Od 15. 8. by měl Landovský už působit přímo v Bruselu v centrále NATO. „Je čas se po pěti letech posunout někam, kde před svou odpovědností neuteču,“ komentuje své profesní změny budoucí velvyslanec při NATO Landovský.
To, co českou armádu nyní nejvíce brzdí, je podle Landovského chybějící technika. „Teď je opravdu třeba naši armádu modernizovat,“ sdělil dosluhující náměstek ministra obrany, co je hlavní úkol Ministerstva obrany pro tyto dny.
„Nikdy jsme nebyli blíže k realizaci tak velkých projektů,“ podotkl s tím, že vše potřebné je již připraveno, a vyjádřil spokojení s tím, že armáda konečně občanům vysvětluje, co je její specifický požadavek. „Zbývá jen poslední akviziční koncovka, která je v rukou Ministerstva obrany,“ podotkl Landovský.
To, že jde Landovský do Bruselu, nesouvisí podle jeho slov s tím, že by byl nějaký problém se současným velvyslancem. „Střídání je přirozená věc, sám velvyslanec Jiří Šedivý tam byl sedm let. Žádný problém k jeho stažení nebyl,“ vyloučil kategoricky Landovský.
Posléze přiblížil, co bude nyní jeho hlavní náplní coby velvyslance při NATO. „Mezi mé první úkoly v Alianci bude patřit příprava summitu v Londýně koncem tohoto roku, kde Česko bude vysvětlovat, jak je dobrým spojencem a co dělá pro společnou obranu,“ popsal Landovský, která NATO považuje za staromódní organizaci, kde nedochází k přehlasování.
V kontextu s tím Landovský prozradil, jaké si připravil argumenty pro vysvětlování toho, že neplníme ona dvě dohodnutá procenta HDP. Na vysvětlování je prý ještě čas, i když ne mnoho. „Ta otázka nestojí na tom, zda dávat dvě procenta, k tomu se vláda jasně přihlásila. Otázkou je, jak rychle dosáhnout dvou procent, aby to tempo růstu financí Ministerstva obrany bylo kredibilní,“ objasnil Landovský.
Jak rychle by to tedy mělo být? Podle Landovského tak, abychom stihli absorbovat každoroční skoky. Připomněl, že současná vláda je vládou, která navázala na zvyšující se obranné výdaje, jež začaly v roce 2015. „Tato vláda si dala závazek, že dosáhne 1,4 procenta v roce 2021 a 1,6 procenta, to má být v roce 2022,“ připomněl končící náměstek ministra obrany, který toto tempo považuje za přijatelné.
Fotogalerie: - Žaloba na prezidenta
Ministr obrany Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v červnu v Interview hovořil o tom, že dvou procent HDP na obranu bychom měli dosáhnout v roce 2024. „Já vládě věřím, věřím panu prezidentovi a věřím, že té základní úrovně výdajů, po které Aliance léta volá, v roce 2024 dosáhneme,“ kvitoval Landovský slova ministra obrany.
„Když jsme do NATO vstoupili, byli jsme nejspolehlivějším partnerem, pak začalo období vybírání té nepěkné mírové dividendy, kdy jsme si začali půjčovat na úkor obrany peníze, které jsme investovali, ale do jiných oblastí,“ vzpomněl Landovský a dodal, že kdyby se ten celkový dluh vyčíslil, bylo by to kolem půl bilionu korun, které bychom měly v momentě, kdyby Česko kontinuálně dávalo dvě procenta HDP.
Zmínil, že naši kolegové z V4 si velmi rychle osvojili cíl a dělají konkrétní kroky, zejména v akviziční oblasti, aby svých cílů dosáhli. „Slovensko by mělo dosáhnout dvou procent HDP už v roce 2022. Oni měli odvahu podepsat smlouvu na nová nadzvuková letadla,“ vysvětlil Landovský s tím, že největší akce, kterou obrana v tuto chvíli realizuje, je pořízení nových bojových vozidel pěchoty.
Moderátor Daniel Takáč ale zapochyboval, zda na to budou peníze, a začal počítat: „Letošní rozpočet je necelých 67 miliard korun, hrubý domácí produkt je asi pět a půl bilionu, tak ta dvě procenta je 110 miliard korun!“ zamračil se Takáč po vyčíslení. „Je to střelba na pohybující se terč, HDP může i stagnovat a v tom případě náš poměr povyroste. My umíme žít s tou projekcí, která v roce 2024 dokonce počítá s částkou okolo 120 miliard korun,“ ujistil Landovský na závěr moderátora.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
