„Jsme vojensky a ekonomicky provázáni s celým světem. A tak se nás dotýká téměř všechno. I hrozba terorismu se nás jednoznačně týká,“ zmínil Pavel.

Připomíná, že kdyby došlo k dalšímu vyhrocení problémů v Sýrii, můžou se dát do pohybu statisíce až miliony migrantů a uprchlíků. „Pak bude mít opět problém nejen Evropa, ale i my. Měli bychom se začít cítit součástí EU a NATO, a to se všemi odpovědnostmi,“ myslí si generál, podle nějž EU a NATO by měly být mnohem iniciativnější. „Mohli jsme udělat mnohem víc v odpovědi na turecké bezpečnostní zájmy, ale i zájmy na bezpečnost samotných Kurdů,“ podotýká.

S ideou na vytvoření bezpečnostní zóny pod mezinárodní kuratelou jsme podle jeho slov totiž mohli přijít už před měsíci a předešli bychom tak posílení role Asada, ale i Putina. „Chybí systémový koncepční přístup k celému regionu. Nemají ho státy ani instituce. Kdyby totiž existoval, dlouho dopředu bychom předpokládali, co vlastně uděláme, když porazíme IS. Včetně plánu, jak Kurdům vyjádříme uznání za to, s čím pomohli,“ uvedl. A doplnil, že nečinnost není strategie, a to se nám teď vymstilo. Postoj Západu ke Kurdům by nenazval zradou, ale vidí jej coby nekoncepčnost.