Komunikace s libanonskou armádou, dle jeho slov, byla zdlouhavější, kvůli nutnosti rozdělení pozic pro několik zahraničních týmů a kvůli koordinaci.
Moderátorka Jana Peroutková se záchranáře též ptala na uprchlíky. „Také jsem četla, že pro vás bylo těžké pozorovat tu bezmoc syrských a palestinských uprchlíků. Můžete nějakou takovou situaci popsat?“ tázala se. To ovšem vedoucí USAR týmu odmítl. „Se syrskými nebo s palestinskými uprchlíky jsme se my nesetkali,“ řekl Čmakal moderátorce, s tím, že čeští záchranáři pracovali ve zničeném přístavu, do něhož nemělo civilní obyvatelstvo přístup.
Český tým dostal sektor, kde se podle informací armády neměl nikdo pohřešovat, to měl tým potvrdit, aby se záchranné práce ostatních týmů mohly posunout k dalším místům. Čmakalův tým informaci, že se nikdo na daném místě nenachází, potvrdil.
Mise byla pro zúčastněné dle něho „odměněním“, jelikož nasazení týmu pomohlo s mezinárodní certifikací o schopnosti složky, která se musí postupovat každých pět let.
Čmakal se naposledy zahraniční záchranné mise účastnil v roce 2015 v Nepálu, tehdy ovšem po zemětřesení čeští záchranáři pomáhali na místě až měsíc.
Fotogalerie: - Donald Trump a Blízký východ
Takzvaný USAR (Urban Search and Rescue) tým je nasazován v případě rozsáhlé mimořádné události a živelní katastrofy, například zemětřesení, závalu či tsunami. Specializací týmu je záchrana ze sutin, z výšek a z hloubek. Tým je schopný zhruba do deseti hodin vyrazit na pomoc, pakliže postižená země pomoc přijme. V minulosti pomáhal po živelních pohromách v několika zemích
Všichni jsou v pořádku. Podstoupí lékařskou prohlídku a test na covid-19 a půjdou do karantény. #usar pic.twitter.com/kwHmVxneIy
— Hasiči Praha ?? (@HasiciPraha) August 11, 2020
Odhaduje se, že příčinou exploze v Bejrútu byl požár, jenž zapálil výbušný dusičnan amonný, který byl v přístavu uskladněný od roku 2013. Dusičnan amonný se používá jako hnojivo či při výrobě pyrotechniky a výbušnin.
Libanonské úřady loď s touto látkou v prosinci 2013 zabavily kvůli vysokým dluhům vůči dvěma společnostem, které si stěžovaly u bejrútských soudů.
V květnu 2014 bylo rozhodnuto, že loď není plavbyschopná a její náklad byl vyložen v září téhož roku a uskladněn v přístavišti. I přes naléhání kontrolních orgánů od té doby pak zodpovědné instituce hrozbu neřešily.
Celé místo události v Bejrútu zachytil na kameru i náš dron.
— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) August 9, 2020
Sami můžete vidět rozsah poškození přístavu, kde zasahujeme a vyhledáváme osoby v troskách.
?? @HasiciPraha / @HzsUlk / @hzs_lk / @HZS_Pardubice pic.twitter.com/5nHuownzrq
Exploze poničila několik čtvrtí Bejrútu a vyžádala si, podle prozatímních statistik, kolem dvou stovek obětí na životech a na šest tisíc zraněných.
Psali jsme:
autor: rak
