Jak píše německý deník Welt am Sonntag, krize se již vyostřila natolik, že Seehofer měl údajně svým kolegům ze strany CSU říci, že již s čtyřnásobnou německou kancléřkou není schopen dále pracovat. Vyhrocená slova měl německý ministr vnitra pronést na schůzce členů vlády CSU. „Už s tou ženou nemůžu dál pracovat,“ zní doslovná citace. A co je jablkem sváru? Opět se jedná o spor v rámci migrační krize, přesněji o to, jak má Německo nakládat s běženci.
Horst Seehofer, který během nejsilnější migrační vlny v letech 2015 a 2016 neúnavně hájil zájmy svého Bavorska, dlouhodobě hlásá, že uprchlíci mají být z Německa rovnou na hranicích vraceni do těch zemí Evropské unie, kde již byli registrováni. Kancléřka Merkelová ale takový přístup odmítá. Podle ní by tím docházelo k porušování principů EU. Navrhuje místo toho, aby Unie našla v otázce běženců společné řešení. Problémem ale je, že Evropa nebyla schopna takové řešení nalézt během posledních tří let a čas běží. Bavorský ministerský předseda Markus Söder z CSU k tomu skepticky poznamenal: „Je možné, abychom během dvou týdnů nalezli řešení, které jsme nebyli schopni nalézt po uplynulé tři roky?“
Nyní se zdá, že spory mezi kancléřkou a jejím ministrem vnitra přerostly ve vládní krizi. Jistou ukázkou bylo už dění minulého týdne, kdy kancléřka Merkelová v Berlíně hostila tzv. summit o imigraci. Jedním z předpokládaných hostů měl být právě německý ministr vnitra, ten však za sebe poslal náměstka. Místo vlastní účasti do médií vzkázal, že hovořil s italským ministrem vnitra Matteem Salvinim. Vyjádřil spokojenost s názorovou shodou, kterou dvojice Seehofer–Salvini prokázala a informoval veřejnost, že má brzy dojít k oficiální schůzce obou ministrů. Je tedy možné, že v Evropě vzniká nová protiimigrační osa, do které by se mohl zapojit také rakouský kancléř Sebastian Kurz nebo maďarský premiér Viktor Orbán.
V Německu, které bylo doposud migrační krizí zasaženo snad nejvíce z celé Evropy, v poslední době získává hlasy nespokojených voličů Alternativa pro Německo (AfD). Spekuluje se tedy o tom, že Seehoferův krok má za cíl zabránit nástupu AfD a udržet pozice CSU v Bavorsku před nadcházejícími zemskými volbami. „Nikdo v CSU nemá zájem svrhnout kancléřku, zrušit spojenectví CDU/CSU nebo rozbořit vládní koalici (se sociálními demokraty),“ řekl Seehofer na adresu partnerství s Merkelovou a její CDU. Od Seehofera se přitom čeká, že skutečně začne implementovat kroky, vedoucí ke zpřísnění pobytu migrantů na německém území. V takovém případě by Merkelové nejspíše nezbylo nic jiného než ministra vnitra odvolat. Tím by ovšem vládu sestřelila sama.
Angela Merkelová čeká v pondělí důležitou státní návštěvu. Do Berlína přijede nový italský premiér Giuseppe Conte. Jeho vláda, ve které hraje velkou roli právě lídr Ligy severu Matteo Salvini, zaujala proti migrantům poměrně tvrdý postoj. V minulém týdnu odmítla do svých přístavů vpustit loď Aquarius, na jejíž palubě se plavilo přes 600 imigrantů. Nezisková organizace Lékaři bez hranic, která loď provozuje, si stěžovala na liknavý a nehumánní přístup italských úřadů. Urpchlíky nakonec svolilo přijmout Španělsko, kam loď poté odplula.
Matteo Salvini se minulý týden v Římě setkal s kardinálem Raymondem Burkem, který je nejhlasitějším kritikem papeže Františka ve Vatikánu. Schůzka italského ministra vnitra s kardinálem, který dříve dokonce zpochybňoval legitimitu Františkova mandátu, jasně signalizuje, jakým směrem se v otázce církve vydává nová italská vláda. Salvinimu vadí postoje papeže Františka ohledně migrantů, jeho vstřícný vztah k muslimům a jeho výzvy k evropským zemím, hovořící o potřebě větší vstřícnosti k uprchlíkům. Matteo Salvini, který je údajně praktikujícím katolíkem, se v roce 2016 nechal slyšet, že jeho papežem je Benedikt, tedy Františkův přechůdce, který v roce 2013 abdikoval ze zdravotních důvodů.
Pochvalná slova pro Salviniho měl i bývalý lídr britské stranu UKIP a hlavní strůjce nadcházejícího Brexitu, Nigel Farage. Ten ve své show LBC poodhalil své smýšlení o evropských elitách. Když jeden z volajících kritizoval Merkelovou a Macrona za liknavý přístup k migrační krizi, Farage souhlasil. A přidal i něco navíc. „Salvini je poměrně schopný kapitán. Jeho ratingy popularity letí strmě vzhůru…jedna věc je jistá. Merkelová je minulost, Salvini budoucnost,“ řekl Farage.
To, že Salviniho kroky jsou podporovány veřejností, dokládá i čerstvý průzkum veřejného mínění agenturou IPSOS. Podle něj 59 % dotázaných Italů souhlasí s tím, že Itálie uzavřela své přístavy loděm naloženým uprchlíky. 68 % si pochvaluje Salviniho tvrdý postoj vůči Evropské unii a průzkum také dokládá, že Salvini, i jeho koaliční partner Di Maio z Hnutí pěti hvězd, jsou v současnosti italskými voliči oblíbeni.
Německý magazín Spiegel píše o tom, jakou proměnou momentálně prochází kancléřka Angela Merkelová. Ta se prý tváří v tvář rostoucí popularitě populistů začíná stahovat více do své ulity a údajně studuje historické knihy o apokalypsách předešlých civilizací. Když prý vyhrál Donald Trump volby v USA, Merkelové se měly zatřpytit v očích slzy. Byl to prý moment, kdy se rozhodla počtvrté kandidovat na spolkovou kancléřku.
Angela Merkelová se v posledních měsících podle Spiegelu čím dál častěji obrací do historie. Zdroje listu uvádějí, že s diplomaty i spolustraníky několikrát hovořila o Augšpurském míru z roku 1555, který v Německu ukončil první fázi krvavého konfliktu mezi katolíky a luterány. Nestabilní mír tehdy vydržel třiašedesát let. Jenže v roce 1618 vypukl konflikt, který Evropa do té doby nezažila. Třicetiletá válka po sobě zanechala miliony mrtvých a naprosto zdevastovaný kontinent. Velká část střední a jižní Evropy byla proměněna ve spálenou pustinu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
