Migranti páchají teror, řekl Koten z SPD. A Takáč z ČT začal: Jaký teror? Odkud to víte? Podívejte se, co bylo dál

06.06.2018 13:55

Evropa již dva roky vyjednává o reformě azylového systému. Jednání v Lucembursku opět ukázalo na hluboké příkopy, které mezi členy EU existují. Zatímco Itálie prosazovala povinné přerozdělování uprchlíků, mnohé státy v čele s V4 to odmítají. O celé věci diskutovali v pořadu Události, komentáře poslanci Jaroslav Bžoch (ANO) a Radek Koten (SPD), který je zároveň předsedou sněmovního výboru pro bezpečnost. Máme přijímat migranty?

Migranti páchají teror, řekl Koten z SPD. A Takáč z ČT začal: Jaký teror? Odkud to víte? Podívejte se, co bylo dál
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Itálie - migranti
reklama

Jaké mají hosté vysvětlení pro to, že Evropu zase rozdělují kvóty, zajímalo moderátora Daniela Takáče. „Pro vstup do EU se vyjádřilo 77 % voličů. Nicméně si musíme říci, že jsme vstupovali do jiné EU, než nyní. Důvodem je Lisabonská smlouva. Ta přenáší pravomoci národních států na EU a ta nám potom může diktovat. Ztrácíme svou svrchovanost a nejsme schopni se bránit,“ shrnul Koten. Není však normální, že ve spolcích přechází část pravomocí na nějaký centrální orgán? „Musíme si položit otázku, jestli jsme stále svrchovaným státem a můžeme si o sobě rozhodovat sami, nebo se musíme podvolit nějakému diktátu většiny. Každý stát by měl mít ve svých rukou vlastní migrační a azylovou politiku,“ vysvětloval Koten.

Anketa

Jste spokojeni s tím, jak po pěti letech zatím dopadla síť kauz kolem Jany Nagyové-Nečasové?

2%
98%
hlasovalo: 6879 lidí

„Podíval bych se na západ od nás, protože vzhledem k situaci, která vznikla v Německu, ve Francii, kde jsou neustále nějaké atentáty, tam se ta migrace vyloženě vymkla,“ řekl Koten. Daniel Takáč se tomu podivil: „Neustálé atentáty, tím myslíte co?“ „Tak samozřejmě, najíždění vozidly do lidí a podobně,“ vysvětlil Koten a připomněl několik teroristických útoků za pomoci osobních aut, dodávek a kamionů. „Tak to vypadá, že je to tam co druhý den,“ nedal se Takáč. „Ne co druhý den, ale určitě jednou dvakrát za měsíc si takové zprávy přečteme. Nebo tam někdo vybuchne, nebo tam někdo někoho pobodá nožem, na to bychom si tady asi nechtěli zvykat,“ oponoval Koten.

„Dovolil bych si pana kolegu opravit s tím, že to nemá s Lisabonskou smlouvou nic společného, to jsme přijali v Amsterdamské smlouvě z roku 1999,“ začal poslanec Bžoch. „Přerozdělovací mechanismus s kvótami nemůže nikdy fungovat. Jižním státům, jako je Řecko, to samozřejmě vyhovuje, protože se těch migrantů chtějí zbavit. Já je chápu a nějaká solidárnost by tu být měla,“ řekl Bžoch a zdůraznil, že by vše mělo stát na principu dobrovolnosti. Připomněl, že Česká republika v minulosti přijala asi 20 uprchlíků, po podrobném prověření zůstali 4.

Fotogalerie: - Malíř Faltýnek

Vernisáž obrazů Jaroslava Faltýnka nazvaná Staří b...
Vernisáž obrazů Jaroslava Faltýnka nazvaná Staří b...
Vernisáž obrazů Jaroslava Faltýnka nazvaná Staří b...
Vernisáž obrazů Jaroslava Faltýnka nazvaná Staří b...
Vernisáž obrazů Jaroslava Faltýnka nazvaná Staří b...
Vernisáž obrazů Jaroslava Faltýnka nazvaná Staří b...

Měla by existovat nějaká solidarita s Itálií? Jak jí lze s uprchlíky pomoci? „Ano, určitě. Je to otázka toho, jakým způsobem se budou bránit hranice EU. My pořád řešíme jen následky,“ řekl Koten. „My teď řešíme, kolik by tak mohla Česká republika ulevit Itálii,“ zajímalo ovšem Takáče. „Česká republika by nemohla Itálii ulevit, ani noha. Už několik let zpátky jsme upozorňovali, že je potřeba chránit hranice EU a místo toho tady lodě neziskových organizací brázdí moře u libyjských hranic, nabírá 20-25 kilometrů od pobřeží Lybie uprchlíky a vozí je 650 kilometrů do různých italských přístavů,“ popisoval Koten. Podle něj je rozhodně efektivnější vozit uprchlíky zpět do Lybie.

