Janoušek a Hrdlička? ČT je namáčí do restitucí. Jde o dost peněz

18.02.2020 8:25

V největší restituční kauze stojí před pražským městským soudem tři úředníci. Měli přiznat dědicům nárok na pozemky v hodnotě přes miliardu korun. Dnes už víme, že tento nárok nebyl oprávněný, stát jim majetek neměl vydat. Soud případ neřeší jako sofistikovaný podvod, ale jako chybu. Jak ale k této chybě došlo? Dědicové nebyli nikdy obviněni. Jsou to vesměs staří lidé bez právního vzdělání. V jednání s úřady je zastupoval vlivný advokát s kontakty na známé postavy pražské zákulisní politiky – Tomáše Hrdličku a Romana Janouška. Ti také měli z chybné restituce největší prospěch. Před soudem ovšem nestojí. Případ zmonitorovali Reportéři ČT.

Janoušek a Hrdlička? ČT je namáčí do restitucí. Jde o dost peněz
Foto: hns
Popisek: Ilustrační koláž
reklama

„Z naší strany je pochybení naprosto vyloučené. Tu škodu způsobil někdo úplně jinej,“ uvedla na kameru obžalovaná Eva Benešová, jež je bývalou ředitelkou pražského pozemkového úřadu. „Prosím vás, jakej úmysl? To je úplnej nesmysl. My jsme tady všichni slušní lidi, nejsme žádní gauneři a žádní spiklenci. Já jsem ty restituenty v životě neviděl, neviděl jsem toho právníka, nemám žádné spojení s nikým, jakej organizovanej zločin,“ rozčílil se další obžalovaný, Jan Horák, jenž byl úředníkem pražského pozemkového úřadu. 

Anketa

Měla by policie zakročit proti těm, kteří by blokovali Stanislavu Křečkovi přístup do kanceláře ombudsmana?

99%
1%
hlasovalo: 15231 lidí

O co konkrétně jde? O vracení majetku velkostatkářské rodiny Bečvářů. Jejich polnosti byly na kraji Prahy. Po válce na nich vyrostla čtvrť Strašnice. Bečvářův pohádkový majetek podle Reportérů ČT nezůstal u restituentů. Dostal se mezi známé pražské lobbisty. Vliv na něj tak měli například Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička. 

„Byl to za první republiky jeden z největších velkostatků v Praze, prakticky nejbohatší, dá se říct, a rozkládal se na území dnešních Strašnic a částečně Žižkova,“ řekl v reportáži také novinář Seznam Zpráv Vojtěch Blažek. „Po únorovém převratu na to celá rodina pochopitelně velmi doplatila,“ seznamuje dále se skutečnostmi statku dědička ze závěti Emilia Bednářová. „Měli nařízeno stěhovat se z Prahy,“ dodala.

Anketa

Máte rádi Stanislava Křečka?

95%
5%
hlasovalo: 31437 lidí

Advokát Státního pozemkového úřadu Adam Rakovský pak seznamuje s jednotlivými členy rodiny. „Byl Julius, to byl otec, měl tři děti. Za prvé měl Annu,“ uvádí Rakovský. Anna Bečvářová žila ve Všenorech, a to poté, co jí zabavili majetek v Praze. Ve stáří se o Annu Bečvářovou staraly dvě všenorské rodiny. „Přestěhovala se do zahradního domku jedné z rodin,“ říká reportérka s tím, že po Anně dědili majetek členové rodin, kteří se o ni ve stáří starali. Mluvit s reportéry nechtěli. 

„Pak měl toho Jana Maria, nástupce rodu a ten, který měl převzít to rodinné zemědělství. A pak tady byl Josef,“ seznamuje Rakovský. Ten žil v domě na Rašínově nábřeží. „Spřátelil se tu se svou sousedkou Emilií Bednářovou a té pak odkázal svůj majetek,“ řekla reportérka. „Přesto, co tu rodinu potkalo, celý ten úpadek, přesto zůstal velmi pozitivní a optimistický,“ uvedla Bednářová. 

