Dnes už Němci dobře chápou, že kroky, které veřejní činitelé udělali v nedávných letech v oblasti migrace, aniž by se jich ptali na názor, zásadně jejich zemi ovlivní na desítky nebo stovky let. „Zemi to rozdělilo na dva nepřátelské tábory, v nich roste vzájemný odpor, snaha potřít oponenty, nenávist a vztek,“ všímá si redaktor Ladislav Henek.
K celonárodnímu konsenzu by v této situaci mohla podle Heneka vést pouze důkladná, hluboká, pravdivá, a nejspíše proto i bolestná celonárodní svobodná debata. „Bez ní lze doutnající vášně tlumit omezováním svobody slova, vytvářením kontrolovanější společnosti a utahováním šroubků,“ dodává redaktor deníku Mladá fronta Dnes s tím, že bez ní se jen těžko v budoucnu zabrání celospolečenskému výbuchu.
Potvrzuje to i průzkum organizace Institut für Demoskopie Allensbach (institut pro výzkum veřejného mínění), jehož výsledky by podle Heneka nepřekvapily v Honeckerově komunistické Německé demokratické republice na konci 80. let. Ale dnes? Dnes působí až neuvěřitelně.
Na otázku, zda je v Německu možné se na veřejnosti svobodně vyjadřovat o zásadních věcech, odpovědělo „ano“ pouze osmnáct procent respondentů. Tři pětiny jich pak uvedlo, že bez zábran hovoří pouze v kruhu přátel a známých.
„Lidé si myslí, že musí být velmi opatrní, k jakým tématům se veřejně vyslovují. O nezaměstnanosti mohou mluvit svobodně. Naopak o migraci, muslimech a islámu rozhodně ne,“ podotýká Henek. Podle autorů průzkumu má nápadně mnoho Němců dojem, že pokud jde o osobní projev na veřejnosti, tak společenská kontrola zesílila a úřady stále více dohlížejí na výroky a chování jednotlivců.
Většina dotázaných také byla přesvědčena, že je vystavena nemístnému tlaku politické korektnosti. Celé dvě třetiny Němců například nesouhlasí prý s tím, aby se ve veřejném diskurzu používal zvláštní, politicky korektní termín pro migranty „lidé s migračními kořeny“ místo obvyklého výrazu „cizinec“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
