O tom, co by měla nová dohoda znamenat, informovala BBC. Podle předběžného znění se Francie a Německo chystají dohodnout společné pozice a postoje k problémům EU a formalizovat tak svou dosavadní spolupráci. A stejné postoje by měly zaujímat i v OSN. Společné pozice by měly být nalezeny v otázce vnější i vnitřní bezpečnosti, a dohody má podpořit „schopnost Evropy jednat suverénně“.
Obě země by se měly zavázat k prohloubení ekonomické integrace v rámci francouzsko-německé ekonomické zóny, dále k rozvoji vojenských schopností Evropy investováním, aby byly pokryty „mezery ve schopnostech“, čímž by se posílila EU a NATO. V obou armádách by se prý měla podporovat „společná kultura“ a společné mise. U mladých lidí by se prý měly podporovat výměnné pobyty a výuka jazyků obou zemí.
Co to pro ostatní státy v Evropě znamená, píše na iDnes Václav Klaus starší. „V podstatě nám říkají, že je pro ně vytváření autentické evropské integrace příliš pomalé a že na ty, kteří evropský integrační proces brzdí, se už nebudou ohlížet. Mají k tomu každý z nich jiné důvody. Emmanuel Macron chce stát v čele Evropy, Angela Merkelová chce, aby na ni bylo v dobrém vzpomínáno,“ míní bývalý prezident a častý kritik EU.
Říká, že by nás to zajímat nemuselo. „Chtějí-li Francie s Německem vytvořit superstát (a společnou francouzsko-německou vládu), ať si to dělají. Ať se k nim dokonce, kdo chce, přidá.“ Ale je to podle Klause náznak vytváření paralelního integračního projektu k dosavadní EU. A to už nás, dle jeho názoru, zajímat musí. Obává se, že by se politická reprezentace mohla „servilně“ přidat.
„Má jít o revizi výsledků druhé světové války tím, že by se Německo stalo stálým členem Rady bezpečnosti OSN? Rozumíme tím správně, že ne vedle Francie, ale místo Francie, respektive že by se členem Rady bezpečnosti stala nová entita Frankoněmecko? Má být vytvořena ‚francouzsko-německá hospodářská zóna‘ se společnými ‚pravidly‘. Znamená to, že to budou jiná ekonomická pravidla, než která dnes platí v EU? Více centralistická, nebo více tržní než v dosavadní EU?“ ptá se Klaus na důsledky údajně 16-ti stránkové smlouvy.
Fotogalerie: - Merkelová v Bavorsku
Dále Klaus varuje, že bychom měli být na pozoru, i před tím, že by společné francouzsko-německé síly byly nasazeny proti „vnějšímu a vnitřnímu nepříteli“. Táže se, jaká je definice vnitřního nepřítele, a zda to není ten, kdo s Merkelovou a Macronem nesouhlasí. Klaus dodává, že občanů se pro jistotu nikdo neptal a připomenul, že dohoda má být podepsána ve výročí tzv. Elysejské smlouvy mezi Charlesem de Gaullem a Konradem Adenauerem.
„Ani Německu, ani Francii se Evropu ovládnout nepodařilo, ač se o to Hitler a Napoleon snažili. Nedaří se to ani EU. Že by mohlo uspět Frankoněmecko?“ ptá se Klaus a dodává, že bychom se měli mít před takovými pokusy na pozoru. Není to poprvé, co Václav Klaus varoval pře německými ambicemi. „Dnes, po přijetí Lisabonské smlouvy, se dá říci, že Německo získalo mírovou cestou jasnou evropskou hegemonii, o níž bezúspěšně vedlo dvě světové války,“ napsal tehdy ještě prezident již v červenci roku 2010.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
