Které z vybraných jmen by se Vám líbilo na Pražském hradě?Anketa
Za svá slova tehdy od opozičních politiků sklidil posměch za svůj chystaný investiční plán. „Představte si, že bych byl Harry Potter, měl kouzelnou hůlku a proměnil ty projekty teď ve skutečnost. Stali bychom se okamžitě druhým Švýcarskem,“ prohlašoval tehdy Babiš. Ne všechny přesvědčil, mnozí mu vyčítali, že čarodějem není a šéf ODS Petr Fiala si pak dle svých slov připadal, jako kdyby se vrátil do 80. let minulého století.
To ještě Fiala netušil, že za pár dní jej čeká „znásilněný“ kongres jeho strany. O samotné „znásilnění“ se totiž v půlce ledna postaral jeho extravagantní spolustraník, jímž není nikdo jiný, než řeporyjský starosta Pavel Novotný.
Pavel Novotný, DiS.
Ten se po neúspěchu Alexandry Udženije při volbě prvního místopředsedy chopil příležitosti a pronesl třaskavý projev. „Podívejte se, kurva, jakou práci dělá Babiš. Ale dokáže to prodat,“ hřímal ke spolustraníkům. Nakonec však neuspěl.
Co ovšem po zbytku roku rezonuje, jsou jeho slova o vyhazovu ze strany, jelikož tehdy naznačil, že stačí, „aby Petr Fiala dal signál“ a on sám odejde. Právě něco jako tento signál již Fiala začal naznačovat ke konci roku po mnoha Novotného přešlapech. Do té doby však nejvíce sociální sítě plnily přestřelky svérázného starosty s europoslancem Janem Zahradilem. „Ubožák a debílek,“ sneslo se kupříkladu od Novotného vůči Zahradilovi, jednomu ze zakládajících členů občanských demokratů.
Počátek roku také poznamenala smutná zpráva o úmrtí významného politika ODS a předsedy Senátu Jaroslava Kubery, který zemřel nečekaně 20. ledna. O měsíc později se objevily zprávy, že Kubera krátce před svým úmrtím obdržel výhružný dopis od čínské ambasády. Výhružky mířily ke Kuberou chystané cestě na Tchaj-wan.
Deník N informoval, že v dopisu od čínského velvyslanectví stálo, že pokud navštíví Tchaj-wan, české „podniky za to budou platit“. Dopis od Číny měl Kuberovi předat Hrad. Později 1. dubna Deník N přišel s tvrzením, že právě Hrad si měl onen dopis dokonce vyžádat.
Fotogalerie: - Jaroslav Kubera v obrazech
Hradní kancléř Vratislav Mynář se vážnou kauzu nakonec rozhodl vysvětlit na videu. Dle jeho tvrzení se nejednalo o dopis adresovaný přímo Kuberovi. „Je to jednoduché politické stanovisko Čínské lidové republiky,“ tvrdil.
Potvrdil však, že Jaroslav Kubera dostal kopii během novoročního oběda tří nejvyšších ústavních činitelů 15. ledna. „Jak vidíte, je to jedna strana A4, na hlavičkovém papíru čínské ambasády a se dvěma razítky. Jedno razítko je Velvyslanectví Čínské lidové republiky. Druhé je razítko podatelny Kanceláře prezidenta republiky, podle kterého tam byl tento dokument doručen 13. ledna letošního roku,“ odmítl tvrzení, že jde o výhružky na objednávky Hradu.
Na místo zesnulého předsedy horní komory zkraje roku nakonec usedl jeho „žák“ Miloš Vystrčil, který oznámil, že Kuberovu cestu hodlá naplnit a výhružky Číny označil za zásah do české suverenity.
