Hyeny! To z nás chtějí udělat! Wollner z ČT po dopisu Zemana: Opravdu naštvaný. Ukazuje prstem

29.01.2020 11:57

Odchod ředitelky Památníku Lidice je podle Reportérů ČT důsledkem tlaku ministra Lubomíra Zaorálka. Investigativní pořad tak opět přiložil pod kotel kauzy, kterou v loňském roce rozpoutal, čímž zcela znechutil lidické pamětníky.

Hyeny! To z nás chtějí udělat! Wollner z ČT po dopisu Zemana: Opravdu naštvaný. Ukazuje prstem
Foto: Repro Youtube
Popisek: Dramaturg a moderátor pořadu Reportéři ČT, Marek Wollner na Univerzitě Palackého v Olomouci
reklama

V červnu 2019 se v pravidelném pořadu týmu Marka Wollnera objevila reportáž „V předvečer tragédie“, prezentovaná jako „neznámý příběh z Lidic“. V den výročí vypálení středočeské obce byla na veřejnoprávní obrazovce odprezentována kauza jedné z lidických žen, která měla ještě před vypálením Lidic udat jistou ženu židovského původu.

Anketa

Stydíte se za premiéra Andreje Babiše?

8%
92%
hlasovalo: 22388 lidí

Skandalizující příběh divákům ČT předložil Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd ČR, přičemž zdrojem mu byl zápis v památníku četnické stanice Buštěhrad. V reportáži vystoupila také Martina Lehmannová, ředitelka Památníku Lidice.

Reportáž velmi znechutila lidické děti, skutečné oběti tehdejšího řádění či jejich potomky. Byla podle nich nevyvážená, neobjektivní a neověřená. Vycházela z nedoložených, nebo vyloženě nepravdivých výroků a značně poškodila Lidice a potomky obětí nacismu. Na Reportéry lidické děti zaslaly stížnost k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a s Památníkem Lidice přerušily spolupráci.

Anketa

Chcete zrušit Českou televizi?

94%
6%
hlasovalo: 38745 lidí

Televizní rada v listopadu 2019 zkonstatovala, že spor je na úrovni vědeckého bádání, a pokud se cítí lidé z Lidic poškozeni na svých právech, mají se obrátit na soud.

Pokud jde o Památník Lidice, tak lidé z Lidic požadovali, aby v této státní organizaci zjednali pořádek ústavní činitelé, kterým podléhá.

Kauzu řešil ministr kultury Lubomír Zaorálek. Ten po několika jednáních ředitelku Lehmannovou požádal, aby odstoupila, nebo bude odvolána. „Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná,“ vysvětlil své rozhodnutí.

Za Lehmannovou se okamžitě postavili zaměstnanci Památníku. „Paní ředitelka Lehmannová byla donucena ze svého místa odejít, a to za velkého nátlaku ze strany zástupce zřizovatele organizace, ministra kultury Lubomíra Zaorálka. Odmítla totiž odsoudit a distancovat se od kvalifikované odborné práce a jejího autora, zaměstnance Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla jen proto, že jím zjištěné poznatky nezapadají do černobílé interpretace dějin Lidic. Odmítla to udělat proto, poněvadž by tím popřela základní odborné a vědecké principy,“ napsali ve svém prohlášení. Načež se pustili do ministra, neboť je prý nepřijatelné, aby se „nepostavil za svou příspěvkovou organizaci“. Následně si postěžovali, že dnes dochází k vytváření „historie na přání“.

A „historie na přání“ byl také název další reportáže, kterou k tématu odvysílali Reportéři ČT toto pondělí.

Hned v úvodním slově Marek Wollner divákům vysvětlil, že „protesty proti reportáži rozhýbala předsedkyně lidické organizace bojovníků za svobodu Jana Bobošíková“.

Filip Petlička, zaměstnanec Památníku Lidice ve funkci vedoucího oddělení prezentace, na kameru vykládal, že Památník „byl pod dlouhodobým tlakem ze strany té skupiny kolem paní Bobošíkové“. Vedoucí oddělení prezentace to vnímá jako „boj o nezávislosti vědy a kultury“.

Reportéři pak připomínají, že Bobošíková byla podepsána pod neúspěšnou stížností k RRTV.

Gabriela Havlůjová, předsedkyně organizace zvané Spolek pro zachování odkazu českého odboje  (v dalším průběhu reportáže se dozvíme, že byla v roce 2016 vyloučena z Českého svazu bojovníků za svobodu), se divila, proč se ze skandalizující reportáže dělá taková aféra, když dotyčnou lidickou ženu by „nikdo neodsoudil“. Proto si myslí, že „hysterie vznikla proto, že se to hodilo“. A dodala, že „lidičtí by určitě ten dopis takto neformulovali“, takže vše jistě zorganizovala Jana Bobošíková.

Pak hovořil Vojtěch Kyncl, který celou kauzu rozpoutal. Hájil se, že jej „žádné udání nezajímalo“, ale šlo mu o případ židovské ženy, která byla vymazána ze seznamu lidických obětí. Zájmem o osud Štěpánky Mikešové, rozené Loewingerové, se pak zaštiťují i další osoby, které v reportáži promluví.

Bývalá ředitelka Památníku Martina Lehmannová se divila, „kam ta diskuse sklouzla“.

