Ondřej Hejma okomentoval start pirátské kampaně, že byla profesionálně připravena a „fakturovala tam celá řada poradců, marketingových odborníků a píáristů". Ale padnoucí obleky, i když bez kravaty, mu přišly škrobené. „Ta spontánnost byla asi jako kdysi v těch prvomájových průvodech," odtušil.
Měli by se po návratu z dovolené testovat na covid-19 i Češi po očkování?Anketa
Hlavním cílem ovšem bylo představit program. Hejma se omluvil, že nadávání na Piráty už může někomu přijít monotónní. „Ale co má člověk dělat, když zrovna zahajují svou volební kampaň? Tak nějakou recenzi tomu udělat musíme," namítl komentátor. Podle něho mají sice Piráti líbivá hesla jako „vrátit budoucnost" nebo „právo na důstojný život", ale jak tyto věci zajistit, nevědí.
Zejména se zaměřil na prohlášení, že Piráti chtějí udělat něco jako Marshallův plán. Konstatoval, že jim chybí George Marshall, takže to bude spíš Bartošův plán. „Slibuje nám, že by někdo, asi on, sehnal nějaké peníze, pánbůh ví kde. Mám ošklivé podezření, že by se to natisklo v těch tiskárnách eura," pravil Hejma a dodal, že za tyto peníze by se koupilo zboží. Jenže jak vysvětlil, Marshallův plán byl pro USA výhodný, protože Evropané kupovali americké zboží. Zatímco Češi by kupovali zboží, které „by určitě nebylo naše". Podle komentátora to je klasický model zvyšování závislosti na tom, kdo peníze půjčuje, tzv. ekonomická kolonizace.
Na prezentaci programu si všiml, že i když Piráti mají v programu progresivní témata, na představení měli jen jednu „hlavní pirátskou ženu", tedy Olgu Richterovou. Piráti podle něho nedostatkem žen ve straně netrpí. „Zdá se, že usoudili, že ženy ještě nedospěly a nejsou připraveny zaujmout ty důležité pozice," rýpl si.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Piráti podle něho také mají problémy s minulostí. Například opět Ivan Bartoš, představený jako vystudovaný doktor informačních věd, nadšený sportovec a hrdý otec. Hejma poznamenal, že to není zase tak dávno, kdy byl Bartoš „nadšený konzument rekreačních drog, hrdý fanoušek Antify, militantní euroskeptik a advokát muslimské Evropy".
„To není nic špatnýho, konzument rekreačních drog, není to trestné, může to být někomu dokonce sympatické. Že hlasoval proti Evropské unii, to je téměř na pochvalu. Ale bohužel pan Bartoš tohle všechno zahodil, stal se z něj nový člověk, což my všichni víme, že je nesmysl, protože lidé zůstávají stejní. Takže je to taková hra s budoucností a s minulostí, která není úplně férová," usoudil Ondřej Hejma.
Fotogalerie: - Vraťme zemi budoucnost
Dotkl se také kauzy, kdy pirátská senátorka Šípová prohlásila, že na pomníku letcům na Klárově se „dobře jezdí na skejtu". Což už je podle Hejmy za hranou a o těchto věcech se nežertuje. Odtušil, že by senátorka za Kladno také nebyla ráda, kdyby si někdo udělal technopárty na hrobce její rodiny. „Jenom to ukazuje, že Piráti mají problém s minulostí a to už nám slibují zbrusu novou budoucnost," zakončil Hejma.
Ale ani koalice SPOLU, která představila program o něco později v Brně, neunikla jeho pozornosti. „Tam už těch témat bylo velice poskrovnu. Já jsem po pravdě řečeno nezaznamenal žádné zásadní," zhodnotil výstup. „Bylo to hlavně o kostýmech, všichni recenzenti a komentátoři se soustředili na to, jak to komu slušelo, že pan profesor Fiala měl modrou kravatu, v čemž mnozí hledali skryté významy," pokračoval a dodal, že předsedkyně TOP 09 se vzácně objevila i s manželem Pekarou. „Pan předseda lidovců měl taky oblek, což bylo kvitováno, že, ač traktorista, ač člověk většinou ležérně oblékaný, tak tady měl krásnej oblek," shrnul Hejma.
Ing. Marian Jurečka
Hejma se dotkl i průzkumů, které koalici SPOLU umísťují až na třetí místo. Prý hraje tzv. Csaplárovu past, tedy snaží se soupeře ukolébat tím, že mu umožní skórovat, aby pak mohla snadno otočit. Ale poznamenal, že něco takového vyjde jen výjimečně.
Kromě kampaně se komentátor věnoval i Zemanově omluvě za „humanitární" bombardování Srbska. Dle Hejmy se jednalo o předěl v české historii, protože Česko bylo jen 12 dní v Severoatlantické alianci a už se zúčastnilo války proti Srbsku, o které Hejma řekl: „Byla špatná, byla nespravedlivá, byla krutá, nesmyslná a ve finále k cíli nevedoucí. Bylo to prostě úplně špatně, od začátku do konce." Dodal, že tehdy pracoval pro americkou tiskovou agenturu AP. „Já jsem pořád diskutoval o tom s tou svojí šéfredaktorkou, říkal jsem jí, že to není možný, tohle je úplně špatně, tohle by se nemělo dít," svěřil se. Ale z druhé strany zaznívalo, že se jedná o lidská práva muslimských menšin.
Komentátor označil za hlavního protagonistu v Česku prezidenta Václava Havla. „Jeho přítelkyně Madeleine Albrightová velice naléhala, aby se Česká republika do toho zapojila. A aby tím dodala legitimitu té válce, protože pak mohla říkat, že to nejsou jen Američani a Angličani, ale i ty slovanské národy, i ty jejich bratři ze střední Evropy jsou v tom s námi," uvedl. A v té době se k věci „nachomýtl" Miloš Zeman, který po dlouhém naléhání celou věc schválil.
Fotogalerie: - Zeman přijal prezidenta Srbska
Dle Hejmy ho tento čin musel tížit a ocenil, že našel odvahu, byť to je po dvaceti letech, se Srbům omluvit. „Samozřejmě, že je to pozdě, už je dokonáno a už se to vrátit nedá. Ale ta omluva, byť přichází pozdě, přichází přece. A je pořád lepší než nic. Já si jen říkám - škoda, že to nestihnul Václav Havel, možná by k tomu přesvědčení dospěl také. Ale to ve skutečnosti nevíme," chválil a spekuloval. Doplnil, že to byla jeho první ztráta iluzí po revoluci, ale nebyla zdaleka poslední. „Tehdy v Jugoslávii, tehdá v Bělehradě, to bylo to nejhorší, co v novodobé historii pamatuju," dokončil téma.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
