Podle Babiše i Su Ťij byla Barma v druhé polovině 20. století pro tehdejší Československo jedním z nejdůležitějších ekonomických partnerů v jihovýchodní Asii. Nyní je podle barmské vůdkyně Česká republika ve čtvrté desítce ekonomických partnerů.
Babiš, stejně jako další řečníci, v projevu na podnikatelském fóru, které pořádal Svaz průmyslu a obchodu, ocenil každoroční růst vzájemného obchodu. Poznamenal ale, že z pohledu Česka by byl rád, aby byla obchodní výměna více vyrovnaná. Zatímco český export podle něj vloni klesl o 23 procent, barmský naopak stoupl o 66 procent. „Barma odvedla mnohem lepší práci,“ řekl. Obrat vzájemného obchodu byl loni 86 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Barma je podle něj zajímavý trh například v energetice, letectví, automobilovém průmyslu nebo zemědělství a potravinářství. Český premiér vyjádřil překvapení nad tím, že v Barmě teď nejsou žádné české investice.
Podle Su Ťij může Barma nabídnout například svou strategickou polohu mezi Čínou a Indií nebo rostoucí hospodářství. Barmská ekonomika každoročně roste o asi sedm procent.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v dnešním projevu zmínil, že nedávný vývoj v Barmě otevřel také otázku dodržování lidských práv. Podle loňského prohlášení vyšetřovatele OSN v převážně buddhistické Barmě pokračovala genocida muslimské menšiny Rohingů a barmská vláda dávala najevo, že zájem o vybudování fungující demokracie nemá. Situaci kritizovaly i další mezinárodní organizace. Podle Su Ťij její země s některými usneseními OSN ale nesouhlasí.
Právě s Petříčkem dnes Su Ťij posnídala. Odpoledne ji přijme prezident Miloš Zeman. Už v pondělí jednala s Babišem, o víkendu měla soukromý program.
Su Ťij měla do Česka přiletět předloni v září, návštěvu ale odložila kvůli napětí v Arakanském státě, kde barmská armáda podle mezinárodních organizací prováděla etnickou čistku Rohingů. Su Ťij tuto operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. Váhavý postoj Su Ťij vyvolal na mezinárodní scéně kritiku a Su Ťij byla zbavena řady mezinárodních poct.
Barma, která se oficiálně nazývá Myanmar, neuznává Rohingy jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, pronásleduje je a upírá jim občanství a základní lidská práva. Před násilnostmi uprchlo od loňského srpna do sousedního Bangladéše přes 700.000 Rohingů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
