Kšefty a proamerický vlezdoprd*lismus v kauze „jaderných sardinek" pro Austrálii. Analytik Roček nutí k zamyšlení

13.10.2021 20:47 | Analýza

Od poloviny září 2021 je na pár týdnů postaráno o mezinárodní politickou komedii. Austrálie bez předchozího varování odstoupila od velkého kšeftu. Nepostaví ve Francii dvanáct ponorek za desítky miliard dolarů. O výdělek přitom přišlo na 16 000 francouzských zaměstnanců Naval group a subdodavatelů. Kšeft si přebrali USA a britští kšeftaři. Různé aspekty tohoto kšeftu a vojenského soupeření v Pacifiku rozebírá analytik a spisovatel František Roček.

Kšefty a proamerický vlezdoprd*lismus v kauze „jaderných sardinek" pro Austrálii. Analytik Roček nutí k zamyšlení
Foto: Archiv FR
Popisek: Spisovatel a analytik František Roček

"Ponorkové" komentáře na toto téma jsou nudné. Nestalo se nic zvláštního. Iluzi čehosi velkého a nového vzbuzuje počet uveřejněných žvástů. Jenom v Česku se od poloviny září objevilo na téma "Austrálie a ponorky" na 300 mediálních výpotků. Ponorková hysterie ukazuje, že za politickými žvásty je v podstatě jenom vznik kšeftařské výrobně technické korporace AUKUS.

Anketa

Věříte, že je prezident Zeman ve stavu, kdy není schopen ničeho?

17%
hlasovalo: 32148 lidí


Korporátní Severoameričané, úředničtí Britové a političtí Australané kolem současného premiéra Scotta Morrisona předstírají, že vznikla válečnická aliance AUKUS jako nový důležitý politicko-vojenský krok v Asii. Také prý dojde k vytvoření silné "protičínské" jaderné flotily ponorek.

AUKUS je kšeftařským paktem

Aby náhlé zrušení francouzské výroby ponorek za desítky miliard dolarů vypadalo "úctyhodně", americký prezident Joe Biden, britský premiér Boris Johnson a jeho australský protějšek Morrison oznámili, že k tomu došlo v rámci vzniku obranné aliance AUKUS. Aliance má představovat vážený politický akt spojený s technologickou spoluprací nejen při stavbě ponorek, ale například i v oblastech kybernetiky a militarizace vesmíru.

Političtí hysterici to srovnávají s paktem NATO. Proto jsme četli titulky, že "dohoda o ponorkách otřásla aliancí NATO" nebo "Pohřeb NATO".  Realita je jiná. NATO byla   protisovětskou, dnes Američany prosazovanou protiruskou aliancí pro oblast Evropy, nic více. Dění v Asii a Tichomoří je aktivitou v režii USA mimo agendu NATO. Z tohoto pohledu je AUKUS jenom korporátní dohodou. Náznak aliančního piklení tam dávno je. Američané a Australané již léta politicky spolupracují s Indií a Japonskem v rámci platformy Quad, což je prý zárodek "indo-pacifického NATO". Ale podobně se psalo též o skupině ASEAN, která má čelit tlaku Číny v oblasti Jihočínského moře.

AUKUS je jenom obchodní značka. Jde o kšeftařský pakt. Tisíce pracovních míst v USA, Velké Británii a Austrálii na dvacet let.



Ponorky budou postaveny v Austrálii, kde vznikne rozsáhlá technologická základna pro jejich údržbu. Předávání špičkové technologie s tím spojené provedly USA jenom do Velké Británie, a teď i do Austrálie. Američané tím dávají najevo, že Austrálii považují za spolehlivého dlouhodobého partnera. Proto AUKUS lze chápat jako obchodní značku válečnické výrobní korporace. Bonusem pro USA je otevření Austrálie jako doskočiště pro americké vojenské základny.

Anketa

Kdo bude nejhorším ministrem, pokud v kabinetu zasedne?

hlasovalo: 62038 lidí


Že jde o kšeft přiznal londýnský premiér Boris Johnson již 15. září, kdy řekl, že "…dalšími příležitostmi AUKUSu bude vytváření stovek vysoce kvalifikovaných pracovních míst po celé Velké Británii, včetně Skotska, severu Anglie… Budeme mít novou příležitost posílit místo Británie na předním místě ve vědě a technice a posílit naše národní odborné znalosti... Nyní se Velká Británie pustí do tohoto projektu společně s našimi spojenci, aby byl svět bezpečnější a vytvářel pracovní místa v celé Velké Británii."

