Geolog a glosátor doby Václav Cílek byl hostem pořadu Offline ekonoma Štěpána Křečka, poradce premiéra Petra Fialy. A hned na úvod se ekonom Křeček ptal, jak Cílek vnímá dnešní dobu. A ten se na věc zaměřil z toho optimistického hlediska.
„Kdo má to štěstí, že se dožil takovéhle doby, která je pravděpodobně dobou na konci nějakých věků a na začátku dalších věků? Kdo má to štěstí, že se dožil centrálního mozku lidstva, umělé inteligence? Kdo může říct – ano, zažil jsem po pěti stech letech, jak se z Evropy stává něco jiného, jak se z Číny stává něco jiného, než to vždycky bývalo? A také si mohu říkat, že konečně už Amerika není mým vzorem,“ zhodnotil dobu Václav Cílek.
Otakar Foltýn stále tvrdí, že použitím slova „svině“ nepochybil. Měl by se za to nakonec omluvit?Anketa
Jak dlouho by to podle něho mělo trvat? „Podle analýzy přechodových období v minulosti vím, že to trvá 20 až 30 let, to znamená, že je reálná šance, že okolo roku 2040 se situace může uklidnit,“ zvěstoval Cílek s tím, že už jsme ve víru turbulentní doby od covidu.
Poukázal i na problémy starší generace v době turbulencí. „S čím já se teď setkávám a nad čím často přemýšlím, je to, že velmi mnoho starších lidí trpí pocitem ztráty sebe, doby a pocitem své zbytečnosti. A ono je to tak, že ty předcházející generace, třeba tatínek postavil dům a odkázal ho synovi a ten dalšímu synovi ještě něco přistavil, to znamená, byl tady pocit kontinuity generací a teď je pocit diskontinuity,“ domnívá se geolog. „Dnešní doba přináší velkou nejistotu ke zranitelným generacím,“ dodal.
Popsal i svůj pohled na USA. Podle svých slov by v prezidentských volbách sice zdrženlivě, ale volil Donalda Trumpa. Podle něho se kroky Donalda Trumpa a jejich dopady, ať už pozitivní, nebo negativní, budou dát číst až po roce až dvou jeho vlády. Přitom ale zmínil, že USA se začaly za posledních pět let propadat do spirály zoufalství a smrti ze zoufalství. To znamená smrti násilím, drogami, sebevraždami, alkoholem. USA se do této spirály propadly za Bidena a podle Cílka potřebovala země změnu. V Evropě podle Cílka vlna těchto smrtí setrvale stoupá, ale nedostala se do hrozivé spirály, která se objevila v USA.
Ztratila se z lidské činnosti radost? I tam jde podle Cílka hledat příčinu. „Já jsem si uvědomil, že ta radost z toho, že můžete pracovat, nebo že se rozvíjíte, je vlastně jistým ekonomickým kritériem. Protože když pracujete s radostí a s nadšením, pracujete líp a konstruktivněji a to je zřejmě případ Číny,“ zkonstatoval.
A ukázal přístup k práci na společnosti Apple. Ta podle Cílka v Číně investovala dvakrát tolik peněz, než kolik byl Marshallův plán pro Evropu v roce 1945. A to i po přepočítání na nynější sílu dolaru. A tím v Číně vytvořila vzdělanostní strukturu tamního průmyslu. Přitom nešla do Číny pro levnější práci, ale po onom nadšení. „Všichni si myslí, že do Číny šli proto, že tam je laciná pracovní síla. Ale to není pravda, tam je kvalifikovaná pracovní síla. V Americe bude Apple shánět tři inženýry s potížemi, zatímco v Číně jich mají celý fotbalový stadion,“ řekl Cílek a dodal, že podobné nadšení a tah na branku zmizel i z Evropy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera