Fondy soudržnosti, o kterých se dnes mluvilo na Pražském hradě, doposud podle Štěcha bezesporu Česku víc daly, než vzaly. Jak to bude v budoucnu, bude podle místopředsedy Senátu záležet na naší výkonnosti a na životní úrovni. „Je predikováno, že v nějakém horizontu několika let už nebudeme ti příjemci, ale budeme možná více dávat,“ doplnil s tím, že příštího rozpočtu se to však ještě týkat nebude. Je to podle jeho slov odraz naší celkově dobré ekonomické hospodářské výkonnosti.
Na otázku, zda jsme tyto peníze dokázali využít efektivně, nabídl dva pohledy. „Zaprvé jsme neměli dostatek zkušeností. Zadruhé se dalo dost peněz do tzv. měkkých projektů, více peněz mělo jít na dopravní infrastrukturu,“ míní Štěch, podle kterého jsme dnes už měli být před spuštěním výstavby železnice a dálnice měly být dostavěny.
„To je největší hendikep, který jsme mohli odstranit, protože jsme křižovatkou Evropy, přepravuje se u nás velké množství zboží a nemáme k tomu přizpůsobenou infrastrukturu,“ zdůraznil a upřesnil, co myslel těmi „měkkými projekty“. „Ty se těžko měří. Jsou často do lidských zdrojů. Tedy vzdělávání atd.,“ podotkl s tím, že se pozná, zda investice právě sem pomohly více, zatímco rychlostní silnice a dálnice by byly průkazné.
U „měkkých projektů“, kde se efektivita těžko prokazuje, může podle Štěcha rovněž docházet k tomu, že se zde finanční prostředky více spotřebují na projekty než na samotnou realizaci. „Mrzí mě to, že se nenaplnila infrastruktura dopravy,“ shrnul.
Poté už se podíval do budoucnosti v souvislosti s otázkou, zda se má na urovnávání ekonomických úrovní jednotlivých členských států Evropské unie dávat tolik jako doposud, nebo je přijatelné desetiprocentní omezení, které chce Evropská komise? „Jako politická reprezentace jsme se domluvili na tom, že by podíl na kohezní politiku měl zůstat zachován,“ prozradil, jaký je v této věci politický konsenzus v Česku.
„Musím uznat, že země zejména jižního křídla se vyrovnaly politicky a sblížení skutečně proběhlo. Nikoli však ekonomicky, to asi ani nikdy neproběhne,“ přemítal dál místopředseda Senátu. Hodnotová orientace občanů těch zemí je podle něj zkrátka jiná. „Oni prostě chtějí klidnější život. Vzhledem k podmínkám podnebí nepodávají takové pracovní výkony po celých 24 hodin, je to problematické,“ poukázal na vlivy, které je v jejich případě potřeba zvážit.
To však není argument proto, že by se mohly snížit kohezní fondy. „Kohezní politika má každopádně pokračovat, ale ne aby se kohezní fondy snížily. Nesmíme zapomínat, že zde máme nové ekonomiky Balkánu, kde jako země střední Evropy, i po zkušenostech s migrační politikou, bychom měli nadále usilovat o to, aby tyto země přebíraly činnosti a politiky, jako jsou ve zbytku EU,“ uvedl Štěch a zdůraznil, že to je velmi důležité i pro naši budoucnost a obchod.
V kontextu se srovnáváním úrovní Takáč následně poznamenal, že Česko téměř dohnalo Španělsko, i přesto si více než třetina lidí nad čtyřicet let myslí, že za socialismu bylo lépe. Štěch si to vysvětluje tím, že starší lidé, kteří prožili život i v této době, nemají tolik šancí využít všechny nové příležitosti, které se dnes skýtají. „Ono začít podnikat v padesáti nebo šedesáti letech je složité. Já do této třetiny lidí však rozhodně nepatřím,“ řekl Štěch.
Poté svou pozornost obrátil druhým směrem, a sice z České republiky ven. Na přetřes přišla otázka, zda má předseda Senátu jet na Tchaj-wan. „Když jsem byl předsedou Senátu já, tak bych tam nejel,“ řekl jasně Štěch. Takové rozhodnutí stavěl na základě toho, že věděl, že oficiální zahraniční politika, kterou představuje vláda, tyto iniciativy nepodporuje.
„Ať byla vláda Petra Nečase, nebo Bohuslava Sobotky, vždy jsem se snažil v zahraničních věcech držet oficiální politiku vlády. Pokud bych s tím nesouhlasil, tak tu funkci nemusím dělat, nebo bych ty aktivity neprojevoval,“ řekl svůj názor.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) několikrát rezolutně řekl, že na Tchaj-wan pojede. Čínský velvyslanec si stěžuje na to, že se Kubera s Tchajwanci potká. „Čínskému velvyslanci do toho nic není, to je naše věc,“ myslí si Štěch, který však zopakoval svůj postoj, jenž vyjadřuje z pohledu konsenzuální zahraniční politiky české politické reprezentace.
„Tyhle věci by si měla vyříkat ústavní čtyřka rozšířená o ministra obrany a ministra zahraničních věcí,“ konstatoval Štech a připomněl, že když byl ve funkci předsedy on, tak byl vyzývaný, aby tyto aktivity omezoval, a podle toho se řídil. „Kubera je druhý nejvyšší ústavní činitel a je v pozici, kdy musí brát ohledy. Pokud by k tomu bylo záporné stanovisko vlády a Ministerstva zahraničních věcí, pro to bych ruku nezvedl,“ uzavřel místopředseda Senátu s tím, že naše země v zahraničních věcech zkrátka musí v reprezentaci vyznívat jednotně.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
