Tak začal Otík Foltýn svou nejnovější strategickou komunikaci, ve které prohlásil, že Sovětský svaz nebyl v roce 1945 osvoboditel, ale okupant. A protože dneska máme hento výročí, které se i přes snahu strategického (ex)komunikátora pořád ještě jmenuje Osvobození a máme na to i státní svátek, dovolte mi prohlásit, že Otakar Foltýn si nezasloužil, aby jeho předky sovětští vojáci osvobodili od vyhlazení, které měli Němci v plánu. 

Zároveň mohu Foltýna z Edelstadtu ujistit, že to bylo poslední osvobození, které Rusové v naší zemi udělali, protože oni velmi citlivě vnímají, jak díky jeho komunikaci pliveme do očí těm, kteří zde nechali sto čtyřicet tisíc padlých, aby Německo vykázali do patřičných mezí. Ano, na slovech záleží. Německo se s novým kancléřem hodlá znovu chopit vedoucí úlohy v Evropě a my bychom tentorkát neměli počítat s tím, že za nás někdo bude tahat horké kaštany z ohně. 

Víš, Otíku, zbrojovky v Československu do posledního dne pracovaly pro Wehrmacht. Na každého partyzána připadalo pět československých četníků, kteří ho spolu s Jagdtkomandy honili. Pražské povstání začalo pět dní před koncem války, a ještě nám Řeporyjec tvrdí, že Prahu osvobodili Vlasovci… Většina sovětských vojáků, která padla na našem území, byla nejspíš zasažena v Česku vyrobeným střelivem… Podobnost s muniční iniciativou vykazuje děsivé množství shod… bohužel, Rusové si to také myslí.