„Já se vás trošku bojim, Honzo,“ pronesla Moučková na úvod a Kraus poté zrekapituloval její pohnutou kariéru.
Moučková pracovala nejprve jako rozhlasová moderátorka a poté jako televizní hlasatelka a v tehdejší Československé televizi byla jednou z nejpopulárnějších tváří. Moučková byla známá tím, že v roce 1968 z obrazovky ohlásila okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a poté se zapojila do protiokupačního vysílání z Hloubětína. Poté byla z Československé televize propuštěna a musela pracovat jako uklízečka nebo prodavačka. Byla jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 2013 dostala od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy.
„Já jsem vlastně začala opravdu žít v demokratickém státním zřízení až v 61 letech. Protože fašisti přišli, když mi bylo 11, no a pak komunisti. A v tomhle já jsem žila celej produktivní život,“ řekla zasmušile.
Poté Krause uzemnila, když si nevzpomněla, že spolu hráli ve filmu. „To nevím, to si vymýšlíte,“ prohodila Moučková k překvapenému Krausovi. Moučková vzpomínala, že ve filmech obecně moc často nehrála, protože zároveň byla televizní moderátorkou. „Já jsem dělala hlasatelku, a tak jsem ve filmu moc nehrála, protože kdybych tam hrála nějakou mrchu, tak to je blbost, že jo,“ smála se.
Dokázala si udělat i legraci ze svého požehnaného věku, když prohlásila, že má „děsně starý děti“. „Dneska u mě byla dcera a já se tak na ni podívám a povídám, ty brďo, ty jsi nějaká stará, to je strašný,“ smála se Moučková. „A víte, kolik mám pravnoučat? Čerstvě sedm,“ dodala.
Podle svých slov za celý život ublížila jen prvnímu manželovi Miloši Willigovi, se kterým se rozvedla po dvou letech manželství. „On mě strašně miloval, ale já jsem se zaláskovala do medika Moučky a prostě šla. To byla blbost, vdávat se v devatenácti. Můj druhý manžel mi to pak všechno oplatil i s úrokama,“ pobavila Krause i diváky.
Vzpomínala také na svého otce Viléma Nového, se kterým prý přes deset let nemluvila. „Oni ho zavřeli jeho vlastní komunisti. On byl první, kdo byl zavřenej ve Slánskýho procesu, a pět let seděl,“ vyprávěla. Poté, co ho režim rehabilitoval a dostal se do vyšších funkcí, se za něj podle svých slov Moučková styděla. Zejména v souvislosti s jeho teorií studeného ohně v případu upálení Jana Palacha.
„Dodnes nevím, jak to vlastně myslel,“ říkala. „Já jsem v roce 1968 ve svých 40 letech poprvé dostala od tatínka přes hubu, protože jsem byla pro Pražské jaro a podobně. No a pak jsme spolu přes deset let vůbec nemluvili, a když už byl starej a chtěl vidět vnoučata, tak jsem mu říkala, že už se ale nikdy nebudeme bavit o politice,“ dodala Moučková s tím, že i ona v mládí v komunismus věřila. „Já jsem byla úplně blbá, já jsem myslela strašný léta na hlavu toho otce, kterej nebyl žádnej blbec, že na tom přece něco musí bejt, ale začala jsem myslet na svou hlavu až strašně pozdě,“ sypala si popel na hlavu pozdější signatářka Charty 77.
Její osudovou kamarádkou byla herečka a pozdější hlavní tvář Anticharty Jiřina Švorcová. „Ona byla bezvadná holka, dokud nezačala blbnout s funkcema v tý komunistický partaji. Bohužel ona tomu fakt věřila,“ říkala Moučková a vzpomínala, jak se za ní dva měsíce před její smrtí v roce 2011 vydala. „Bylo to příjemný odpoledne. Ale už ve dveřích jsem jí říkala, že se nesmíme bavit o politice,“ vyprávěla Moučková.
„Vždycky si vzpomenu na Květu Fialovou, která přišla a bavily jsme se o našem zdraví, kde nás píchá. Ona přišla a říká, co děláš, Kamčo, stáří je krásný! Já jsem jí na to říkala, jdi do prdele, na co si to hraješ!“ přidal Macháček důkaz a rozepsal se stručně o životě herečky a moderátorky.
„Hovořili jsme spolu jen párkrát, přičemž ještě vždy tak napůl vzhledem k jejímu naslouchátku, naštvanosti na současné politiky a snad i cigaretovému dýmu, který by se dal krájet. Když jsem ji požádal, že bych se v Moskvě pokusil něco vyštrachat k osudům jejího otce, s nímž měla složitý vztah, i přes zlomený krček v kyčli pohotově pomohla. Jednalo se o významného komunistického funkcionáře Viléma Nového, který mimo jiné nasměroval v 50. letech vyšetřování Husáka coby slovenského nacionalisty a pak se zejména nechvalně proslavil prezentací verze o ‚studeném plameni‘, totiž že původně Jan Palach neměl v úmyslu obětovat svůj život,“ přiblížil její život Macháček.
