Úvodem se obě novinářky rozhovořily o situaci na Slovensku a o soudním stání v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. „Myslím, že každý, kdo přijel v posledním měsíci na Slovensko a jednal s lidmi, kteří se pohybují více či méně ve veřejném prostoru, tak musel cítit, že vlastně tam tím opravdu každý žije. Ony to byly třeba detaily, já jsem měla schůzku na žádost toho dotyčného člověka v Bratislavě. On mi ukazoval, v jakém hotelu, na jaké židli sedával pan Kočner. A já jsem se ptala, jestli to bylo nějaké jeho oblíbené místo a on říkal: Ne, ne, oni si vybírali to nejdražší a do toho chodili,“ vyprávěla Slonková.
Následně se rozhovořila o rozdílu práce českých a slovenských státních zástupců, policie a soudců. „Hodnotit to zvenčí je velmi složité. Já bych si třeba troufla hodnotit práci českých úřadů, protože ji dlouhodobě sleduji a znám ji, a tu slovenskou neznám, ty slovenské reálie, jednotlivé postavy. Kdy vlastně to, co navenek nějak vypadá, ve skutečnosti může být úplně jinak, protože ti lidé mají jinou motivaci, než my si můžeme zvenčí myslet. A příběh Jána Kuciaka, příběh vraždy novináře a jeho snoubenky je samozřejmě extrémní a nelze podle mého názoru dělat si obrázek o práci policie a práci justice na základě jednoho případu, který hýbe veřejností, na který je upnuta veškerá pozornost, kdy vlastně každý chybný krok může být velmi brzy odhalený, takže tam myslím, že ti policisté i ti státní zástupci postupují trošku jinak než v každém jiném případě, ale myslím si, že ten reálnější obrázek dostanete, když se díváte na ty běžné, obyčejné věci a dlouhodobě je studujete,“ poznamenala Slonková.
Psali jsme:
Klíčová věc podle ní je ta, že policie dospěla do stadia, kdy oznámila a prokuratura jí to odsouhlasila: „Víme, kdo si objednal a proč vraždu Jána Kuciaka.“ To je podle ní nesmírně důležitý signál pro tu společnost, že takové činy, které už jsou za veškerými myslitelnými hranicemi prostě nezůstanou nepotrestány.
Hovořila také o tom, že čas je u velkých kauz důležitý. „Vraždy z podsvětí s politickým přesahem, jako byla třeba vražda podnikatele Františka Mrázka, ty se prostě nepodařilo vyšetřit nikdy. A viděli jsme, že ve chvíli, kdy se ti policisté začali blížit k nějakým jako reálným krokům a začali sami podnikat kroky, které začaly ohrožovat mocné, tak to vyšetřování prostě skončilo. A stalo se to opakovaně, takže tím se možná oklikou vracíme k té vaší otázce. Myslím si, že my máme problém s tím ty politické kauzy vyšetřovat. A myslím si, že to vidíme i vlastně od té slavné reorganizace elitních policejních jednotek, která proběhla ještě v době, kdy ministerstvo vnitra ovládal pan Chovanec, bylo to vlastně za Sobotkovy vlády. Tak od té doby, kdy ta reorganizace proběhla, tak myslím si, že máme poslední velký případ, a to byl David Rath, pokud nepočítám příběh pana premiéra, který zřejmě bude nekonečný,“ dodala Slonková, že před reorganizací bylo kauz jednoznačně více.
„Měli jsme tady prostě důslednější odhalování velkých dotačních podvodů souvisejících s Evropskou unií, to byla ta kauza ROP Severozápad. To byly věci, které se dříve nebo později podařilo vyšetřit, a teď z těch informací, které já mám, tak to po policistech nikdo nechce,“ dodala Slonková. Podle jejích slov tyto kauzy nejde zkrátka dělat jako osamělý pěšák.
Závěrem se Slonková vyjádřila k misi europoslanců do České republiky, kteří zjišťovali střet zájmů premiéra Babiše. „Mise mají hluboký smysl,“ míní. Podle jejích slov jde o to, že Česká republika má dlouhodobě problém s tím, že sice čerpá peníze, ale podle názorů Evropské unie má špatně nastavený systém kontroly.
„Úředníci, kteří odsouhlasili dotace pro Agrofert, mají štěstí, že k celé věci došlo už tak dávno, jinak by měli velmi vážný problém s tím, že celou věc dostatečně neprověřili,“ dodala závěrem Slonková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
