Úvodem spolu Xaver a Stonjeková řešili počasí. Stonjeková si stěžuje, že prý dle meteorologů již mnoho horkých dnů do konce léta nebude. Po letmém naříkání nad počasím se téma rozhovoru přesunulo na skutečná témata.
Prvním tématem týdne je návrh masné daně, kterou chtějí zavést němečtí Zelení. Dle jejich názoru má pomoct v boji s klimatickou změnou. Stonjeková si myslí, že to je další zelený nesmysl. Každopádně Stonjeková soudila, že jelikož se nápad nesetkal s velkým pochopením u Němců, tak to půjde jejími slovy na nějakou chvíli k ledu. Avšak není prý vyhráno. „Celkem hezky to ukazuje, že na speciálně německé Zelené bychom si měli začít dávat pozor. Ostatně není to nijak dlouho, co jiná německá politička radila, aby právě po té tragédii, kdy Eritrejec shodil matku i s dítětem do kolejiště, tak radil, aby lidé nestáli tak blízko kolejiště, tak teď zase Zelení chtějí lidem diktovat, co mají nebo nemají jíst, a zatěžovat daní ty produkty, které dle jejich uvážení jsou ty, co poškozují životní prostředí,“ vysvětlila pohnutky německých politiků Stonjeková. Poté dodala, že politici se změnili ze správců věcí veřejných na rádce, kdy dle Stonjekové politici radí, kde mají či nemají lidé stát a co mají jíst či nejíst, a zároveň jim to zdaněním vnutit.
Následovalo téma „brčka v mekáči“. McDonald totiž nahradil plastová brčka jinými, která se však nedají recyklovat. Stonjeková připomněla bývalého státníka Viktora Černomyrdina, který řekl: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obyčejně.“ Dle Stonjekové to na tuto událost sedí perfektně, protože na začátku sice byla šlechetná myšlenka, že plastová brčka zamořují oceány a že brčka jsou zlo. „Mimochodem, všimněte si toho, že vždycky je nějaký produkt, který je symbolické zlo, třeba dlouhou dobu to v Evropské unii byla rtuť, mikrotenové sáčky, a nyní jsou to plastová brčka. Na začátku stál šlechetný nápad, odbourat plastová brčka, stejně jako svého času stál šlechetný nápad přimíchávat řepku do biopaliv, tak to dopadlo jako obyčejně. To všichni vidíme, ty lány řepky. Tady zase byla vynalezená brčka, která mají být ekologická, ale nedají se recyklovat. Mimochodem by mě zajímalo, kdyby se srovnaly dopady na životní prostředí při výrobě těch plastových a těchto brček, jak by to vypadalo,“ rozebrala svou myšlenku. „Je to takový případ boje za klima, boje proti znečisťování, který je postaven na hlavu. Je to podobný případ, jako byl s tím masem,“ zakončila druhé téma Stonjeková.
Třetí událostí bylo skončení novoročního ohňostroje, jenž má být nahrazen, rozhodnutím vedení Prahy, videomappingem. „Já bych hlavně na začátek řekla, že od doby, co se primátorem Prahy stal pan Hřib, je v Praze všechno na houby,“ začala Stonjeková nové téma vtípkem. Dokonce prý ty věci mají sestupnou tendenci a brzy bychom mohli hrabat prstíčkem po paní Krnáčové. „A možná budeme ještě s láskou vzpomínat na primátorskou éru pana primátora Hřiba, s tím, jak mají ty věci tendenci se zhoršovat.
