První věcí, kterou Rajchl vyzdvihl, bylo prohlášení prezidenta Pavla, že by souhlasil se zrušením práva veta. „Dámy a pánové, to je hranice, za kterou já nejsem ochoten jít. Stejně jako Viktor Orbán, stejně jako Robert Fico říkám, že kdyby bylo zrušeno právo veta v rámci Evropské unie, tak pro Českou republiku v tu chvíli nemá smysl pokračovat v rámci Evropské unie,“ řekl Rajchl s tím, že pokud by se tak stalo, stali by se občané České republiky „pasažéry ve vlaku, který neřídí a jede tam, kam nemohou ovlivnit“.

„Právo veta je naprosto klíčovou součástí demokratického procesu rozhodování, protože dává možnost i menším zemím zablokovat například v rámci zahraniční politiky a dalších klíčových záležitostí rozhodnutí těch velkých zemí,“ uvedl Rajchl.

Dodal, že zrušení práva veta by bylo v zájmu velkých zemí, jako je například Německo. „Aby se těch malých zemí nemuselo ptát už vůbec na nic. Zrušení práva veta je v bytostném rozporu všech menších zemí Evropské unie,“ zdůraznil Rajchl. Připomněl, že Slovensko i Maďarsko na právu veta trvají.

„Pokud Petr Pavel říká, že by souhlasil s jeho zrušením, tak jinými slovy říká, že chce, aby se o posunu České republiky rozhodovalo v Berlíně, Bruselu a Paříži,“ usnesl se Rajchl. „Je to totální podraz na Českou republiku, na naše občany.“

Druhou věcí, kterou Rajchl v souvislosti s českým prezidentem zmínil, bylo jeho setkání se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou, se kterou řešil spor České republiky s Lichtenštejnskem. Spor se týká určení vlastnického práva na českém území – například lednicko-valtického areálu na jižní Moravě. Rajchl zmínil, že majetek byl rodu Lichtenštejnů odebrán na základě Benešových dekretů a jejich navrácení, které dnes požadují, by Benešovy dekrety prolamovalo. Petr Pavel údajně řekl, že by v této věci „bylo nejlepší uzavřít dohodu“.