K tomu ale dodal indický politický komentátor MK Bhadrakumar hned 22. září: "Schopnost Austrálie provozovat tato strašlivě drahá… zařízení bude vždy podléhat vetu USA, což znamená, že celý program nevyhnutelně povede k hlubší operační integraci s USA."

Prostě, AUKUS je jenom korporace vedená americkými politickými i technologickými "akcionáři". Dobře to vystihl Vijay Prashad, indický historik, spisovatel a ředitel  Tricontinental: Institute for Social Research, když zveřejnil 24. září článek s přiléhavým titulkem: "Australské ponorky: Obchod se zbraněmi nebo vojenský pakt?" V něm upozornil, že AUKUS bude tučný kšeft.

Více otázek než odpovědí

Australský premiér Morrison na tiskové konferenci 16. září neodpověděl na otázku novináře, jaká bude konečná cena ponorky s jaderným pohonem postavená ve spolupráci s Velkou Británií a USA. Požádal svého ministra obrany Grega Moriartyho, aby na otázku odpověděl, na což Moriarty reagoval tím, že plácal o zajištění pracovních míst ve spolupráci s USA a Velkou Británií, ale také se nedotkl tématu ceny jaderných sardinek. Jednou z dalších otázek bylo, zda Austrálie koupí ponorky třídy Astute (UK) nebo třídy Virginia (USA), protože toto rozhodnutí má vliv na náklady.



Ponorka třídy Virginia podle nedávné studie amerického Kongresu stojí 3,45 miliardy dolarů. K tomu lze připomenout, že kšeftařské konsorcium AUKUS si ještě k tomu nahrabe miliony až miliardy při modernizaci námořních základen v Austrálii a při zajištění provozu a údržby ponorek. O tom všem budou odborníci v rámci konsorcia AUKUS dumat osmnáct měsíců.

V New Times se mohl 28. září čtenář dočíst, že američtí úředníci toužili, aby Austrálie koupila ponorky přímo od USA, ale britští kšeftaři upozorňovali, že jejich vojenské protokoly jsou více v souladu s protokoly australské armády, což Australanům usnadní ovládání plavidel vybavených také britskou technologií. "Bylo to do značné míry technické rozhodnutí," řekl Bates Gill, vedoucí výzkumu z Royal United Services Institute, který má sídlo v australském Sydney a dodal, že zapojení Britů do kšeftu "mohlo být také částečně rozhodnutím o důvěryhodnosti."

AUKUS jako nová obranná aliance?

Nově upečený AUKUS jako válečnická aliance je jenom korporátní módní opona. USA potřebovaly, aby pro ně pár států udělalo politické "křoví" pro rozšíření amerických mnohamiliardových válečnických technických kšeftů a rozlézání se v Tichomoří.

Bývalý australský premiér Paul Keating obvinil současného vůdce Morrisona, že zemi tlačí do "studené války" s Čínou a poškozuje vztahy s Pekingem ve snaze potěšit Washington. V rozhovoru pro Australian Financial Review Keating tvrdil, že konfrontační postoj Morrisonovy vlády vůči Číně je absurdní vzhledem k tomu, že Austrálie "je kontinentem bez hranice s jiným státem","nemá s Čínou žádné územní spory …“ a Čína je "12 hodin letu od australského pobřeží", ale současná vláda, "díky své zahraničněpolitické neschopnosti a podlézajícímu nutkání potěšit Ameriku, nás v podstatě dostala do studené války s Čínou".  Keating působil jako premiér a vůdce Australské strany práce v období od prosince 1991 do března 1996.

Další člen korporace AUKUSu Velká Británie má dnes tak hubenou armádu a malé námořnictvo, že její význam v Asii je zcela minimální, vlastně nulový.