„Anna a Josef v době, kdy zemřeli, žádný významný majetek nevlastnili. Stát ho totiž v padesátých letech zabavil. Po revoluci ho jejich dědicové zrestituovali. Nejbohatší ze všech sourozenců byl však Jan. Zdědil totiž kromě třetiny otcova statku i statek strýce. Zemřel ještě za komunismu a závěť po sobě nezanechal. Jeho majetek tak měl propadnout státu. Po nejbohatším sourozenci Janovi tedy restituce probíhat neměla. Jednoduše proto, že neměl žádné žijící příbuzné a nezanechal závěť. Přesto se ale našel způsob, jak pohádkový majetek Jana získat do soukromých rukou. Restituenti ze závěti byli označeni za příbuzné a mohl tak k nim připlout majetek, na který ve skutečnosti neměli nárok,“ seznamují s celou věcí Reportéři.

„Protože ten Jan zemřel jako první, tak po něm by mohla dědit a restituovat jenom Anna nebo Josef. A v okamžiku, kdy tady přibude tady pan Činčera, tady pan Forman a tady paní Bednářová, tak ti nejsou příbuzní Jana a nejsou ani jeho dědicové, a tím pádem po něm nemůžou restituovat,“ rozkresluje Rakovský. „A to je hlavní problém té restituce,“ dodává.

Jak celá složitá transakce proběhla? „Právník zastupující dědice ze závěti, tedy rodiny Formanových a Činčerových a paní Bednářovou, předložil na pozemkovém úřadě čestné prohlášení, v němž se označují za právoplatné dědice. Toto čestné prohlášení stačilo k tomu, aby se k nim dostal majetek za miliardu, aniž by jejich skutečné nároky někdo prověřoval,“ říká reportérka. 

V záběrech ze soudu pak vůči úředníkovi Janu Horákovi zaznívá otázka, jak došlo k tomu, že najednou začal považovat restituenty za potomky původních vlastníků. „To není výmluva, já si to už nepamatuju, opravdu,“ řekl.

Soud zatím nedokázal zjistit, proč úředníci ve svých dokumentech najednou udělali příbuzné z pouhých rodinných přátel pouhých dědiců ze závěti. „Paní Bednářová, pan Činčera a další tedy mohli jako neteř a synovci uplatnit nárok na restituci po nejbohatším bezdětném sourozenci Janovi. Ze zmiňovaného čestného prohlášení totiž příbuzenský poměr přímo neplyne. Je ale napsané právnickým stylem a velmi obecně. Dá se vykládat různými způsoby,“ uvádí reportéři. 

„Jsou pozemky, které mají restituenti oprávněně, ty nejsou oceněny, ty nikdo nechce. Jsou jejich. A pak je 1,4 miliardy, které nemají správně,“ dodal Rakovský. Restituenti tedy získali velký majetek po sourozencích Janě a Josefovi správně. Majetek po Janovi se k nim nikdy dostat neměl. Jejich právní zmocněnec Daniel Honzík ale trvá na tom, že majetek po Janovi jeho klientům náleží. 

„Je to špatně odůvodněno, ale to rozhodnutí je správné,“ trvá na svém. Restituenti získali náhradní pozemky. Jde o velmi lukrativní parcely na zajímavých místech v Praze. Ve skutečnosti ale tento ohromný majetek nespravují. Přešel totiž na záhadnou firmu jménem Bečvářova, která měla dlouhou dobu utajené vlastníky. Necelých 40 procent v ní vlastní právě advokát restituentů Daniel Honzík. Ve firmě se objevovala také jména ze stavební společnosti Syner a pak také známé tváře zákulisních hráčů pražské politiky – Tomáše Hrdličky a Romana Janouška. 

„To byla taková zajímavá investiční příležitost. Ono je to doopravdy složitější,“ uvedl podnikatel Tomáš Hrdlička. Romana Janouška se štábu kontaktovat nepodařilo. 