Nejvíce ho ale podle jeho slov zaujal právě pohnutý vztah Moučkové s Jiřinou Švorcovou. „Napsáno a řečeno paní Kamilou Moučkovou bylo mnohé, mne snad ale nejvíce překvapilo její svědectví o jejím vztahu k herečce a funkcionářce Jiřině Švorcové,“ dodal Macháček a přidal video rozhovoru Moučkové ve Švandově divadle, kde Moučková na Švorcovou vzpomínala.
„To byla bezvadná holka, která byla strašně hodná,“ tvrdila i tehdy. „My jsme se šíleně kamarádily, když jsme byly mladý holky. V době, kdy natáčela film Horoucí srdce, tak bydlela u mě. Ona se rozešla s Jiřím Valou a neměla kde bydlet, rekonstruovala si půdní byt na Malé Straně, a tak jsem jí řekla, pojď bydlet ke mně, dokud to nepostavíš,“ vyprávěla Moučková o soužití se Švorcovou s tím, že spolu takhle rok bydlely.
Vzpomínala také na její pohřeb, kterého se jako jedna z mála celebrit zúčastnila. „Já jsem tam šla, protože si myslím, že se člověk se svejma kamarádama má rozloučit. Má jim říct to poslední ahoj. Je to jedno, že jsme byly každá ideologicky úplně někde jinde. Jiřina totiž, ačkoliv byla ve vysokých funkcích, tak nevím, že by někomu ublížila,“ říkala Moučková, kterou rozzlobilo, že na pohřbu nebyl nikdo z Vinohradského divadla. „Ani noha,“ nechápala.
„Lidi, který s ní 40 let stáli na jevišti, a nikdo neměl v sobě tu slušnost. Já nevím, v tomhle jsem asi křesťan a řídím se motem odpusť nám naše viny,“ vyprávěla Moučková.
Ta se se Švorcovou podle vyprávění viděla dva měsíce před její smrtí v roce 2011. „Mě najednou popadl amok, protože jsem 21 let žila v hroznejch poměrech, vždyť já jsem nesměla ani mejt schody. To bylo strašný, opravdu. Takže jsem měla starost, jak žije, a měla jsem potřebu za ní jít, ačkoliv jsme se po 68. vlastně nevídaly a absolutně jsme utly kontakt,“ pokračovala ve vyprávění herečka.
„Tak jsem za ní zajela tam do tý její vily, kterou zdědila, a uklidnila jsem se, protože jsem zjistila, že nijak nestrádá. Prožily jsme spolu opravdu krásný odpoledne, ona mě provázela po tý krásný vile a najednou jsem viděla v obýváku, že má nádhernou posmrtnou masku Boženy Němcový. A ona mi povídá, že to má ode mě,“ vyprávěla herečka.
„Když potom byla v nemocnici, tak už mě k ní nepustili, protože už byla v umělým spánku. O její smrti jsem se pak dozvěděla z rádia. Tak jsem byla svým způsobem šťastná, že mě pán bůh osvítil, že jsem za tou Jiřinou šla, a měla jsem z toho dobrej pocit, že měla hezkej život. Pak jsem se ale strašně namíchla v tom krematoriu, že tam nikdo nebyl,“ zopakovala Moučková, že byla z přístupu ostatních herců zklamaná.
„Ale abych to uzavřela, ona Jiřina byla hodná holka, co se zbláznila komunistickou ideologií. Nevím, jestli už pak neměla sílu sama sobě říct, že se mýlila, že je to zrůdná ideologie. Ale jsem ráda, že jsem za ní šla a že jsem se s ní mohla rozloučit,“ dodala k příběhu.
Moučková navíc vzpomínala, že jí Švorcová již jako úspěšná členka KSČ pomohla s tím, aby nemusela platit větší nájem za extra prostory v bytě, které po ní původně režim vyžadoval. „Ona opravdu byla hodná holka, já nevím o nikom, komu by ublížila v té době, kdy byla vysoce postavená,“ opakovala Moučková. Se Švorcovou ji podle jejích slov pojilo celoživotní pouto, ačkoliv Moučková byla jednou z prvních, kdo podepsal Chartu 77, a Švorcová byla hlavní postavou Anticharty. „No za ten její projev v Národním divadle bych jí teda dala pár facek,“ uzavřela Moučková.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jma
