Jurečka úvodem nebyl schopen říct přesné číslo, o kolik se snížil počet smrků. „Je to zhruba o pět procent za posledních pět let, kdy narostl podíl listnáčů. A v lokalitách, kde se těží kalamitní dříví, se vysazují nové porosty. Lesníci se snaží reagovat na situaci změnou druhové výsadby,“ řekl Jurečka. 

„Řešíme tady kalamitní situaci nejen kůrovcovou, ale i kalamitní situaci po povětrnostních kalamitách,“ sdělil Jurečka a obhajoval, proč nesnižoval podíl smrků v českých lesích radikálněji. A zdůvodňoval i to, proč se ani dnes radikálněji smrky netěží. On sám vnímá, že se radikálnější změna druhové výsadby měla začít uskutečňovat již před desítkami let. 

A jaká opatření by Jurečka zavedl? „Pro letošní rok je naprosto prioritní zvládnout situaci, kterou napáchali kůrovec i jarní vichřice. A pak je třeba intenzivně pracovat na druhové skladbě lesů,“ sdělil Jurečka. „I odborníci se na toto téma přou, někteří jsou konzervativní a hovoří o deseti procentech smrků, někteří hovoří o 17–20 procentech. Hodně záleží na té lokalitě,“ dodal.