Po sólu historika Kyncla je zmíněno, že opačný názor zastává například historik Vojtěch Šustek. Ten nechtěl na kameru Reportérů ČT mluvit, tvůrci reportáže ale dodají, že jeho názor je stejně „pouhá hypotéza“. Zato Kyncl prý vychází z doloženého zápisu v kronice a vůbec nevadí, že byl zapsán až zpětně v roce 1945.

V reportáži je připomenuto, že Lehmannovou podpořila Jaroslava Skleničková, „poslední žijící pamětnice lidické tragédie“. Že paní Skleničková ve stejném dopise kritizovala Reportáž ČT (a Lehmannovou hájila právě se zdůvodněním, že obsah reportáže zjevně nemohla ovlivnit), to už si Wollnerovi Reportéři nechali pro sebe.

„Pak jsem si to dala dohromady, že vlastně za vším je paní Bobošíková,“ odrecituje paní Skleničková do kamery. A tím odstartuje druhou část reportáže, ve které jsou diváci České televize poučeni, kdo je Jana Bobošíková. Argumentace stojí na tom, že jako předsedkyně ČSBS Lidice současně moderuje na internetové televizi XTV vlastní pořad JB Talk, takže je ve střetu zájmů.

Do pořadu si pozvala Marii Šupíkovou, jedno z lidických dětí, a Reportéři hned na úvod vysvětlí, že „je dcerou lidické ženy, která podle historika Kyncla udala židovskou podnájemnici“. Bobošíkové vytkli, že před rozhovorem neuvedla, že je ve střetu zájmů.

Na závěr ještě Gabriela Havlůjová zalituje, že lidičtí jsou dnes vnímáni jako „svatí“ a neumožňuje se kritické posuzování jejich činnosti.

 

Marii Šupíkové, podle Reportérů ČT „dceři lidické ženy, která podle historika Kyncla udala židovskou podnájemnici“, která se navíc odmítla bavit s Wollnerovou redakcí, napsal povzbuzující osobní dopis prezident Miloš Zeman.

„Věřte, že není žádného důvodu vnitřně se trápit kvůli několika lidem, kteří mají kamenná srdce. Nemohou vyhrát, ačkoliv se jim dostává velkého prostoru v některých médiích. Úspěch by jim přineslo jedině to, kdybychom jejich tlaku podlehli a vzdali život,“ napsal prezident ve svém dopise. Ujistil paní Šupíkovou, že ve svém boji rozhodně není osamocena a také zalitoval, že je velmi těžké žít v době, kdy se ztrácí úcta k předkům.

„Je velmi těžké unést pýchu a necitlivost lidí domnívajících se, že jsou vykladači jediné pravdy,“ napsal také prezident Zeman paní Šupíkové.

Ovšem rozepsal se i Marek Wollner, dramaturg Reportérů ČT. Rozepsal se na svém facebooku: „Jak to, že ti, kterým nikdo nediktuje, o čem mají psát, mlčí jako hrob o dvojí či trojí roli Jany Bobošíkové v kauze padlé ředitelky Památníku Lidice? Parlamentní listy o případu nasmolily mraky článků v tom gardu, jak jim naservírovala, a tím nepochybně přispěly k odstřelu ředitelky Památníku Lidice,“ vznesl obvinění.

Pak se zaměřil na Janu Bobošíkovou. Nezmínil vzájemné spory a nevyřízené účty z časů televizní krize, zato je podle něj „přední svazačka, dodnes hrdá na předání pugétu Gustávu Husákovi“, a proto se nelze divit, že má blízko ke „komunistickému výkladu historie“ pojímané jako propaganda.

Pak se znovu ohradil proti tomu, že Bobošíková si do svého pořadu pozvala paní Šupíkovou a neinformovala diváky, že je ve střetu zájmů. Navíc prý „sérií návodných otázek dostane starou paní ve studiu tam, kam potřebuje“.

„Nezahálejí ani další dezinformační plátky, které z nás chtějí udělat hyeny, hodující na obětech lidické tragédie,“ rozčiloval se dále Wollner. Přidal se prý i „klaun z Hradu Ovčáček, který byl taky členem lidické buňky bojovníků – než došlo na placení příspěvků“.

Pak představil svou teorii, podle které byla celá kauza „operací Bobošíkové“, jejímž hlavním cílem bylo zasáhnout Reportéry ČT prostřednictvím stížnosti k RRTV. Tento cíl nebyl dosažen a Wollnera zaujalo, že si na to Bobošíková ve svém pořadu stěžovala.

„Tomuhle a právě tomuhle chování se říká aktivismus, slovo, které tihle novinářští miliusové milují. Ne tomu, když někdo odhaluje problémy mocných,“ uzavřel Wollner s posměšným zvoláním: „Sdílejte, než to smažou.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jav
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Demonstrace proti Křečkovi: Do studia ČT dorazil Zahradil a začalo to: Minář hodil zpátečku, když najednou začal říkat...

10:55 Demonstrace proti Křečkovi: Do studia ČT dorazil Zahradil a začalo to: Minář hodil zpátečku, když najednou začal říkat...

Podle spolku Milion chvilek nedávné zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem přispělo k cílenému rozvra…