Fondy soudržnosti, o kterých se dnes mluvilo na Pražském hradě, doposud podle Štěcha bezesporu Česku víc daly, než vzaly. Jak to bude v budoucnu, bude podle místopředsedy Senátu záležet na naší výkonnosti a na životní úrovni. „Je predikováno, že v nějakém horizontu několika let už nebudeme ti příjemci, ale budeme možná více dávat,“ doplnil s tím, že příštího rozpočtu se to však ještě týkat nebude. Je to podle jeho slov odraz naší celkově dobré ekonomické hospodářské výkonnosti.

Na otázku, zda jsme tyto peníze dokázali využít efektivně, nabídl dva pohledy. „Zaprvé jsme neměli dostatek zkušeností. Zadruhé se dalo dost peněz do tzv. měkkých projektů, více peněz mělo jít na dopravní infrastrukturu,“ míní Štěch, podle kterého jsme dnes už měli být před spuštěním výstavby železnice a dálnice měly být dostavěny.

„To je největší hendikep, který jsme mohli odstranit, protože jsme křižovatkou Evropy, přepravuje se u nás velké množství zboží a nemáme k tomu přizpůsobenou infrastrukturu,“ zdůraznil a upřesnil, co myslel těmi „měkkými projekty“. „Ty se těžko měří. Jsou často do lidských zdrojů. Tedy vzdělávání atd.,“ podotkl s tím, že se pozná, zda investice právě sem pomohly více, zatímco rychlostní silnice a dálnice by byly průkazné.

U „měkkých projektů“, kde se efektivita těžko prokazuje, může podle Štěcha rovněž docházet k tomu, že se zde finanční prostředky více spotřebují na projekty než na samotnou realizaci. „Mrzí mě to, že se nenaplnila infrastruktura dopravy,“ shrnul.

Poté už se podíval do budoucnosti v souvislosti s otázkou, zda se má na urovnávání ekonomických úrovní jednotlivých členských států Evropské unie dávat tolik jako doposud, nebo je přijatelné desetiprocentní omezení, které chce Evropská komise? „Jako politická reprezentace jsme se domluvili na tom, že by podíl na kohezní politiku měl zůstat zachován,“ prozradil, jaký je v této věci politický konsenzus v Česku.