„Asi tak měsíc před 30. výročím 17. listopadu mi zavolal jeden regionální redaktor České televize. Nebudu ho jmenovat, protože to není podstatné, a hlavně vůbec nic proti němu nemám, ostatně známe se víc jak 30 let, ba dokonce speciálně jeho považuju za dobrého reportéra. Jde o něco jiného. Volal mi coby pamětníkovi listopadových událostí a spoluzakladateli královéhradeckého Občanského fóra. A poprosil mě, zdali bych nebyl od té dobroty a nenapsal mu stručný přehled, jak sametová revoluce v Hradci Králové probíhala. Prostě kdy, kde, kdo, co a jak,“ poznamenal Štěpánek, podle svých slov opravdu sedl a své vzpomínky sepsal. 

„Pár, asi tak dvacet lidí, se nás poprvé sešlo před Klicperovým divadlem, tehdy ještě Divadlem Vítězného února, kdy divadlo vstoupilo do stávky, kdy nás do divadla poprvé pustili, kdy proběhl ten památný večer, kdy nás asi sedm gruntovních zakladatelů sedělo na jevišti úplně narvaného divadla a ustavili jsme zdejší Občanské fórum, jak se během večera dostavil Pepík Vágner v lesácké uniformě, rozuměj Ing. Josef Vágner, legendární bývalý ředitel ZOO ve Dvoře Králové nad Labem a zakladatel tamního safari, který se jaksi samovolně a zcela přirozenou cestou stal hlavní postavou sametové revoluce ve Východočeském kraji, jak proběhla generální stávka, že na Velkém náměstí, tehdy ještě náměstí Jana Žižky, bylo asi dvacet tisíc lidí (mimochodem, taky jsem tam mluvil i zpíval), a připsal jsem i pár dalších osobních zážitků, třeba jak jsme z Hradce Králové snímali ten komunistický odér, kupříkladu přejmenováváním ulic atd.,“ řekl Štěpánek.