeho předchůdci vzešlí z parlamentní volby. Tento výklad se nelíbil některým politikům, jmenuji Jiřího Dienstbiera s jeho nejradikálnějšími návrhy na zákonné omezení pravomocí prezidenta, kteří by z něj chtěli dělat jen jakéhosi kladeče věnců a upřít mu co možná nejvíc kompetencí,“ podotýká mediální analytik.

Jde o zákon Antizeman, co má omezit prezidentovu kreativitu na veřejnosti

A za úplně stejný považuje příběh se shromažďovacím zákonem, když si nějací politici uvědomili, že prezident má stejné právo jako kdokoli jiný zúčastnit se shromáždění k nějaké výroční příležitosti na nějakém veřejném prostranství, třeba na Albertově či na Václavském náměstí. „A protože se tam Miloš Zeman loni shromáždil s lidmi, kteří se nelíbí těmhle upravovačům zákonů, tak se ihned začíná připravovat zákon, který to znemožní. Mně se na tom nejvíc ‚líbí‘ argumentace, kterou jsem zaslechl ve čtvrtečních Událostech, komentářích, že by navrhovaný zákon neměl obsahovat automatickou klauzuli, že kdo si určité prostranství zamluví první, tak že na něj má přednostní právo. Může přijít někdo druhý nebo pátý, a to prostranství dostane on, rozhodnutí bude na úřadu. To mi přijde jako zvláštní ustanovení hodně vybočující z demokratických tradic,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Pokud bude přijato, tak nás vrací do hloubi sedmdesátých či osmdesátých let. „Samozřejmě že to je jenom zákon Antizeman. Je to o tom, jak omezit Zemanovu kreativitu ve veřejném vystupování, a to, ať si o ní myslí, kdo chce, co chce. Je to úplně jedno, jde o princip. Je úplně jedno, co prezident říká, někomu se to líbí, někomu nelíbí. Nejde ale o to, co říká, ale o to, že vůbec má šanci něco říkat. A těmhle zakazovačům se tahle jeho šance samozřejmě velmi zajídá a nejraději by ji omezili co nejvíc směrem k nule, takže hledají příležitosti. Jsou ovšem, bohužel, dost hloupí, takže nedomyslí, že Zeman a nemnoho dalších v této zemi jsou chytřejší a lepší šachoví hráči a dokážou i na hloupou a limitovanou situaci zareagovat chytře a nějak se jí přizpůsobit a vystoupit jiným způsobem, při jiné příležitosti a říci si to svoje,“ vysvětluje mediální odborník.

Proti Bakalovu redaktorovi žádného oponenta neposadili

Něco podobného už Miloš Zeman provedl, když zrušil novoroční projevy, které prezidenti pronášeli v minulém režimu, ale tento zvyk zachovali i dva polistopadoví prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. „Zeman vystupuje o vánočních svátcích, protože chce být viděn jako kreativní, tvořitel něčeho jiného. Myslím si, že tím leckoho zaskočil, že se nepodržel té novoroční tradice. Lidi to zaujalo, že to bylo něco nového a málokdo věděl, proč to Zeman vlastně udělal. On dělá spoustu věcí proto, aby upozornil na to, co chce říct, a posiluje pozornost veřejnosti k obsahu svého mluvení. A dělá to těmito způsoby. Takže jestli si nějaký pan Plíšek z TOP 09 myslí, že Zemanovi zabrání mluvit jenom tím, že stanoví limity nějaké účasti na shromážděních, tak si myslím, že je komický, že by se měl podívat do zrcadla a hluboce se sám sobě zasmát, protože výsledek bude nulový,“ tvrdí Petr Žantovský.

Ve stejném pořadu se Česká televize zabývala i návštěvou prezidenta Miloše Zemana na farmě Čapí hnízdo. „K tomu byl jako odborník pozván redaktor Jindřich Šídlo z vydavatelství Economia. Proti němu nikdo, žádný diskutér, jak už to tak v České televizi bývá. Pan Šídlo je zaměstnancem pana Bakaly, pracuje pro médium, které je jednoznačně politicky profilováno, a to antibabišovsky. A opět bez ohledu na to, co si kdo myslí o Babišově Čapím hnízdě, kladu naprosto jasnou a jednoduchou otázku: „My si platíme Českou televizi za to, aby dělala propagandu jedné straně, v daném případě Bakalovi?‘ No já se domnívám, že ne. Proč se neudělalo něco podobného v ostravsko-karvinských záležitostech, kde se hodně zviditelnil pan Bakala, většina tamních lidí si myslí, že negativně, proč se takhle neprobírala? Probírá se Čapí hnízdo, na kterém má TOP 09, alias majitel vydavatelství, jasný názor. Mně to přijde zcela unfair a zcela mimo smysl veřejnoprávních médií, aby se takovým jednohlasným způsobem informovalo,“ kritizuje mediální analytik.