Tohle je případ klasické bouře, co má zakrýt spory, které se prohlubují v pražské koalici, že ta koalice se hodně štěpí. Vtipné na tom je, jaké okolnosti to provázely, protože přesně kvůli tomuhle tématu byla narychlo svolána Rada hlavního města Prahy, nikomu dalšímu z opozice to nebylo dáno na vědomí, vtipná je i ta částka, za kterou všechna tahle show má být pořízena. Ten ohňostroj se pohyboval do milionu korun, tahle multimediální show má odhady do dvou milionů korun, ale je tam důležité říct to slovo‚ zatím‘, protože podle informací nemá pan primátor ještě jasno v tom, co by ta show měla všechno obsahovat, jak by měla být dlouhá, kde to bude promítáno, nemá ani to povolení vlastníků budov, k tomu, aby mohl na těch budovách promítat. Je tam tedy dobrý předpoklad, že se ta částka pošplhá.“
Tím však témata z Prahy neskončila. Dále řeč šla o vyvěšení duhové vlajky primátorem Hřibem k příležitosti festivalu Prague Pride. Xaver řekl, že je mu to popravdě jedno, na to mu však oponuje Stonjeková: „I to vyvěšování vlajky můžeme zařadit do takové kategorie jako ohňostroj. Je to zase nějaká akce, která má vyvolat bouři ve sklenic vody. Je to kravina, kravina, která má něco zakrýt,“ doplňuje charakteristiku aktu Stonjeková v reakci na Xavera, že je to pro něj kravina. Stonjeková zmínila, že Hřib je více politický aktivista než skutečný politik, a k tomu připomněla: „V okamžiku, kdy víc řeší ten aktivismus, než aby řešil, kde bude stát Trojský most nebo kde bude stát něco jiného, tak to je přesně ten moment, kdy jenom odvádí pozornost a kdy ty aktuální problémy řešeny nejsou, i od těch sporů, které jsou teď v koalici, která ovládá pražský magistrát. Takže to nebyla možná poslední taková akce.“ Xaver jí na to odpověděl, že kardinál Duka napsal, že doufá ve vyvěšení kříže o příštích Velikonocích, což Stonjeková, jak sama přiznala, nečetla.
Fotogalerie: - Mladý křesťan v Severní Koreji
Následným tématem byl propad českého automobilového průmyslu. „Ukazují se zde dva momenty, na které řada ekonomů a politiků upozorňovala dlouhodobě, to je jednak to, že česká ekonomika má velkou orientaci na Německo a zároveň, že ta česká ekonomika je tažena automobilovým průmyslem. Obě tyto věci jsou potenciální problém, a protože se řeší v politice marginálie, tak se nevěnuje moc pozornost tomuhle. To je velmi klíčová záležitost. Jednak ta orientace na Německo je problém, protože když se přílišně orientujete na jednu věc, tak jste na ní příliš závislí a je to potom riziko. Další věc, co s tím souvisí, tak je to, že v Německu je nyní hodně populární ta zelená politika, hodně se hovoří o elektromobilitě, která se hodně tlačí dopředu. Což bude mít dopad i na nás a na českou ekonomiku, protože ty spalovací motory jsou komplexnější, je tam potřeba více dodavatelů, zatímco ty motory do elektromobilů jsou jednodušší, mohou je vyrábět i stroje. Zde se ukazuje jedna z obrovských slabin, které v současnosti česká ekonomika má a se kterou se bude muset nějak vypořádat. A zatím nic nenaznačuje tomu, že by se tomu chtěl někdo postavit čelem,“ vysvětlila předposlední kauzu týdne Stonjeková.
Nakonec se řešil live stream Xavera. Měl totiž jako hosta moderátora Miloše Skalku, který řekl: „O Karla Gotta je dobře postaráno. Nehrát Jacksonovy písničky je návrat nejzlejší cenzury. Nemám rád politicky angažované písně.“ Stonjeková to komentuje tak, že byl výborný a že to byl takový závan normálna, který prý z českých médií je slyšet málokdy. „Tomu, že je o Karla Gotta dobře postaráno, já tomu budu věřit a budu mu to přát, o tom žádná. O tom, že nehrát Jacksonovy písničky je návrat nejzlejší cenzury, jsme už o tom v minulosti mluvili. A to že nemá rád politicky angažované písně, tak to je věta, kterou kdyby pronesl před 10, 15 lety, tak by člověk nevěděl, co tím myslí, a to, že se nám nyní vrací do módy angažované písně, angažovaný film nebo angažované umění vůbec, to jsou věci, u kterých já si třeba jako mladší ročník výroby nemyslela, že je někdy zažiju,“ zakončila rozhovor Stonjeková.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