„Právě tady, v galerii Myšák v centru Prahy si vlivní lobbisté rozdělovali výnos z Bečvářova statku. Policie to zjistila z odposlechů. Máme k dispozici jejich přepisy,“ říkají reportéři a nechávají sehrát scénky, jak to celé mělo probíhat. Hovoří se mimo jiné o změnách územního plánu či metru D. V dané lokalitě, která byla zrestituována neoprávněně, je mimo jiné plánovaná zastávka nemocnice Krč. Měly by tam také vyrůst domy až o výšce čtyř pater. Výše zmíněná společnost Bečvářova dané pozemky od restituentů sice koupila, zarážející je však nízká cena. 

„Restituenti získali od firmy Bečvářova za tyto rozlehlé pozemky téměř 14 milionů korun. Policie však nechala vypracovat ocenění parcel. Jejich tržní hodnota se pohybuje okolo 270 milionů korun,“ říkají reportéři. „V době, kdy převody probíhaly, byli skuteční majitelé utajení. Teprve později vychází najevo, kdo všechno měl na firmu vliv,“ dodávají. 

Následovala slova o lobbistovi Romanu Janouškovi. „Nikdy, nikdy v seznamu akcionářů nebylo jméno Roman Janoušek,“ nechal se slyšet advokát restituentů Daniel Honzík. „Jednal jsem o firmě Bečvářova za přítomnosti pana Romana Janouška, ale ne s ním. Byl jeden ze zájemců o vstup do společnosti Bečvářova, ale není mně známo, že by narozdíl od pana Hrdličky tento vstup realizoval,“ dodal Honzík. Podle policejních odposlechů investoval Roman Janoušek do firmy přes společnost Alister. Firmu Alister však Honzík tvrdí, že nezná, tedy, že neví, kdo za ní stál. 

Akcionářem firmy je nyní Janouškův blízký spolupracovník Tomáš Hrdlička. Ten je také známý jako jeden z pražských zákulisních hráčů s velkým vlivem. Dnes je sponzorem prezidenta Miloše Zemana. Mluví se také o jeho vlivu na SPD. Tento vliv však Tomio Okamura odmítá. Tomáš Hrdlička žádost o rozhovor ČT odmítl. 

„Vzhledem k tomu, že se projednávané skutečnosti u soudu staly tři až čtyři roky před naším investičním vstupem a vzhledem k tomu, že jsme od restituentů nekupovali nároky, ale vždy pozemky, které jim vydal vždy pravomocným rozsudkem soud, není, co bych mohl k objasnění této kauzy říct. Případ se svým zahraničním spoluinvestorem sledujeme z důvodu eventuální škody, která by nám mohla vzniknout,“ uvedl Hrdlička. 

Firma Bečvářova koupila pozemky od restituentů za zhruba 65 milionů korun. Jejich tržní cena se ale podle odhadu policie blíží k půl miliardě korun. Proč tedy restituenti udělali tak špatný obchod? Těžko říct, s novináři nekomunikují. „Advokát Daniel Honzík tvrdí, že restituenti zkrátka nepřijdou. Bezmála 40procentní podíl ve firmě Bečvářova prý drží právě pro ně a získají tak část zisku. U soudu ale vyšlo najevo, že restituenti o dění ve firmě příliš povědomí nemají,“ sdělují reportéři. 

A závěr? Za neoprávněně vydané pozemky v miliardové hodnotě stojí před soudem tři úředníci pozemkového úřadu. Restituenti neoprávněně vydané pozemky vydali za zlomek ceny. A nyní s nimi hospodaří vlivní zákulisní hráči. Nikdo z nich ale před soudem nestojí. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Václav Vlk, signatář Charty: O Babišovi si můžete myslet, co chcete. Ale představte si, že by koronu měli řešit Fiala s Kalouskem...

15:58 Václav Vlk, signatář Charty: O Babišovi si můžete myslet, co chcete. Ale představte si, že by koronu měli řešit Fiala s Kalouskem...

Signatář Charty 77 Václav Vlk má za to, že řada lidí sice nemusí milovat Andreje Babiše (ANO), ale v…