Blažka očividně překvapilo, že na letošním seznamu oceněných údajně bude figurovat i jméno zpěváka Michala Davida. O své pocity se proto neváhal podělit i s uživateli sociální sítě Facebook, zdroj své informace ovšem historik neuvedl. „Prezident Miloš Zeman při příležitosti 100 let od vzniku Republiky Československé ocení medailí Za zásluhy Michala Davida. Co k tomu dodat, snad jen jako dítě z osmdesátek volám smutně #MeToo,“ napsal.
Světově známá kampaň #MeToo, kterou Blažek ve svém komentáři zmínil, přitom upozorňuje v podstatě na to, jak moc jsou rozšířené negativní zkušenosti nejen žen, ale i mužů se sexuálním obtěžováním. Kampaň vznikla v návaznosti na hollywoodský skandál, kdy byl slavný scenárista Harvey Weinstein obviněn nespočtem hereček ze sexuálního obtěžování. Blažek se tedy cítí celoživotně poznamenán poslechem písní Michala Davida.
Kromě toho historik k celému příspěvku připojil i legendární spartakiádní píseň Michala Davida známou pod názvem Poupata, která v osmdesátých letech prý měla ukazovat možné propojení diskotékové populární hudby s propagací šťastného mládí v socialismu.
Netrvalo dlouho a pod příspěvkem se strhla zajímavá diskuse. Například jedna z účastnic diskuse poznamenala, že jí skutečně bolí tohle vše opět slyšet. „Prožít si za komoušů iniciační věk střední školy poznamená navždy,“ poznamenala.
„Je to tak, snažím se sice o vtip, ale do háje, tohle mi snad vadí úplně nejvíce, co zatím z Hradu zaznělo. David pro mne byl symbolem bolševického hnusu,“ dal jí za pravdu Blažek. „Je to příšerné, poslouchat a dívat se na to, co se rozvinulo z jednoho zlého, pomstychtivého alkoholika, chtivého moci. Vracet se do totality? Připadám si jako ve zlém snu, ze kterého se musíme přece probudit,“ povzdychla si ve své reakci Zdeňka Boráková. Na to ji Blažek ale ujistil, že „bude hůř“.
Uživatelku Borákovou následně zajímalo, jak tomu všemu zabránit. Tady už historik přišel s návrhem, že by bylo skvělé, kdyby se více lidí angažovalo. „Odporný... V době, kdy komunisti zabíjeli a mučili lidi, on kolaboroval a zažil největší slávu,“ nešetřil slovy kritiky na Michala Davida Martin Kabát.
Pak Blažek připomněl, že pro něj byl David symbol úpadku i proto, že věděl, že začínal jako avantgardní jazzman a až postupem času se dopracoval ke své „nejslavnější“ tvorbě. „Tohle je hrůza, tleskající děvčátka v roce 1985. Ivan Martin Jirous se ten rok po pěti letech vrátil z Valdic a další dva roky byl v ochranném dohledu. Každý den se musel hlásit v Telči v určenou hodinu na služebně VB, snad víte, co ta zkratka znamenala. A tenhle poskok skládal pro bolševickou spartakiádu píseň o tom, jak má mládež krásný uděl. Bylo mi dvanáct a vadilo mi to už tehdy. Fialový hnus,“ rozčílil se Blažek.
„Ten křivej hajzl, kterej zmršil vkus snad několika generacím, a to v době, kdy třeba Vláďa Mišík nesměl hrát. Stále bydlí ve vile ukradené emigrantům komunisty. Je to morální i kulturní hovado,“ rozlítil se další z diskutujících. Nechyběly ani poznámky, že nejhorší je na tom to, že různí lidé netuší, co si z té doby člověk vybavuje s tímto „umělcem“.
Závěrem pak Blažek shrnul, že tak či tak Davidova hudební tvorba na státní vyznamenání rozhodně není. „A to nemluvím o vytváření fasády pro bolševiky, ničení vkusu a bydlení ve vile po emigrantovi. Ještě jsou na řadě osobnosti z Klubu českého pohraničí! Ta jeho hudba je něco jako smradlavý trabant mezi auty. Je to legenda všech kolotočů,“ dodal s tím, že na Hradě by mohli rovnou instalovat doprostřed Španělského sálu kolotoč, autíčka a střelnici.
Jak se debata rozvíjela dále, připočetl Blažek k Davidovým hříchům také to, že za komunistů bydlel ve vile po emigrantovi.
Jiní to ale nepojímají takto katastroficky. Publicistka Lucie Sulovská poznamenala: „Jsem říkala, že druhé období bude permanentní trolling“. Pak téma rozvedla. Prezident podle ní rozhodně není typický fanoušek krále diskoték a když byl Michal David v osmdesátých letech na vrcholu slávy, nejspíš se mu posmíval. „Jede nonstop mstu a dobře se baví,“ uzavřela.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
