Jindřich Šídlo má rád český Senát. Našel k tomu citát Petra Pitharta o hasícím přístroji

07.11.2021 6:27

Senát je pro některé zbytečnou institucí vhodnou ke zrušení; mezi jeho časté kritiky se řadí politici, jako jsou Václav Klaus, Miloš Zeman a Andrej Babiš. Naopak jiní jej vnímají jako neodmyslitelnou pojistku demokracie; jedním z nich je Jindřich Šídlo, který v podcastu Paměti národa vysílaném na serveru Seznam Zprávy zmiňuje důvody, proč má Senát rád a čím je užitečný.

Jindřich Šídlo má rád český Senát. Našel k tomu citát Petra Pitharta o hasícím přístroji
Foto: Repro Youtube
Popisek: Komentátor SeznamZpráv, Jindřich Šídlo

O Senátu Parlamentu ČR se nyní vzhledem k situaci kolem prezidenta republiky a kolem aktivit senátorů a předsedy Senátu hodně mluví. Mimo jiné se slaví 25. výročí faktického ustavení Senátu. Šídlo připomíná, že Senát máme zakotven v Ústavě už od jejího přijetí od roku 1992.

Ocitoval slova exprezidenta Václava Klause z jeho sobotního rozhovoru v Mladé frontě Dnes, kde ten uvedl, že „Senát je nešťastná instituce, nechtěné dítě a neměl v žádném případě vzniknout, vznikl pouze jako vzdor vůči Klausovi“.

Původní zdroj ZDE

A k tomu Šídlo: „Kdo si pamatuje 90. léta, ví, že Klaus byl na podzim 1992 nejsilnější český politik. Václav Havel abdikoval a byl mimo funkci, ODS zdaleka nejsilnější politickou stranou, a bez Klausova souhlasu by Ústavou neprošla ani myš,“ připomíná.

Šídlo proto zkontaktoval pamětníka české politiky Marka Bendu, který spolu se svým otcem Václavem Bendou u vzniku Ústavy také byl. „Řekl, že Klaus má vlastně pravdu. Tehdy prý svým lidem v komisi pro ústavu vydal pokyn v tom smyslu, že hlavně nemá být silný prezident. Logicky totiž předpokládal, že se jím stane Václav Havel. V takovém případě to podle Bendy bez silnějšího Senátu vlastně ani nešlo udělat,“ uvádí Šídlo.

„Když máš Senát, tak přece jen prudké změny vycházející z pohnutí mysli momentální většiny se dělají mnohem složitěji,“ zmínil nato Šídlo hlavní důvod toho, proč horní komora Parlamentu existuje.

„Senát zdržuje legislativní proces a otravuje,“ cituje, jak jej vnímají jeho kritici. Jan Dobrovský k tomu dodává: „Zaplať pánbůh, to je dobře, kdyby nezdržoval, to by se ta moc kroutila, a to by se přijímaly zákony, které by se posléze další vládou s jiným politickým směrem zase rušily,“ řekl, že by vznikl totální právní chaos.

Šídlo pak označil za „hezkou“ odpověď prvního předsedy Senátu Petra Pitharta, když hovořil o smyslu Senátu, který by někteří zrušili. „To je, jako když školník přijde za ředitelem, že by bylo potřeba sundat hasicí přístroje z chodeb, protože už dvacet let nehořelo.“

Pánové se shodli, že senátoři stojí mnohým politikům v zádech a komplikují jim jejích snahy získat moc, která jim nepřísluší. „Senát je institucí, která má s rozvahou vnímat zákonodárný proces v Poslanecké sněmovně a kontrolovat, jestli legislativní práce je v pořádku, jestli je správná a není politicky nebo ideově ‚cinknutá‘. Aby nedocházelo k tomu, že budou zákony přijímány jenom proto, aby se vládě dobře vládlo,“ dodal Dobrovský.

Především volby do Senátu mají prý vyvažující charakter. „Opakují se vždy po dvou letech a ony ty volby jsou vlastně pro spoustu voličů takovým momentem, kdy mohou vyvažovat politickou situaci nebo výsledek voleb, který se jím předtím znelíbil,“ podotkl Šídlo.

Společně se shodli na tom, že senátní volby, tedy volby vždy třetiny Senátu po dvou letech, to je princip, který je velmi důležitý. Třetina Senátu se obměňuje proto, aby nevznikla nějaká politická aliance, která by byla podobná politické náladě ve volbách sněmovních.