Psali jsme:
Rozruch vzbudily i samotné doplňovací volby na Teplicku, a to kvůli kandidatuře ultralevicového kandidáta Pirátů Tomáše Tožičky. Toho nominovala ústecká krajská organizace strany a krátce poté mediální prostor zaplnily jeho silné výroky, například že: „Kapitalismus a pravicová politika jsou prostě zločiny proti lidskosti“. Kapitalismu podle něj „povraždil násobně víc lidí než stalinismus“ a samotný Stalin, který dle historiků může mít na svědomí mezi třemi až 8,7 milionu obětí, byl dle Tožičky „proti nim jen masový vrah amatér“.
Většinu Pirátů ultralevicové myšlenky Tožičky o zločinnosti kapitalismu nikterak neodradily a na jejich celostátním fóru, kde jako kandidáta do Senátu Tožičku navrhl šéf strany Ivan Bartoš, se mu naopak dostalo podpory. Předseda Pirátů Ivan Bartoš také kandidáta chválil se slovy, že je „člověk vysokých morálních kvalit“.
Nakonec však Tožička z kandidátky odstoupil, ne však kvůli svým výrokům, vaz mu zlomil až nákres hákového kříže v Davidově hvězdě s označením Izraele za „fašistický stát“. „Pokládám takové projevy za vrchol hnusu a zásadně proti nim protestuji. Teď to není útok na politickou konkurenci. Za tohle bych rozbil hubu i vlastnímu bráchovi,“ neudržel tehdy své znechucení ani poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek.
Do senátních voleb vysílá @PiratskaStrana individuum, které neváhá namalovat hákový kříž do Davidovy hvězdy. Pokládám takové projevy za vrchol hnusu a zásadně proti nim protestuji. Teď to není útok na politickou konkurenci. Za tohle bych rozbil hubu i vlastnímu bráchovi. pic.twitter.com/XpvOnNWUlp
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 1, 2020
Konec ledna následně přinesl zlomový moment, který by asi zpětně s velkou chutí nejradši vymazal nejeden člen vládní koalice. Tím momentem se stalo zasedání Poslanecké sněmovny z 28. ledna letošního roku, kdy chtěla ODS zařadit na jednání bod ohledně řešení možného rizika plynoucího z příchodu nového čínského koronaviru. Lékař a poslanec ODS Bohuslav Svoboda tehdy chtěl řešit, jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravené pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem a jestli mají nemocnice dostatek personálu či postup v případě rozšíření do okolních zemí. Poslanci ANO, ČSSD a komunistů však debatu neumožnili.
Na chvíli tehdy předstoupil před řečnický pultík tehdejší a letošní první ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a zmínil, že nás dostatečně ochrání, když budeme dodržovat opatření. Vojtěch poslancům řekl, že Světová zdravotnická organizace (WHO) koronavirus nedefinovala jako vysoce nakažlivou nemoc. „Každý rok zemře 40 tisíc lidí v USA na chřipku. Je to onemocnění, na které jsme si zvykli a je s námi,“ řekl Vojtěch. Odmítl tehdy také zakázat lety z Číny.
Takto například Vojtěch hovořil o rouškách:
Ještě předtím, než se ukázal skutečný stav věcí a nepřipravenost, která vyústila například v šití roušek občany či sbírkami na ventilátory a v březnu poté „někdo přišel“ (jak později líčil Babiš) či započaly první letošní tvrdé restrikce, politické vody rozvířilo přejmenování pražského náměstí Pod Kaštany, na kterém sídlí ruská ambasáda, na náměstí zavražděného opozičního politika Borise Němcova.
Záměr pražských radních přejmenovat náměstí Pod Kaštany před ruskou ambasádou, který podpořil i samotný primátor Zdeněk Hřib (Piráti), u nás pobouřil kromě Rusů též prezidenta Miloše Zemana. „Jde jednoznačně o krok politický. Klasický projev malé upatlané čecháčkovské snahy někomu to nandat a u toho být schován za bukem,“ obul se tehdy Zeman do vedení Prahy skrze svého mluvčího Jiřího Ovčáčka pro server Lidovky.cz.