Reprezentant tolerantnosti nazývá 80 procent populace rakovinou

Třetím tématem se vrací k závěru minulého týdne, a to k pátečnímu Interview ČT24, v němž moderátorka Zuzana Tvarůžková přivítala teologa Tomáše Halíka. „Když jsem to sledoval, tak mi běhal mráz po zádech. Člověk, jenž má reprezentovat tolerantnost, nenásilí, pochopení, odpuštění a všechny tyto základní hodnoty, který má nést křesťanská církev, říká o skupině lidí, že jsou rakovina, že vyhyne sama, když bude dostatečný imunitní systém. Pan Halík nás neobtížil svojí představou, jak se má imunita posílit, ale všichni máme jasnou obrazotvornost ve světle mnohých výroků a činů pana Halíka z minulosti, abychom si tu imunitu dokázali představit. Ta ‚Halíkova rakovina‘ činí osmdesát procent populace České republiky. Pokud nazývá rakovinou odpůrce hromadné migrace muslimů z Blízkého a Středního východu do Evropy, která má vyhynout, pak jsme tedy skončili, protože nás je osmdesát procent. A to je docela dramatické,“ míní Petr Žantovský.

Připomíná i Halíkovu větu, že „naši společnost ohrožují ruští trollové, kteří útočí i na Českou televizi a snaží se ji oslabit“, jež ho pořádně nadzdvihla. „Ruským trollem je nazýván každý, koho je potřeba dehonestovat a označit za nepřítele pravdy a lásky i našeho západního způsobu života a myšlení. To je primitivní nálepka, kterou začali rozdávat na serveru Neovlivní.cz v rubrice ‚Ruská stopa‘ kdekomu. Pak v tom pokračoval pan Wollner, který některé lidi jako pana Štěpánka nebo mě označil za rozehrávače ruské propagandy, a takhle bych mohl pokračovat. Jsou to všechno naprosto prázdné floskule nemající naprosto nic společného s realitou. A to, že tenhle způsob nálepkování ‚rozehrává‘, abych použil to slovo, také Halík, je varující. On podkuřuje České televizi, která ho miluje, zve, aby se vyjádřil k čemukoli, což on samozřejmě rád činí, protože to je celý jeho život, k něčemu se vyjadřovat,“ poznamenává mediální odborník.

Česká televize se oslabuje sama, když nepodporuje pluralitní názorové spektrum

České televizi podkuřuje Tomáš Halík tvrzením, že na ni útočí ruští trollové a snaží se ji oslabit. „Oslabit Českou televizi je pojem, kterému vůbec nerozumím. Přece Česká televize není žádný mocenský instrument, ale mělo by to být pracoviště, které shromažďuje a poskytuje už ze zákona o České televizi informace v širokém pluralitním spektru, aby si podle nich mohl občan utvářet své názory. Oslabit Českou televizi znamená jí znemožnit naplňovat zákon o České televizi. A protože zákon o ČT je nejvíce porušován právě v České televizi tím, že se nepodporuje pluralitní názorové spektrum, že se zakazují určité typy názorů, nejsou zváni do televizních diskusních názorů jejich nositelé, tak mám za to, že jestli někdo oslabuje Českou televizi, tak ji oslabuje sama Česká televize,“ poukazuje Petr Žantovský.

Proto se domnívá, že podle logiky Tomáše Halíka je Česká televize sama sobě největším ruským trollem. „Jestli Českou televizi oslabují ruští trollové, tak to jsou třeba pánové Borek, Dolanský, Takáč a spousta dalších, kteří se reálně podílejí na tom, že se v České televizi nesmí říkat celá pravda, nesmějí se tam zvát lidé, kteří drží opačné názory než lidé určující obsahy vysílané Českou televizí. Takže opakuji, jestli je tu někdo ruský troll podle logiky pana Halíka, tak je to sama Česká televize. Tak by se měla zamyslet nad tím, jestli se nemá stát, když je ruským trollem, pobočkou třeba Russia Today nebo agentury Novosti nebo něčeho takového, aby to bylo transparentní. Je-li tedy ruským trollem, nechť se tedy spojí s televizí Russia Today a aspoň nám bude jasno, kdo to řídí, odkud a proč,“ vtipkuje mediální analytik na účet veřejnoprávní televize.