Volby do Poslanecké sněmovny tak podle nich nemohou kopírovat volby do Senátu, a obráceně – to je ta pojistka, která vlastně vytváří určitou politickou rovnováhu v legislativním procesu a ve všech kontrolních funkcích, které Senát má. „U mnoho lidí to vzbuzuje kritiku, že jsou pořád nějaké volby. To je možná také důvod, proč k těm senátním volbám chodí tak málo lidí,“ všímá si Šídlo.

„Takový argument použil i celoživotní odpůrce Senátu Andrej Babiš. Ten nelásku k Senátu měl ale vždy, protože mu ty senátní volby nikdy nešly. Patří k těm politikům, kteří říkají, že by bylo třeba Senát zrušit, stejně jako Miloš Zeman a Václav Klaus. Vzpomínám i na výstup tehdejšího předsedy vlády a předsedy ČSSD Stanislava Grosse, který v roce 2004 navrhoval zrušit Senát, tehdy udělala v ČSSD ve volbách 0 mandátů,“ připomíná.

Následně zdůraznil důležité pravomoci, které Senát má: „Senát je Sněmovnou lehce přehlasovatelný, pokud vrátí běžný zákon. Nicméně má Senát některé pravomoci, které jsou silné a o kterých možná spousta lidí ani netuší, když k těm volbám nechodí, přitom jsou zásadní, ani nevím, jestli jim je říkat,“ směje se.

Pak oněch pár pravomocí přibližuje: „První byla, a to už neexistuje, byla (spolu)volba prezidenta. Dále Senát schvaluje ústavní soudce. A co je vůbec nejdůležitější a co vlastně to Česko chrání před zešílením většiny, je to, že volební zákony musí být schváleny i Senátem,“ zdůraznil Šídlo, že to je vůbec to nejpodstatnější pro udržení stability a ústavní jistoty v zemi.

Nyní se Senát těší pozornosti kvůli situaci kolem prezidenta. „Senát v poslední době zářil díky osobě prezidenta, ať šlo o jeho schopnost vykonávat úřad nebo v souvislosti s jeho zahraničními aktivitami. Až ale budeme mít normálního prezidenta, tak si na Senát nikdo dlouhá léta zase nevzpomene,“ míní Šídlo.

Oba pánové se shodují, že článek 66 Ústavy je jakousi „jadernou zbraní české ústavy“. „Senát by pár dní poté, co vyjde tento podcast, měl hlasovat o článku 66 o dočasném odebrání pravomocí prezidenta Zemana. A já vlastně doufám, že k tomu hlasování nedojde. Jeho aktivací tady odjistí atomovou bombu v české politice. Nikdo k tomu nesáhl doposud.“

Spoustě Zemanových voličů nevysvětlí, že to není puč, je to demokraticky zvolený prezident. „Nevím, zda ten konflikt, který někteří politici využijí, za to stojí,“ přemítá. „Pokud nebude Zeman schopen přijmout demisi Babišovy vlády a nebude schopen jmenovat premiéra, není co řešit, ale já si myslím, že toho schopen bude,“ dodává Šídlo.

„Souhlasím, je to Pandořina skříňka a nemuseli bychom se této nové ústavní zvyklosti nikdy zbavit,“ upozorňuje Dobrovský.

Na druhou stranu Senátu prý Šídlo vyčítá, v rámci vztahu Senátu a prezidenta, ústavní žalobu vůči Václavu Klausovi. „Nebylo to správné, byla to velká chyba politická i lidská. Podat čtyři dny před uplynutím volebního období v roce 2013 ústavní žalobu na Václava Klause byla prostě, podle mého názoru, hloupá schválnost. Devalvovalo to tu pravomoc, kterou tehdy Senát měl,“ zmínil, co by horní komoře rozhodně vytkl. „Takovými kroky ponižují senátoři sami sebe na vzteklé mopslíky,“ dodal Dobrovský.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: nab

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Putin vrací Rusku důstojnost.“ Petříčka u Moravce nepoznáte. Je zle

17:52 „Putin vrací Rusku důstojnost.“ Petříčka u Moravce nepoznáte. Je zle

V Otázkách Václava Moravce se k možnému střetu Ukrajiny a Ruska vyjadřoval bývalý ministr zahraničí …