Fenomén vlezdoprdelismu

AUKUS je jenom korporátní kšeft spojený s dlouhodobým anglosaským vlezdoprdelismem. Blízké vztahy mezi USA, Velkou Británií a Austrálií existují dlouhodobě - podívejte se na alianci "Pěti očí". Aliance je jakýmsi artefaktem již z doby 2. světové války, kdy se anglofonní země spojily, aby spolupracovaly a sdílely náklady na infrastrukturu shromažďování zpravodajských informací. Jsou v ní Britové, USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland.



Nejpozději od 2.světové války je Velká Británie politickým lokajem USA, což ještě zesílilo po brexitu. Proamerický vlezdoprdelismus je znát i u ostatních z aliance "Pěti očí". Například nešťastná invaze USA do Afghánistánu po 11. září byla doprovázena od počátku úslužnou spoluprací Velké Británie. Proto také nejvíce mrtvol vyrobili Tálibánci Američanům (2465) a Britům (455). Do Afghánistánu se postupně nahrnula i Kanada, Austrálie, Nový Zéland a potom Německo a Itálie a další "šmoulové" z NATO, včetně Česka a Slovenska.

Austrálii do svých snah mohly USA zapojit díky tomu, že v roce 2018 se s nečekanou razancí, až hystericky protičínsky ztopořil nový premiér Scott Morrison. Překvapivě vytáhl pravicovou Australskou liberální stranu k vítězství v parlamentních volbách. Premiér okamžitě zavelel k politice takzvaného "step up", tedy ještě k mnohem výraznějšímu "rozkročení se" v oblasti jižního Pacifiku. Morrison si hraje na razantního politika. Najednou má pocit, že patří do důležitého klubu, ačkoliv AUKUS je jenom americkou korporátní hračkou.

Protičínská jaderná flotila je iluzí

Prý budou stát jaderné ponorky pro Austrálii kolem 66 miliard dolarů. Ale to je číslo jen tak vypuštěné do éteru. Zatím je rozumnější napsat, že za neznámý počet miliard dolarů Austrálie nechá Američanům a Britům vydělat a získá osm jaderných ponorek. Již dnes potichu korporace doufá, že Austrálie bude tak hloupá a objedná si ještě další dvě až čtyři ponorky. Přitom se jedná vlastně jenom o posílení jaderné flotily USA v Pacifiku za peníze Austrálie. Veřejně o tom promluvil Bryan Clark, člen Hudsonova institutu. Předpověděl, že ponorka třídy Virginia amerického námořnictva bude logickou volbou. Clark teoretizoval, že dohoda s Austrálií by nakonec mohla zahrnovat fvanáct ponorek třídy Virginia, z nichž každá by stála zhruba 3 miliardy dolarů, další miliardy pohltí výstavba infrastruktury na ostrově Austrálie, údržba montovny a potom i údržba jaderných sardinek.

Nebude se jednat o silnou flotilu, o žádnou změnu v rozložení sil. Než začne Austrálie ponorky používat, Čína bude deset až dvacet let pokračovat ve vyzbrojování svého loďstva. Jak dlouho to bude Austrálii trvat, jakou ponorku postaví a jakou pomoc poskytnou USA a Velká Británie, to vše jsou otázky, které je třeba vyřešit v příštích osmnácti měsících. Vůbec není jisté, zda bude první ponorka připravena k plavbě hned po roce 2030. Odhady odborníků z USA pro breakingdefense.com ukazují, že první zprovoznění ponorky nastane právě asi za patnáct až dvacet let od roku 2021.

Ještě větší psina, o které komentátoři zatím nedumali, je, že mezitím Čína vyrobí desítky nebo i pár stovek relativně levných podvodních dronů-miniponorek. To tichomořské válečné prostředí promění, ale zatím nikdo neví jak.

"Bude to trvat nejméně deset let, než se první nová australská ponorka dostane na moře. Mezitím podle americké námořní rozvědky Čína do roku 2030 přidá do výzbroje šest útočných ponorek poháněných jadernou energií a kromě rychlé výstavby dieselelektrických ponorek dále rozšíří výrobní zařízení,“ myslí si Adam Mount a Van Jackson. Mount je vedoucím pracovníkem Federace amerických vědců zaměřeným na americkou jadernou strategii a Jackson bývalým úředníkem Pentagonu a odborníkem na asijskou bezpečnost a zahraniční politiku USA. Autoři svou ponorkovou skepsi uvedli 30. září v New Yorku v zajímavém článku s poněkud sžíravým titulkem: "Bidene, měl byste si být vědom toho, že vaše ponorková dohoda má své náklady!"