Někteří opoziční politici mezitím byli zděšeni pro změnu ze zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem. Hrůzu nejvíce najevo dávala předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová, podle ní jsou Křečkovi názory často rasistické. „Je to degradace celého tohoto úřadu. Veřejný ochránce práv je tady od toho, aby se zastával slabších, menšin, aby se zastával lidí, kteří to potřebují, a pan Křeček se naopak velmi jasně vyjadřuje proti těmto lidem,“ pronesla s hrůzou politička pro ČT.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Samotný Křeček se později k rasismu také vyjádřil, a to například když se obořil proti nálepkování lidí z rasismu a z xenofobie vůči Romům. „Přece u podnikatelů, kteří nechtějí Roma, protože přijde v pondělí, ale ve středu už nepřijde, je to jejich zkušenost,“ řekl v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti. Podle veřejného ochránce práv by odpovědnost za své kroky měli přebrat samotní Romové, místo „házení problémů“ na většinovou společnost.
Jedním z prvních lidí, kteří v tomto roce porušili karanténu, se stal v březnu poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý. Ten měl sice po návratu z Číny zůstat dva týdny doma, ale místo toho se raději vypravil do ulic Prahy a nenechal si ujít ani jídlo v restauraci. Snesla se za to na něj i nelibost hlavy státu. Zeman uvedl, že Nejedlému vynadá. Ten z toho ale příliš horkou hlavu neměl. Následující den Nejedlý opět vyrazil do města.
Měl však štěstí v tom, že ministerstvo zdravotnictví přidalo nemoc covid-19 na seznam nakažlivých nemocí až dva dny poté, co Nejedlý porušil doporučení zůstat doma, podle obvodní státní zástupkyně pro Prahu 7 Jany Behenské tak akorát jednal nemorálně.
Pak se již však v březnu začal koronarus šířit i u nás a politické roztržky se tak přehnuly do neustálých sporů o tvrdosti či nedostatečnosti jednotlivých opatření či k úvahám zdali uvolňovat nebo ne, jelikož „bude příštích 14 dnů kritických“, jak se lidé často na jaře dozvídali z úst ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Zatímco principál Jan Hrušínský měl tehdy o všem ohledně koronaviru jasno, hůře byl na tom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Fotogalerie: - Nekšeftujte s rouškami!
Ten často zažíval perné chvíle, a to nejen kvůli opozičním činitelům. Nejvíce se s Vojtěchem pojí vládní tisková konference z počátku března, kde Adam Vojtěch čelil dotazům ohledně nařčení vůči lékařce Soně Pekové, která měla dle jeho předchozího vyjádření skončit v karanténě kvůli podezření na nákazu koronavirem. Informace však byla nepravdivá a Vojtěch se omlouval, když jej uprostřed zničehonic před kamerami začal vyslýchat premiér Babiš s tím, aby vyjevil, kdo mu tuto zprávu předal. „Tak řekněte přesně, kdo vám to řekl! Nebuďte slušnej, řekněte pravdu, kdo vám to řekl,“ nastoupil na Vojtěcha vládní šéf. „Který úředník? Vy jste moc hodnej,“ pokračoval, načež Vojtěch započal odpovídat: „Dostal jsem tu informaci...“ V tu chvíli mu však Babiš opět skočil do řeči: „Od koho?“ „Ze Státního zdravotního ústavu,“ dokončil, Babiše však jeho odpověď nepotěšila.
„Jméno!?“ sneslo se opět zezadu od premiéra k Vojtěchovi, který se již se sklopeným zrakem ministerskému předsedovi podvolil a odtajnil, že mu informaci podala vedoucí Centra epidemiologie SZÚ Barbora Macková.
„No tak to řekněte! Paní redaktorka vás tady trénuje. Dostal tu informaci od státního úředníka,“ zpražil ještě Babiš svého ministra, načež opět odešel ze světel kamer.
„No tak to řekněte!“ „Jméno!?“ Připomeňte si Babišovo naléhání na Vojtěcha:
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: rak
