Růžička má pro složitost a náročnost, které provázejí domlouvání se na společné volbě předsedy Senátu, jednoduché vysvětlení. Tím je fakt, že dva nejsilnější kluby mají stejný počet senátorů a k tomu další dva jich mají jen o něco málo méně. „To pak domluva opravdu není jednoduchá. Ať chceme nebo ne, tak předseda Senátu je druhá nejvyšší ústavní funkce. Pro ty strany, které posílily v Senátu, je to velmi důležité pro postavení ve společnosti. Je to pro politické strany jako vlajková loď,“ řekl s tím, že to skutečně není zanedbatelná funkce.
Poté senátor popsal, jak složitě se vybíral kandidát na post šéfa Senátu právě v Růžičkově klubu. Bylo to prý poměrně jednoduché. „Netrvalo to dlouho. Jako klub jsme se sešli a řekli jsme si, co by předseda za náš klub měl reprezentovat. Vybrali jsme tak tři čtyři lidi. Nakonec jsme zbyli sami dva se senátorem Horníkem,“ upřesnil s tím, že na posledním jednání klubu se pak domluvili, že by jedničkou měl být právě Horník.
Ještě 23. října však Horník říkal, že už v minulosti se dohodli, že to bude právě Růžička, pokud budou nominovat svého kandidáta na šéfa Senátu. Změnu vysvětluje Růžička tím, že hnutí STAN mělo zájem na tom, aby předseda byl z jejich hnutí. „Já jsem kandidát TOP 09 a STAN a pan Horník má navíc dobrou zkušenost v Senátu. Nechci, aby to vypadalo, že kličkujeme, ani nic říkat definitivně,“ řekl a dodal, že vzhledem k tomu, že vedou jednání i s ostatními kluby, musejí brát v úvahu i to, jak budou ostatní kluby reagovat na nominanta určitého klubu.
„To je pak věc složitější, jestli bude pro ostatní kluby přijatelnější pan senátor Horník, nebo senátor Růžička,“ podotkl a doplnil, že v uterý a ve středu už budou definitivní jednání a do konce tohoto týdne bude jasné, kdo bude nominantem určitého klubu.
Velmi často v posledních dnech Růžička přemýšlí nad otázkou, jestli se vůbec poprvé bude volit šéf Senátu bez dohody klubu. „V minulosti to tak nebývalo, bez problému tato volba vždy připadla nesilnějšímu klubu. Nyní to ale tak není. Ta dohoda je nesmírně důležitá pro to, aby Senát mohl fungovat v takových vztazích jako doposud,“ řekl svůj názor.
Zároveň nevylučuje existenci rizika, že k dohodě před hlasováním nemusí vůbec dojít. Vyjádřil se také k tomu, jak přijatelní jsou pro něj ostatní kandidáti, například Václav Hampl, nestr. za KDU-ČSL. Když bylo před volbami do Senátu, považovali prý Hampla za jednoho z nejvážnějších kandidátů a také nejpřijatelnějších. Očekávané totiž bylo, že klub KDU-ČSL posílí. Pak by prý nebylo o čem mluvit.
Jenže protože klub KDU-ČSL nejenže neposílil, ale jednoho senátora i ztratil, tak se podle Růžičky situace vyvinula zcela jinak. Pro Růžičku i jeho klub je Hampl velmi přijatelný a konsenzuální ve svých názorech, to ale nestačí. „KDU-ČSL nyní nemá takovou politickou sílu, aby si zasloužila post předsedy Senátu,“ dodal jasně Růžička.
Dostalo se i na kandidáta ODS Jaroslava Kuberu, který pro mnohé vypadá spíše jako představitel komplikací. Pan senátor Kubera je podle Růžičky bezesporu také zkušený politik, příjemný a milý člověk, kterého má rád. Přesto má ale jisté pochybnosti o jeho předsednictví. „Z mého pohledu jsou ty pochyby dány asi především jeho vztahem k evropské problematice. Na můj vkus je příliš často protievropský. To mu ubírá na jeho přijatelnosti nejen v mých očích,“ sdělil svůj názor a doplnil, že tím ale neříká, že by pro něj nehlasoval.
Kromě toho vidí jako minus u senátora Kubery to, že i v domácí politice je často velmi impulzivní. „To pak i v domácí politice samozřejmě může přinést své komplikace,“ připustil Růžička.
Kdo nakonec bude muset z klubů, které mají ambici prosadit svého kandidáta, ustoupit, nebo výměnou za co? Zajímalo moderátorku Zuzanu Tvarůžkovou. Růžička se chopil odpovědi se slovy, že se mu naopak líbí, že v Senátu panují velice korektní vztahy a snaha domluvit se zde dominuje. „Nechceme tam nic hnát na sílu, jeden druhého usurpovat, nebo upírat,“ zdůraznil s tím, že to by samo o sobě příliš ani nešlo, když dva kluby mají stejný počet senátorů a další je v těsném závěsu.
„Uvidíme, zda k dohodě dojde, ale nenazval bych to, že je to výměna za něco,“ zdůraznil s tím, že součástí vyjednávání není pouze to, kdo bude předseda, ale i to, kdo bude celkově ve vedení Senátu a kdo bude předseda kterého výboru. „Líbilo se mi, že na jednání se dívalo hlavně na to, kdo k čemu má ty nejlepší odborné předpoklady,“ odpověděl Růžička znovu na otázku týkající se vyměny něco za něco.
Obavy z toho, že by je nakonec přehlasovaly nebo se nějak domluvily strany, které spolu vládnou na současné vládní úrovni, Růžička netají. „Je to možné, v politickém světě ty dohody existují. Je ale třeba, aby byly alespoň korektní, aby to prospělo Senátu,“ uvedl smířlivě.
Na stůl padla i otázka, jak silná je důvěra veřejnosti v Senát jako takový. Průzkumy odhalují, že se pohybuje kolem třiceti procent. To podle senátora vypovídá o několika věcech. Poukázal třeba na to, že i účast u senátních voleb bývá poměrně nízká. I to prý vedlo k pokusu změnit volbu do Senátu, aby byla aktraktivnější.
Mgr. Jiří Růžička
„Celé to má několik příčin. Málo se o významu Senátu mluví. On svůj význam ale skutečně má,“ upozornil senátor s tím, že zcela jistě to v následujícím období poznáme více, než tomu bylo doposud. „Vládní koalice ve Sněmovně totiž nemá většinu, a pokud chce, aby její zákony prošly i Senátem, mělo by se více navzájem komunikovat mezi Senátem a Sněmovnou,“ uvedl.
Druhá věc je, že Senát zpochybňují dva z nejvyšších ústavních činitelů v této zemi. „Pokud prezident Zeman mluví hanlivě o Senátu, jeho voliči pak naslouchají jeho slovům, že je nesmyslný a že by jej zrušil,“ kroutil hlavou Růžička.
Výsledky Senátu jsou podle Růžičky navíc zcela jasně vidět. Poukazuje na to, že šedesát procent věcí, které vrátili do Sněmovny, Sněmovna přijala s tím, že Senát má pravdu. „Má to svůj smysl a význam, prostě se o Senátu jen málo mluví,“ zopakoval.
Senát není podle něj vidět i proto, že téměř polovina senátorů nemá na přehledu senátorů uvedené ani vlastní webové stránky. „Facebook používají jen někteří. A YouTube nikdo,“ uzavřel s tím, že to jsou zkrátka komunikační média, které v dnešní době velmi platí a měla by se využít k jejich zviditelnění.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
