Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Mluvčí unijního soudu ČTK řekl, že první jednání se nebude konat dříve než v listopadu či v prosinci. Podle premiéra Andreje Babiše Česko udělá vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad. Téma chce probrat s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem. Česko má dva měsíce na to, aby vypracovalo odpověď na žalobu, řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničí v Praze Irena Valentová. Navíc je podle ní stále možné dosáhnout mezi stranami sporu dohody.
Už na počátku prosince žalobu avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.
„Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki.
Zhruba dva až tři měsíce po avizovaném jednání by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát Soudního dvora. „Celý proces může trvat až 18 měsíců,“ upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit. „To ale není automatické,“ dodal Lehóczki.
Český premiér Babiš hodlá o žalobě jednat s předsedou EK Junckerem
Valentová sdělila, že postup komise Česko netěší, nicméně v průběhu soudního řízení, které může trvat až 18 měsíců, je stále možné dosáhnout dohody. „Žaloba nám bude doručena Soudním dvorem EU v řádu dnů, zatím se tak nestalo. Po obdržení žaloby a jejím prostudování vypracuje vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU žalobní odpověď, na což jsou 2 měsíce od doručení žaloby,“ uvedla. „Pokud se s Komisí dohodneme, Komise může vzít žalobu zpět,“ dodala.
Český premiér Babiš hodlá o žalobě jednat s předsedou EK Junckerem, se kterým se na večeři setká 29. ledna v Bruselu. Novinářům také řekl, že stejně jako on si předseda Evropské rady Donald Tusk o kvótách myslí, že jsou neefektivní. Babiš rovněž řekl, že se bude snažit rozšířit názor Visegrádské čtyřky i na další státy.
S kvótami nesouhlasí ani opoziční strany. Podle předsedy ODS Petra Fialy žaloba „zbytečně prohlubuje protievropské nálady a problém nijak neřeší“. Podobný názor vyjádřil i předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, který žalobu označil za chybu. Podle bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) je systém kvót od počátku nefunkční a nesmyslný. Předseda hnutí STAN Petr Gazdík poukázal na to, že Slovensko se evropské žalobě kvůli migrantům vyhnulo.
Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech loni v září. Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun celkem až 160 000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 000 osob, oznámila v prosinci komise. Česko přijalo pouze 12 lidí.
Když si tuhle zprávu přečetla ekonomka Markéta Šichtařová, pořádně se rozohnila. „Doufám, že ČR se nenechá vydírat a neskočí na vějičku v podobě věty, že „věc (žalobu) stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí“. Rozhodování o našem území není věcí, o které se dá diskutovat a ve které se můžeme nechat zastrašovat,“ napsala na sociální síti Facebook.
Psali jsme:
autor: mp
