Jen aby to systém zvládl, obává se sociolog. Pochvala Babišovi s Fialou kvůli třetí dávce

30.11.2021 22:11

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) a designovaný premiér Petr Fiala (ODS) dnes bok po boku vyzvali k očkování a ke třetí dávce. Ochota ke třetí dávce je podle sociologa Daniela Prokopa velká, není to už o přemlouvání a kampani, je ale třeba navýšit kapacity. Apeluje na hejtmany ohledně obnovení očkovacích center. Hovořil rovněž o tom, nakolik jsou rodiče ochotní očkovat své děti. Navíc je podle něj chyba, že některá vládní opatření jsou symbolická a podceňují reálné epidemiologické riziko. Je třeba nejdřív motivace a pak povinnost a sankce.

Jen aby to systém zvládl, obává se sociolog. Pochvala Babišovi s Fialou kvůli třetí dávce
Foto: YouTube
Popisek: Daniel Prokop.

Na úvod Prokop společné vystoupení premiérů, v němž podpořili urychlené očkování posilující dávkou, velmi ocenil: „Opravdu je chválím, protože téma očkování by mělo spojovat politickou scénu. Jsme v situaci, kdy u té posilující třetí dávky máme výraznou ochotu obyvatel. Teď je to o tom, aby ten systém tu ochotu lidí stíhal,“ uvedl, že je nutné posílit kapacity a vyzvat lidi, aby neváhali. Mohlo by to prý výrazně zpomalit šíření do Vánoc.

„Denně bude určitě potřeba zhruba celkově 180 tisíc dávek, a to je opravdu potřeba otevřít všechna centra, plus zapojit praktiky ve výrazně vyšší míře. Momentální kapacita je asi 80 tisíc. Je to impulz pro hejtmany otevřít očkovací centra, maximum bez registrace,“ řekl k následujícímu měsíci. „Takže teď už to není o přemlouvání a kampani. Je to celé o zjednodušení tohoto přístupu,“ doplnil.

Praktičtí lékaři by mohli podle něj změnit fakt, že v Česku je stále více než 300 tisíc neočkovaných seniorů. „V té kategorii 65 plus je řada lidí, co to odmítají, a lidí, kteří se bojí očkování, nemají dost informací, tam by mohli zapůsobit hodně praktici. Je to část lidí, kteří nevěří vědcům ani vládě, ale covidu se také bojí. Vlastně se bojí obojího a je třeba to s nimi probrat,“ pokračoval Prokop.

„Je třeba uvolnit kapacity na ten booster dřív než zavádět ty povinnosti. Povinnost pro starší ročníky a vybrané profese bude důležitá až od ledna a pomůže to ve váhání, kontroverzní je, jak by se to vymáhalo. Mladí lidé si navíc vyhodnotili, že očkování jim moc nedává. Je potřeba vymáhat opatření, která máme. A zároveň je nedělat jen symbolicky jako diskriminační. Protože to pak polarizuje společnost zbytečně moc na to, jaký je epidemický efekt,“ míní.

Mělo to přijít dříve, než se prohloubily příkopy. „Mohli společně vystoupit už po volbách, kdyby se ty sekery zakopaly už tehdy a vláda s opozicí se přestaly kritizovat, byli bychom asi už trošku dál. Minimálně poslední měsíc jsme promarnili, je to škoda,“ míní sociolog.

Kritizoval, že očkovaní se netestují, i to značně rozděluje společnost. „Už dva měsíce říkáme, že očkovaní lidé se netestují, nechodí do karantén, ani když mají nemocného člověka v domácnosti. To je vidět v dnešních datech. Je dobře, že se to už přehodnotilo a budou se testovat.

Je chyba, když opatření jsou symbolická, podceňují to velké epidemiologické riziko u těch očkovaných. Opatření by ale měla být racionální,“ zdůraznil.

Věnoval se také očkování dětí. Podle Prokopa by 90 procent z očkovaných rodičů nechalo očkovat i děti nad 12 let. Naopak neočkovaní rodiče chtějí své děti očkovat minimálně. „Společnost je zkrátka rozdělená na rodiny, kde nejsou očkovaní rodiče ani dítě, a na rodiny, kde budou očkovaní oba. Nejvíce, až 66 procent rodičů, by nechalo očkovat své děti nad 12 let, a to je hodně,“ míní sociolog s tím, že chtějí, aby mohli cestovat a dělat různé aktivity.

„Ty pragmatické výhody chápou očkovaní i neočkovaní, jde o to, do jaké míry si uvědomují ta rizika dlouhodobých následků covidu, které mívá i většina mladých lidí. A zda považují za významné fungování vakcín a společenský efekt očkování,“ zmínil dva hlavní narativy, ve kterých se očkovaní i neočkovaní liší, což se hodně promítá i do očkování dětí.

Zcela jistě by Českem zamíchalo očkování kategorie pětiletých dětí: „Nechal bych to na odbornících, do toho by rodiče neměl nikdo nutit, ale vysvětlovat jim zároveň rizika neočkování, protože zde také existují,“ řekl sociolog.

Jako dva hlavní problémy státu v boji s koronavirovou epidemií vnímá to, že na rozdíl od Švédska, Německa či Rakouska máme velmi omezený systém podpory lidí. Zmínil například ošetřovné či nemocenskou. „Máme spoustu lidí, kteří jsou motivovaní chodit do práce nemocní. Je to dlouhodobý problém. Ani vznikající vláda nemá jasno v tom, že bychom tohle měli změnit,“ obává se, že systémové nastavení dávek bude dál demotivující.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: nab

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Odporné. Kalousek naložil Pirátům. Za to, co mu provedli

9:21 Odporné. Kalousek naložil Pirátům. Za to, co mu provedli

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který vážně zvažuje kandidaturu na prezidenta, se ve č…