Ta začala jeho nedávnými slovy, že Češi se začínají přiklánět k vládě pevné ruky. Drtinové se zdá, že Češi „zlenivěli v demokracii“. Prokopovi se to nelíbí. „Ta svoboda, o kterou nám šlo a kterou jsme se v devadesátých letech snažili prosadit jako klíčovou hodnotu, na které ta společnost stojí, svoboda, zodpovědnost, právní stát, spravedlnost, tak najednou se mi zdá, že tyhle základní atributy trošku ustupují do pozadí.“
Znovu prý slyšíme o „klidu na práci“, což byla hláška, kterou pořád slýchal před rokem 1989.
Drtinová ale začala nadšeně vyprávět, že v neděli se sejde ta největší demonstrace, takže na úplný úpadek hodnot to nevypadá.
Michal Prokop uznává, že lidem, kteří dorazí na Letnou včetně jeho samotného, to jedno není. Ale když se dívá na volební preference některých hnutí, tak jej optimismus zase opouští. Otázkou podle něj je, co dělat, aby ti, kteří půjdou na Letnou demonstrovat, nebyli menšinou.
On sám prý na demonstraci nebyl od listopadu 1989. Považuje ji za krajní prostředek, který má nastoupit ve chvíli, kdy jde o „existenci, či neexistenci režimu“. A tato situace podle Prokopa nyní nastala. Je třeba udržet systém, který jsme po roce 1989 nastavili, před vládou pevné ruky.
Zlomem podle něj byla reakce premiéra Babiše na bruselský audit. „Ten způsob, kdy on vydává své osobní zájmy za zájmy státu, ten mě přiměl k tomu, že jsem se rozhodl, že tam půjdu,“ vysvětloval.
Fotogalerie: - Manželství pro všechny
Pak uznal, že se od devadesátých let udělaly chyby. Třeba při přesouvání miliardových majetků, které podle Prokopa „není sranda“. Jenže k tomu „cecíku“ se podle něj přisála podnikatelská vrstva.
Další chybou prý byla opoziční smlouva Miloše Zemana a Václava Klause.
Bez chyb to ale podle něj v podstatě nešlo. „Já nejsem jako Václav Klaus, abych odmítal připustit jakoukoliv chybu,“ dodal.
Společnost je podle Drtinové rozdělená na „dvojí lid“, což je pojmenování vytvořené Petrem Pithartem. Prokop ale připomněl, že toto rozdělení není jen záležitostí naší země, ale třeba i Anglie nebo Spojených států. A dodává, že je otázkou, zda je to vůbec špatně. Podle něj před rokem 1989 toto chtěli, aby byly názory rozdílné. „Ale nemělo by to znamenat, že když má někdo jiný názor, tak je můj nepřítel.“
Měli bychom na to podle něj myslet. „Protože ta svoboda je spojená s odpovědností, a to není sranda,“ vysvětlil.
Pak hovořil o své písni „Snad nám naše děti prominou“. Ta vznikla před třiceti lety a Prokop se zamyslel, že generace jeho dětí má možná důvod mít stejné výčitky jako oni tehdy.
Pak vysvětloval, jak dospěl k tomu, že v roce 1977 podepsal Antichartu. „Prostě se to stalo, já jsem smrtelník a každej děláme chyby.“ Když v roce 1989 podepsal petici za propuštění Václava Havla a pak Několik vět, měl prý „pocit, že jsem to ze sebe trošku shodil“.
Potom se debata přenesla ke vzpomínání na Prokopovu uměleckou kariéru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