V tom článku také mírnili posedlost amerických politiků Tchajwanem: „…Válečné hry uvnitř i vně Pentagonu ukazují, že masivní vojenské posílení Číny zvýšilo schopnost Pekingu rychle získat kontrolu nad Tchajwanem. Pro Spojené státy a jejich spojence je mnohem obtížnější projektovat sílu tisíce mil až na Tchajwan, než pro Čínu projektovat svou moc sto mil přes Tchajwanský průliv. Americká letadla prostě nemohou létat natolik, aby přemohla čínská letadla i systémy protiraketové obrany. Spojeneckých lodí je příliš málo a nejsou příliš odolné vůči čínským raketám, aby ovládly moře kolem ostrova. Dohoda AUKUS tyto skutečnosti nemění…“

Michael Sutton, bývalý pracovník výzkumného centra WTO na Aoyama Gakuin University v Tokiu, nyní žijící v Sydney, napsal 22. září na téma stavby ponorek pro Austrálii, že: "…je jedním ze způsobů jak prodávat zbraně, které se nikdy nepoužívají, pouze modernizují… To poslední, co Spojené státy chtějí, je skutečný konflikt s Pekingem; nová studená válka se vzájemnou nedůvěrou by byla mnohem výnosnější pro obě strany. Ale zkus to říct Canbeře… Canberra údajně ani nezná cenu nové dohody (s USA a Brity, pozn. red.), ale přesto ji podepsala…"

Ozývá se kritika, že AUKUS je jenom americkou hračkou, při které rozhodnutí Austrálie stavět ponorky na jaderný pohon rozdmýchá nové jaderné závody. Například podle Malajsie dojde k tomu, že velmoci a země, které jsou územně zainteresované ve sporné oblasti Jihočínského moře, budou jednat agresivněji a bezohledněji. K tomu lze dodat, že Keating není prvním bývalým australským vůdcem, který zpochybnil Morrisonovy postoje vůči Číně. Bývalí premiéři Malcolm Turnbull a Kevin Rudd varovali, že protičínské tendence vlády by mohly způsobit nárůst protiasijských zločinů z nenávisti, jako nedávno v USA.

Mytologie Q

Na založení zbrojařské korporace AUKUS začerstva navázal i sabat Q. Jak to rozkošně napsali 25. září v japantimes.co.jp: "Lídři Spojených států, Japonska, Indie a Austrálie (skupina Quad, pozn. red.) se v pátek 24. září zavázali, že budou na svém prvním osobním setkání usilovat o svobodný a otevřený indopacifický region, který by představoval jednotnou frontu uprostřed společných obav z Číny…“

Spolupracující skupina Quad byla původně vytvořena v roce 2004 v reakci na osudné zemětřesení v Indickém oceánu a tsunami. V posledních letech si získala pozornost jako protiváha rostoucího vlivu Pekingu v regionu. Teď byla využita k oslavě "založení" korporace AUKUS vydávané za novou alianci.

Mluvčí japonské vlády řekl, že Japonsko považuje partnerství AUKUS za "důležitou pro mír a stabilitu indopacifického regionu". Australský premiér Morrison zakvičel, že AUKUS a Quad se "vzájemně posilují". Ale zajímavé je, že v japonském článku bylo zároveň napsáno: „Američtí představitelé se před schůzkou snažili ztišit bezpečnostní aspekt Quadu, přestože členové skupiny Quad společně provádějí námořní cvičení a sdílejí obavy z rostoucí moci Číny…“ Co z toho vyvozovat? Chtěli Američané především zdůraznit pseudoalianční význam ponorkové výrobní korporace AUKUS?



Autor této statě se zaměřil na řadu článků vydaných v povzdálí - v japonském tisku, ne ve státech válečnického konsorcia AUKUS. Byť z politického hlediska japonského císařství patří do fanklubu protičínské agendy. Fandovství je dobře znát z článku, který podepsala "redakční rada Japan Times". Článek je projevem politického orgasmu, jak napovídá titulek: "AUKUS otřásá regionem, ale to je dobře".

