Událostmi posledních dvou týdnů zahýbaly ženy. Británie se důstojně rozloučila s nejnoblesnější dámou naší doby, která navždy zůstane modelem majestátního ženství. Den před svou smrtí ještě splnila svou poslední panovnickou povinnost jmenovat ženu do premiérské funkce. Výrazně energická žena vyhrála italské volby. A tisíce statečných žen se bouří proti totalitnímu režimu v Íránu. Nastává v politice éra silného ženství střídající chabnoucí mužství?

Doufejme, že vystřídá nejen to chabnoucí, morálně a intelektuálně vykastrované toxické mužství, ale i to současné totalitně myslící a velkopansky jednající pseudoženství vůdkyň typu Merkelová, von der Leyenová a Jourová. Obě nové premiérky se jednoznačně a bez studu hlásí k národnímu konzervatismu.

Trussová se po letech Cameronova „liberálního konzervatismu“, v němž pokračovali Mayová i Johnson, vrací k principům thatcherovským, jejichž první ukázkou je snížení daní. Druhou je odklon od Green Dealu a principu nulových emisí, na němž ještě trval Johnson. Včetně chystaného zrušení zákazu těžby břidličného plynu („fracking“), jehož geologové odhadují pod Británií dostatek na padesát let pro celou Evropu. A jehož zákaz těžby byl inspirován aktivitami ekologistických organizací, u nichž se potvrdilo ruské financování. Jo, a k tomu Rusku si troufla i říct, že kdyby Putin začal střílet jaderně, taky by ten knoflík na něho zmáčkla. To si na jeho vyhrůžky ještě žádný chlap netroufl.

Konzervativní komentátoři, jako think-tank Migration Watch, jí zatím po oznámení jejího programu vytkli jen jedno: úplně vynechala téma imigrace, které je pro většinu Britů tématem palčivým, když legální imigrace stoupá ročně na statisíce a ilegální imigrace na desetitisíce, v ulicích britských měst explodují do násilností etnické konflikty muslimů proti Indům a ilegálové řízení albánskými pašeráky připlouvají po stovkách denně, v jednom letním měsíci už to byla tisícovka.