„Pokud mluvíme o nějaké solidaritě, já neříkám, že všechny budeme vozit do Evropy, nicméně když už někoho vylovíme a nevíme, jestli má nárok na azyl, nebo ne, tak mi přijde normální ho přivézt, protože ho tam přece nenecháme utopit,“ řekl Bžoch. Samozřejmě to neznamená, že bychom sem měli brát všechny, jak posléze dodal. „Nechceme kvóty, chceme to řešit v té Lybii tak, aby tam zůstávali,“ dokončil Bžoch.

Pak se diskuse stočila k nové italské protiestablishmentové vládě. Tu sestavuje Hnutí pěti hvězd a Liga severu. Obě strany jsou protiuprchlické, lze s nimi dojednat nějaký kompromis? „Co se týče nově vznikající italské vlády, tak ta ještě nevznikla,“ opravil Takáče Koten. „Záleží na ostatních státech, jestli to přijmou, nebo ne,“ řekl Koten a dodal, že lidé na jihu Itálie nemají momentálně dobré životní podmínky, ani bezpečnostní situaci, což je způsobeno právě migrační vlnou. Zemí se podle něj šíří dovezené nemoci a roste kriminalita, bylo podezření i na ebolu. „To není standard, který bychom chtěli ve střední Evropě,“ glosoval to Koten.

Daří se dohodnout s africkými zeměmi? „Myslím si, že to funguje, je to vidět na číslech. Migrační vlna z roku 2015 již odezněla, migrace je tu sice neustále, ale je na korigovatelné úrovni. To, co dnes řešíme, jsou následky té krize. Minimálně fungují dohody s Lybií a Tureckem. Ano, mohly by fungovat lépe, pořád sem nějací migranti jezdí, ale myslím, že nějaké ovoce sklízíme,“ mínil Bžoch. „Podle zpráv, běžně dostupných z italských periodik, je bohužel týdně 3-5 tisíc nově příchozích migrantů. Nevidím to tak úplně jako konec krize. Je pravda, že se ty počty zmenšují, ale vzhledem k predikcím může kdykoliv propuknout nová krize a měli bychom na to být připraveni,“ oponoval Koten.

Radek Koten doplnil, že celá migrační krize je obrovský byznys pro převaděče. Doufá, že černé scénáře se nenaplní a Evropa bude nakonec schopna bránit své vnější hranice. Díky Maďarsku a Makedonii je ale zatím v České republice klid, jak podotkl. „Nemám ty zprávy, jako pan kolega. Podle mě to funguje. Ta čísla, která mám z ministerstva vnitra, se zmenšují,“ řekl Bžoch.

Daniel Takáč poté připomněl, že Angela Merkelová by chtěla prosadit systém kompenzací, které by platily země, které nechtějí přijímat uprchlíky. Souhlasí s tím poslanci? „Určitě ne, protože 250 000 euro za nepřijetí jednoho jediného uprchlíka je naprosto zcestná myšlenka. Pokud si někdo myslí, že bychom měli řešit migrační krizi výpalným, tak to je bezprecedentní útok na svrchovanost České republiky,“ rezolutně to odmítl Koten.

„Jak se tedy má těm krajním zemím pomoci,“ zajímalo Takáče. „My tady pořád vytváříme podmínky pro to, aby ti migranti sem cestovali, ať už do Německa, nebo do západní Evropy. Bohatý sociální systém, za tím sem putují. Pro uprchlíky by se měly sociální systémy seškrtat. Peníze bychom měli použít na místě, vrtat tam studny, aby měli vodu a vytvořené podmínky. Aby neměli vůbec potřebu jít za lepším, pomoci jim se zemědělstvím, a tak dále, tam je těch možností spousta,“ vysvětlil Koten. Je to podle něj běh na dlouhou trať.

„Nemůžeme sem nyní dovážet uprchlíky, protože ten migrační potenciál Afriky je obrovský. Vzhledem k tomu, že se v Africe každý rok rodí 33 milionů nových obyvatel, tak i když každoročně přijmeme milion uprchlíků, tak problém nevyřešíme,“ pokračoval Koten. Zdůraznil, že je opravdu nutné bránit vnější unijní hranice. „Pokud otevřeme stavidla, tak v Evropě nebudou ani ubytovací kapacity, ani vodní a potravinové zdroje, takže je to otázka pěti, deseti let. Kdyby ta migrační krize neustále pokračovala… My tady nemáme byty ani pro naše občany. Myslet si, že tím třeba vyřešíme malou porodnost, to jsou jen takové teorie,“ dodal Koten.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Marek Korejs
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Generál Šándor: Směřujeme do „1984“ od Orwella. Covid? Tohle nesedí

7:58 Generál Šándor: Směřujeme do „1984“ od Orwella. Covid? Tohle nesedí

Andor Šándor, bezpečnostní analytik, sdělil, že žijeme v nebezpečné době. V době, která je svázána p…