Majitel privátní televize by dal zaměstnanci chyby rychle pocítit

Na závěr si jako obvykle nechává výrok, který ho v souvislosti s médii nejvíce zaujal. „V minulém týdnu mi vyšla na podobná témata úvaha o České televizi v MF Dnes a dostal jsem na ni poměrně velké množství reakcí. Jedna byla neutrální, jedna zlomyslně nesouhlasná a asi padesát velmi silně souhlasných. Nebudu se zabývat těmi souhlasnými, ale potěšilo mě, že MF Dnes čtou lidé, kteří ve svých názorech nejsou zaslepeni propagandou a uvažují o věcech šířeji, než se jim obecně dovoluje. Budu mluvit jen o tom nesouhlasném stanovisku. Ten pán mi napsal rozhořčený a poměrně neomalený e-mail, v němž se opřel do jednoho z mých argumentů, který jsem do toho článku napsal. A sice že zpravodajství ČT nepracuje profesionálně, dopouští se chyb, což jsem tam dokazoval na tom, že moderátoři neumějí vyslovovat některá cizí slova, neznají reálie a podobně,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Čtenář se na něj v dopise osopil kvůli tomu, že chyby se přece mohou stát každé televizi. „Nu, mohou, ale pak za ně nese někdo konkrétní odpovědnost. Když je to privátní televize, tak její majitel zatraceně rychle a intenzivně dá pocítit člověku, který udělal takové chyby, že se dělat nemají, protože se jimi oslabuje důvěryhodnost jeho instituce, té soukromé televize. V České televizi se tím nikdo nezabývá, protože ona má ty peníze nárokově, takže jim je to vlastně jedno. Jsou tak arogantní, že jim je jedno, že dělají chyby, že nevědí, kde je nějaké město, že nevědí, jak se co vyslovuje, že mají špatné popisky pod tvářemi nebo chyby v informační liště dolní části obrazovky. Tak jsem se na to zaměřil a hned týž den, co jsem dostal tu reakci, jsem si v jednom jediném pořadu všiml hned tří věcí, o nichž se domnívám, že by se České televizi opravdu stávat neměly,“ podotýká mediální odborník.

Zpravodaj není komik a olympijská vítězka Hilgertová není rázem Kudějová

A to především proto, že Česká televize má nejvyšší rozpočet a nejvíce peněz na to, aby se profesionálně připravila na své vysílání. „Začal bych tím, že její zpravodaj ve Spolkové republice Německo Václav Černohorský použil ve svém vystoupení slovo ‚zejtra‘. To je takový pražský tvar, nicméně by asi neměl znít z úst oficiálního zpravodaje České televize. To je drobnost, ale stávat by se neměla, protože pan Černohorský a jeho editoři a šéfredaktoři jsou placeni z našich koncesionářských poplatků a my si přece platíme to, aby se k nám mluvilo správně česky. Když tam bude nějaký komik a řekne něco argotem nebo lidovou mluvou, tak to je něco jiného. Ale pan Černohorský, pokud vím, není komik, ale zpravodaj. A padá to na hlavy jeho šéfů, nejenom na jeho vlastní,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Tím ale série chyb v jednom jediném zpravodajském pořadu pouze odstartovala. „O pár minut později byl na obraze mluvčí ministerstva dopravy, který se jmenuje Tomáš Neřold, avšak v titulku byl uveden jako Neřodl. Celou tu dobu, co mluvil, tak byl označován za Neřodla. Je to překlep, ale i další vizitka o práci v televizi. Totéž se stalo o chvíli později ve sportovním zpravodajství, kde kajakářka Kateřina Kudějová byla v popiscích prohozena s kajakářkou Štěpánkou Hilgertovou. Takže pod Hilgertovou byl nápis Kudějová a naopak. Já tedy opravdu nevím, jestli tohle všechno máme platit z našich peněz. A jestli je tohle to, co ten čtenář MF Dnes považuje za to, ‚co se může stát každé televizi‘. České televizi by se to tedy opravdu stávat nemělo,“ dodává mediální analytik na závěr svého pravidelného ohlédnutí za tím, co zajímavého objevil ve sdělovacích prostředcích.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rány pěstí, krev. Poslance Feriho na Moravě napadli

18:50 Rány pěstí, krev. Poslance Feriho na Moravě napadli

Poslanec TOP 09 Dominik Feri se na svém twitterovém profilu svěřil se svým výletem na Moravu, který …