My si povídáme už poněkolikáté. Ale nikdy nebyla taková napjatá mezinárodní situace…
Drzost Ameriky nemá hranic. Když si vezmete historii – Korea, Vietnam, Sýrie, Libye, Irák, Afghánistán, všude, kam vstoupili tihle šiřitelé demokracie, po nich zbyly rozbombardovaná města a milióny mrtvých. A pořád se ohánějí tím, že jedině ta jejich demopolitika je ta správná.
Na druhé straně, také nikdy to pro ně neskončilo nějak slavně…
Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?Anketa
Fotogalerie: - Proti dodávkám zbraní
Z historie přece známe, že velké konflikty vznikly provokací…
Jistě, to známe – začátek první světové války – těžká provokace. Začátek druhé světové války – zas provokace, nastrčení převlečení vojáci, kteří přepadli vysílač v Gliwici. Všechno podvod! Žádné, že by chtěl někdo hájit práva a poctivost. Za tím byl vždy cílem jen majetek – v jakékoliv podobě – peníze, nemovitosti a samozřejmě nerostné bohatství a dnes už také voda.
Všichni dobře víme, že Západ trápí a dráždí to obrovské nerostné bohatství Ruska. Nu, ať se každý chytne za nos. Ale v Americe se dělala auta, která měla spotřebu čtyřicet, padesát litrů na sto kilometrů. Tam se zdroje bezohledně drancovaly.
A to ještě ke všemu Rusko prodalo Spojeným státům Aljašku!
Tak to si dodnes určitě vyčítají. A to by se Amíci dnes zbláznili.
Nu, také by mohl Putin hledat nějaké háčky, že to původně patřilo k Rusku a že to bylo předáno v nějaké euforii, že byla carevna opilá nebo co…
Tak to je takový dřívější Krym. Ale pojďme k dnešní době. Když by došlo k nějakému předválečnému stavu, jen šílenec by si mohl myslet, že Rusko bude stále dodávat plyn a ropu. A je tam přece spousta západního kapitálu, fabrik, to by jim Rusové pochopitelně zrekvírovali. To si neuvědomují?
To je to, o co opírám svůj optimismus. Že ve finále k tomu vrcholnému konfliktu dojít nemůže, protože by na tom všichni strašně prodělali. Západ sice straší, že by prodělali Rusové, ale my dobře víme, že Rus přežije o březové kůře. To v průběhu staletí dokázali. A co na to rozmazlená Evropa. Jestli si myslí, že je zachrání američtí vojáci, hluboce se mýlí, neboť jsou to jenom žoldáci.
Psali jsme:
Jsem přesvědčen, že situace, ač vypadá bledě, nemůže skončit velkým ozbrojeným konfliktem, protože ruská vojska do Evropy nepůjdou. Co by tady dělali! Oni mají uhlí na 700 let! A jsou v neustálém ekonomickém růstu a zažívají pravděpodobně nejlepší období svých dějin. Ať se tedy nikdo nediví, ž mají oprávněné obavy o budoucnost své země a že Vladimir Putin má u nich bezmeznou důvěru.
… my uhlí nyní dovážíme z Austrálie…
Vážně? To je strašné, to je svět!
Já si pamatuji, když se nám zástupci Plzeňské teplárenské chlubili, že není třeba těžit uhlí tady kousek za Plzní, kolem Zbůchu, že je lepší opustit podzemní prostory, nechat tam všechno a kupovat na burze uhlí z Jihoafrické republiky…
To musí být všechno strašně drahé. A co ta uhlíková stopa? Všechno podle mne pramení z Bruselu. A v podtextu je jen uchvátit bohatství z Východu. Každá Anička, které říkají sankce, že třeba nebudou brát uhlí z Ruska, se nakonec tvrdě dotkne obyčejných lidí v Evropě.
… a co teprve, že hrdě odmítneme ruský plyn a vezmeme si ten americký, břidlicový, zkapalněný, dovezený v lodích přes půlku světa…
Oni jsou z toho Němci samotní celí špatní, protože mají obrovskou spotřebu. A dovážet trojnásobně dražší? Vždyť známe tu jejich příslovečnou šetrnost.
Ale hrdě odmítají jádro, na rozdíl třeba od Francie nebo Polska…
Nepamatuju za svůj život, že by někdo něco dělal nezištně. Přilétl a chtěl nám zvyšovat životní úroveň. Vždycky jde o tvrdé vyjednávání a byznys. Obchodnicky oblafnout druhého. Všichni chtějí vydělat. A je to o dobrých vztazích. A nemůžeme se divit, že třeba Chorvati a Srbové říkají – s vámi, jakožto Západem, ani ťuk. Nedávno chorvatský prezident prohlásil, že nepošle k ruským hranicím ani vojáčka, jestli se prý něco stane, tak se stáhne z NATO.
A teď jak silně protestujou Slováci, kvůli Američanům a jejich usazování na slovenských letištích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