Je to příklad mytologie Q. Skupina Quad vyznává to, o čem se v článku redakční rady radostně píše: „Nová dohoda se snaží odradit a v případě potřeby bránit před revizionistickou mocí v tomto regionu. Pokud to popisuje čínské chování, pak je to cíl. AUKUS by skutečně mohl být nejdůležitější restrukturalizací regionální bezpečnostní architektury za půl století. Tento potenciál však lze realizovat pouze tehdy, pokud triumvirát AUKUS rozšíří jejich vizi o další síly…“

Čili podařilo se vyvolat iluzi, že AUKUS je více než kšeftařská dohoda dominantního státu (USA) a dvou úslužných vojensky sotva polotučných anglosasky vonících vlád. V rámci mytologie Q si primitivněji uvažující komentátoři neuvědomují, že Q skupina je jaksi ad hoc Q, ne programově Q, natož politicky jednotná Q.

Japonsko a Indie využívají fenoménu Q (skupina čtyř přezdívaná též jako "čtyřkolka") pro své separátní politické cíle. Japonsko to bere jako politický protičínský bonus při sjednávání kšeftů třeba s Vietnamem. Japonsko se též snaží rozšiřovat svou moc v přilehlých mořích stejně jako Říše středu, ale o japonských snahách se z politické cudnosti jaksi nepíše. Indie se snaží využít přítulnosti USA při akvizici válečnické techniky a technologií, ale spolupráci a kritiku Číny podle potřeby posiluje a zmírňuje na základě momentálních kšeftařských potřeb.



Z projevu indického premiéra Naréndry Módího na 76. zasedání Valného shromáždění OSN bylo zřejmé, že Indie se bude bránit proti vnějším hrozbám na souši (Kašmír nebo Ladakh, pozn. red.) i na moři (Indický oceán, pozn. red.), ale neoznačil žádné politicko - vojenské super kámoše. Například 17. září Arindam Bagči, mluvčí indického ministerstva zahraničních věcí, nezvykle zamlžil otázku ohledně diskusí o útocích proti zlobivým teroristům v Afghánistánu "za obzorem", což je vize generálů USA, slovy: "Nereagoval bych na zprávy médií o této otázce."

V Asii dohoda odhaluje Quad jako neformální partnerství, jako "tenký či rozpačitý" multilateralismus ochotný koordinovat záležitosti od zdraví po vojenská cvičení. "…zjevně neochotný nebo neschopný přímo konfrontovat Čínu. To bylo evidentní, když prohlášení Bílého domu po zasedání Quad minulý týden nenabídlo nic moc konkrétního asijským národům, které čelí tlaku Číny…," upozornili Adam Mount a Van Jackson v New York Times. U politické Q čtyřkolky mají USA z dlouhodobého hlediska jenom jednu jistotu a to, že v okolních mořích je voda.

Mnohorozměrné nic

Již v březnu 2021 upozornil William H. Overholt, vedoucí vědecký pracovník harvardské Kennedyho školy, že je nerozumné, že se političtí "USmani" dívají na Čínu očima studené války, nebo v ještě horší variantě, očima soupeření za 2. světové války. Overholt varuje, že skutečně klíčové zprávy jsou, že USA mají vážné konflikty s Čínou, ale také obrovské společné zájmy, které jsou v současné době zanedbávány.

„Čína není démon a naši spojenci nejsou andělé; musíme žít ve světě jaký je, ne tak, jak si přejeme; a především, aby Američané mohli pokračovat jako světoví vůdci, musí hrát novou hru…“ upozornil Overholt. Novou hrou je prozření do nového světa, kde USA nejsou jedinou mocností, a kde jediným životaschopným režimem není jenom západní skoro demokracie, ale třeba i čínský model vládnutí.



 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sabotáž očkování: Etzler zbořil úplně vše. To je zlé

7:24 Sabotáž očkování: Etzler zbořil úplně vše. To je zlé

Počet nakažených covidem-19 narůstá, ale úmrtí se zatím drží hluboko pod průměrem toho, co Česko zaž…