Marian Kechlibar o současném světě: Mnoho lidí pociťuje touhu zavírat kritikům hubu. Trump vyburcoval fanatické levičáky a řádí ještě více

06.01.2021 20:21

Matematik, komentátor, analytik a spisovatel Marian Kechlibar byl hostem pořadu Kupředu do minulosti. Promluvil o boji s cenzory. Absurdní zákazy! Trump podle něj nebyl příliš úspěšný v boji s radikální levicí. Západ prý trpí nadprodukcí elit a Evropa nadprodukcí muslimů.

Marian Kechlibar o současném světě: Mnoho lidí pociťuje touhu zavírat kritikům hubu. Trump vyburcoval fanatické levičáky a řádí ještě více
Foto: Archiv MK
Popisek: Matematik a publicista Marian Kechlibar
reklama

Anketa

Má vláda otevřít horská lyžařská střediska?

62%
hlasovalo: 17919 lidí

Marian Kechlibar je jedním z iniciátorů petice „Stop cenzuře“ za svobodu slova na internetu. Je podle něj situace v tomto směru vážná a napadlo by ho, že po pádu komunistického režimu bude muset stát proti cenzorům? „Tak ve dvaceti ne, ve čtyřiceti mě to napadá docela přirozeně, protože se zdá, že společnosti s výraznou svobodou projevu jsou spíše v menšině, a to je, nechci říct úplná anomálie, ale rozhodně v historii netypická věc. Impulz zavřít kritikovi hubu je v lidech strašně silný, a to vidíte nakonec i u běžných sousedských společenství. Dnes si myslím, že touha zavřít kritikovi hubu je strašně silnou součástí lidské psychiky. Ne každého jednotlivce, ale je to dost jednotlivců na to, aby se neustále projevovala,“ soudí Kechlibar.

Cenzory Kechlibar rozdělil na státní, nadnárodní a soukromé. Přičemž nejvíce výkonní jsou podle něj ti soukromí. „Myslím velké soukromé, protože do takové velikosti, jako jsou Google nebo Facebook, nedoroste firma, která je nekompetentní nebo pochybná z hlediska vnitřního fungování. Musejí být docela optimalizovaní a jejich primárním cílem není asi cenzurovat, to ne, prodávat reklamu, tečka. Ale v momentě, kdy už se zadaptovali a mají mechanismy, které vynášejí systematicky obrovské množství peněz, tak se zároveň stanou určitým přirozeným magnetem pro rádoby cenzory. Ať už to jsou nějací mladí nastupující lidé z kalifornských univerzit, kteří jsou tak trošku ovlivnění, nechci říct, že mají vymyté mozky, ale silně ovlivnění kulturou, která panuje na univerzitě v Kalifornii a která je velmi nepřátelská, dejme tomu, vůči pravici,“ popisuje analytik.

Co ho vedlo k tomu, iniciovat výše zmíněnou petici pro svobodu? „Kdybych měl jmenovat jedno místo, které mi přišlo už opravdu absurdní, tak to byla snaha Facebooku znemožnit použití jména Tommy Robinson. Ať si o tom chlapovi myslíte cokoliv, tak by neměl nabýt stavu, kdy se jako u Voldemorta jeho jméno nesmí vyslovit. To je naprosto absurdní, toto už bylo trošku příliš – nastavit robota, aby z nějakého člověka udělal neosobu,“ říká Kechlibar s tím, že pokud se může mluvit o Stalinovi a Pol Potovi, proč by se nemohlo mluvit o aktivistu Robinsonovi.

K politické situaci v USA řekl, že si nemyslí, že by tam skrze Bidena triumfovala radikální levice. Ta se ale prosadila jinde: „To, že dělají bordel na ulicích, je druhá věc, a je to bohužel pravda. Stejně tak si myslím, že už dávno triumfovala v akademické sféře a rozlézá se silně do sféry digitálních gigantů. To je také pravda, ale to jsou procesy, které se bohužel nekorigují volbami. Myslím, že až příliš mnoho lidí dospělo k názoru, že dostatečně politicky nekorektní prezident bude zásadní změnou. Zase tak moc ne. On tak velký institucionální vliv nemá, a jestli jsme se o něčem přesvědčili, tak o tom, že po čtyřech letech této prezidentury, řekněme, určené ke dráždění progresivistů, se situace s ideologickou zaslepeností a fanatičností na levici spíše zhoršila, protože je to akorát vyprovokovalo k aktivitě,“ říká analytik o Trumpově působení.

USA se podle něj stále více dělí na progresivní aglomerace, jako jsou Kalifornie nebo New York, a na státy, které leží mezi nimi. Dalším jevem, který na Západě můžeme vidět, je podle Kechlibara jakási nadprodukce elit. „Ta nadprodukce elit spočívá v tom, že je čím dál víc lidí s papírově vysoce cennými diplomy, ať už z Karlovy univerzity, nebo z Harvardu, podle toho, v jakém se vyskytujete kulturním prostředí, ale není pro ně dostatek míst, kde by se mohli realizovat jako lídři, jako všeobecně uznávaní lidé. A tady už by třeba mohl, myslím, posluchač zareagovat intuitivně agresivně, jako že člověk nemá rád intelektuály. To by byla chyba, sám jsem intelektuál, i když, řekněme, netypického ražení, a na UK mi bylo vcelku dobře. Ale pravda je, že prostě máme otitulovaných lidí vůči skutečně mocensky důležitým pozicím moc,“ vysvětluje.

Dalším specificky evropským problémem je podle Kechlibara zcela jistě nekontrolovatelná muslimská migrace. „V Evropě máme třeba problém s divokou migrací z islámského světa, kterou v Americe nemají. Oni tam mají Hispánce, kteří jsou ale z tohoto hlediska daleko méně kontroverzní. Spousta z nich tvrdě pracuje a málokterý z nich, s výjimkou různých šílených gangů typu Mara Salvatrucha, je vysloveně nebezpečný pro své okolí. Toto je evropské specifikum, nacházíme se blízko islámského světa a Afriky, která je ze severní půlky taky islámská, a přicházejí nám sem divoce lidé, kteří jsou naprosto nekompatibilní. Naše současné zákonné rámce neumožňují jim úplně jednoduše odepřít vstup, protože máme nějaké azylové právo,“ říká analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: AZy
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poradci za půl milionu měsíčně a pak tohle... Petr Žantovský je ohromen nepovedeným útokem Hřiba na Hrad. I ČT kvůli tomu „zalezla“

7:35 Poradci za půl milionu měsíčně a pak tohle... Petr Žantovský je ohromen nepovedeným útokem Hřiba na Hrad. I ČT kvůli tomu „zalezla“

TÝDEN V MÉDIÍCH Čím dál silněji se francouzští politici a intelektuálové vymezují vůči idejím, přich…