Pane Krampole, jak se máte, co politika a společnost v naší zemi?

Jak se mám, nestěžuju si. Ale když vidím, co se v týhle zemi děje, je mi z toho občas špatně. Vždyť se podívejte. Všechno je tu rozkradené, nic nefunguje. Na vysoká místa se dostávají nýmandi, kteří nic nedokázali, ale už berou statisíce a nadělají škody za miliony. Kde to jsme, proboha?

Zdá se, pane Krampole, že v Česku. Co Vás nejvíc štve?

To, jak se chovají politici. Jak arogantní mnozí jsou. Že jim nejde o lidi, nejde jim o dobro týhle země. Ale o svoje dobro, jejich chřtán, jejich kapsy a žlab. Vždyť tu je chvíli ministrem něčeho zubař, pak ministryní obrany nějaká bývalá zpěvačka, pak zas družinářka vede jiné ministerstvo. Doktor dělá průmysl a obchod, to je strašný. Pak to má v tý zemi nějak vypadat. Dřív třeba, když se chtěl herec dostat do Národního, musel projít oblastí a všemi divadly, pak šel do Městských divadel pražských a až, když měl zkušenosti, šel na Vinohrady nebo do Národního divadla. Dneska? Je to hrůza.

Říkáte často, že stát kašle na nemocné a důchodce. Ale vy si stěžovat asi nemusíte, ne?