Nejsou to jen hudebníci a profese s nimi spojené, komu činí opatření proti koronaviru potíže. Tvrdě zasažena jsou i divadla, což hned na začátku krize neváhal dát najevo principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. Podle harmonogramu uvolňování by se diváci do divadel mohli vrátit až v červnu, a to jen v počtu 50 na jedno představení. Právě o tom diskutovali na ČT24 ministr kultury Zaorálek z ČSSD a herec mimo jiné i Národního divadla David Prachař.
Ministr prohlásil, že je příliš brzy na to říkat, kolik půjde z nově navrhovaného vyššího schodku rozpočtu na kulturu, když ještě není ani odhlasovaný a peníze na podporu kultury prý zatím hledá na svém ministerstvu. Moderátor Řezníček se ho ptal na to, proč do čtvrté vlny uvolňování spadají galerie, kde je možné udržovat odstupy a nejsou zdaleka tak navštěvované jako hobby markety. Zaorálek tvrdil, že to záleží na tom, jaké hygienické podmínky jsou schopni v institucích zajistit, o čemž ještě bude diskuse, nicméně Řezníček se tázal, zda ta diskuse nenastává příliš pozdě. A ministr uvedl, že zdaleka není sám, kdo má zájem na tom, aby se věci co nejrychleji vrátily do normálu. „Já sice mohu bojovat, proti mně stojí odborníci a já musím v něčem respektovat to, že nad tím stojí ta ochrana zdraví, takže já vám mohu slíbit, že pokud ta čísla budou dobrá, tak už teď, 27. dubna, jsem přesvědčen, že budeme moci otevřít knihkupectví. Ale to pořád bude podmíněno tím, že budou ta dobrá čísla a pro mě to bude první výsledek,“ řekl s tím, že o dalších kulturních shromážděních se pak bude jednat, stejně jako o podmínkách.
„Já dobře vím, že vy v ČT potřebujete točit pořady. A že potřebujete, aby v těch pořadech nenosili všichni roušky, jinak se na to bude těžko někdo koukat,“ dodal a Řezníček informoval, že odešel společný dopis generálních ředitelů ČT, Novy a Primy, žádající, aby při točení např. inscenací jeden herec nemusel mít roušku, protože se pak budou věci reprízovat. Čemuž Zaorálek slíbil svou podporu, řekl, že jemu se to zdá logické i obhajitelné, a dodal, že se nejedná jen o české televize, ale také o zahraniční produkci, která může zaměstnat místní pracovníky.
Fotogalerie: - Na Bulovce bez fakult
ROZHOVOR: Kybernetiční zločinci ročně protočí 2 biliony dolarů, v útocích na nemocnice vidí byznys..
Prachař uvedl, že má zkušenosti jak ze státního Národního divadla, tak ze soukromého divadla bez dotací a ještě z divadla, které čerpá granty. Moderátor se ho otázal, zda to nevypadá, že pro vládu je důležitější substrát na zahrádky než kultura. Herec pravil, že mu to tak nepřipadá, a dodal, že divadlo je také podnikání a podnikání je risk. A souvisí s tím, kolik budou lidé schopní a ochotní dát za lístek.
„To nevíme, to je tajemství. Celá kultura je tajemství. Ale chci jenom podtknout, že Oldřich Nový zkrachoval, Vlasta Burian zkrachoval a stát není od toho, aby ty bolestínský umělce podporoval a neustále se omlouval, proč jim nedává tolik a tolik peněz. Svobodu máme, jakou si uděláme a budeme mít. Jenom bych se slušně přimlouval za slušný umělce, kterých jsou mraky, který neřvou, nevykřikujou, který se neprojevujou nějak hekticky a nechtěj hned miliony a miliardy. Nejsou nijak podvedení, ani se tak necejtěj,“ řekl herec.
Psali jsme:
„Stát dělá, co může, co je v jeho možnostech, ministr kultury má určitý obnos, miliardu, jakoby to není moc, musí to nějak přerozdělit, každý bude nějak dotčený, že nedostal víc, ale to je život,“ doplnil ještě David Prachař. Zaorálek dodal, že za ním přišli umělci, kteří nechtěli peníze, ale zajímalo je, co mohou udělat pro lidi. Což Zaorálek ocenil a řekl, že to v něm vyvolává potřebu jim pomoci.
V Národním divadle to podle Prachaře teď vypadá tak, že divadlo skončí ve schodku 180 milionů korun, herci dostávají základní plat bez odměn, ale stále se pracuje, herci a tanečníci zkoušejí a panuje obava, zda se otevřou hranice, protože část souboru opery je zahraniční. V soukromém divadle prý nic nežádal a tam se uvidí, zda přežije, a granty ve třetím divadle jsou schváleny, takže tam budou představení odehrána, pokud by se nestihla, tak příští rok. Hrát pro 50 lidí je ale podle něho k ničemu a nic to neřeší. Zaorálek na to reagoval, že to alespoň otevírá možnost zkoušet na podzimní sezónu a jiné možnosti, takže by to jako zbytečné neviděl, a zdůraznil, že pravidla se stále ještě dohadují.
Prachař dříve prohlásil, že ho opouští chuť hrát divadlo právě kvůli tomu, jakou mají herci pověst. Po revoluci se prý také ozývaly hlasy, že umělci jsou nenažraní zpovykaní darmožrouti, a ty zaznívají i teď na internetu, byť to určitě není názor všech, jak Prachař uvedl. Je mu líto, že si to někdo myslí, ale umělci jsou prý vždy „podezřelí“. „Že vlastně tvoří někde v koutku, malíři něco dělaj, básníci veršíky, je to podezřelá činnost, stejně jako modlitba je pro někoho podezřelá,“ pravil.
Ale virus má prý jedno pozitivum, protože umění je spojeno i s klidem a hlubokým přemýšlením o povaze a smyslu celé věci. Na což je teď dost času. „To přece není o tom, kdy začneme hrát, pro kolik lidí a že se těšíme na lidi. Samozřejmě se těšíme na lidi, Národní divadlo vydá i plakát ‚Těšíme se na vás‘ za všechna divadla. Ale zároveň si dovedu vážit toho, že mě někdo vypnul. Prostě že nebudu tu profesi chvilku dělat a já mám čas přemýšlet o světě, dívat se, jak se kdo tváří, jsou vidět jen oči, to je zajímavé pro malíře, je prázdná Praha, fotografové mohou fotit, je míň oxidu, kdyby před dvěma měsíci nějaká strana vyhlásila, že nebudou létat letadla, aby se zlepšilo ovzduší, tak nevím, kdo by tu stranu volil. A vir si ji zvolil, tak to tady máme,“ hledal herec David Prachař pozitiva na situaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
