Situace ve Sněmovně se přiostřila krátce před 22. hodinou. Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) předal premiéru Babišovi vzkaz od demonstrantů čekajících venku před budovou. Dav žádal, aby za nimi premiér přišel. Andrej Babiš se rozhodl vyjít před budovu Sněmovny, kde byl dav demonstrantů, usnesení Sněmovny mu to ale dlouho neumožňovalo. Vyjít vstříc mu chtěl Zbyněk Stanjura (ODS), který navrhl přestávku v délce 15 minut, během které by Babiš skutečně mohl mezi demonstranty jít.
Fotogalerie: - Kalousek, Kalousek!
Většina poslanců ovšem přerušení schůze v hlasování odmítla. Situaci pak chtěl do vlastních rukou vzít Miroslav Kalousek. „Dovolím si konstatovat, že toto hlasování bylo absolutně unfair, mimo jakákoliv pravidla slušného chování. Pan premiér tady vystoupil a postěžoval si, jak rád by vyšel mezi ty demonstranty, ale nemůže, neb je mu jednacím řádem, pravidly našeho jednání, regulováno i jeho vlastní močení,“ pronesl Miroslav Kalousek sarkasticky během svého projevu.
„Já jsem mezi nimi také byl a vím, že by si to přáli. Oni by si tedy mnohem víc přáli, kdyby pan premiér šel ještě dál, než mezi ně a už se nevracel,“ řekl Kalousek a sklidil smích části poslanců. Ani druhý návrh však přijat nebyl. Vše rozsekl Zbyněk Stanjura, který se ale nejdřív do Babiše opřel. „Ono se to občas stává i Andreji Babišovi, že ho ten klub neposlouchá, že jo? Teď chtěl mezi demonstranty a klub evidentně nechce. No, stává se to všem, to je asi normální. Říkají, že jsou demokratické hnutí, tak jim v tuto chvíli věřme,“ řekl Stanjura a poté požádal jakožto předseda poslanců ODS o pauzu v délce dvaceti minut. Andrej Babiš tak mohl jít mezi demonstranty.
Zajímavá je i skutečnost, že dle zákona není možné demonstrovat v okolí sta metrů od budovy Sněmovny, dav nespkojených občanů však stál až přímo před samotnou budovou, tedy v rozporu se zákonem. I tak se Babiš rozhodl mezi občany vyrazit. Výlet premiéra mezi nespokojený dav před budovu Sněmovny ale neměl dlouhého trvání. Venku na Babiše čekal hlasitý pískot a pokřikování nadávek. To ale nebylo všechno, po chvíli se dokonce kdosi odvážil směrem k Babišovi hodit skleněnou lahev. Ochranka poté Babiše velmi rychle odvedla zpátky dovnitř.
Když jednání ve 22:08 opět pokračovalo, vyžádal si slovo Miroslav Kalousek. Premiéru Babišovi vyčetl zbabělost. „Podle informací, které máme, pan premiér vykoukl na tu ulici, a když viděl, že mu dav není nakloněn, třeba mi to rozmluví, tak zase se vrátil zpátky, aniž by s těmi lidmi mluvil,“ řekl Kalousek. „Pane premiére, promiňte, takhle se nechová chlap. Chlap se baví i s lidmi, kteří mají jiný názor. Vy utíkáte před lidmi, kteří mají jiný názor, křivě přísaháte na zdraví svých dětí, podvádíte, kňouráte, fňukáte,“ rozohnil se Kalousek a ve Sněmovně to začalo vřít. Poslanci hnutí ANO začali mlátit do lavic, ticho zjednal až místopředseda Sněmovny Okamura.
Miroslav Kalousek se poté jal opakovat svůj proslov o „fňukání, lžích a kňourání“ premiéra Babiše, ovšem byl opět přerušen. Tentokrát se neudržel Jaroslav Faltýnek (ANO) a do sálu velice nahlas pronesl na adresu Kalouska: „On je vožralej, nech toho!“ Reakcí mu byl smích některých poslanců. Viditelně rozezlený Miroslav Kalousek poté jen dokončil svůj projev a vyslovil názor, že premiérem by měl být chlap.
Na to přímo reagoval Andrej Babiš. „Já bych chtěl poděkovat ODS za tu přestávku. Já jsem šel mezi demonstranty. Já nevím, kolik má promile vožrala Kalousek dneska. Možná stejný promile jak oni venku,“ řekl Babiš na adresu Kalouska. „Je zase vožralej, zloděj zlodějský. Nebudeš mě urážet, nebudeš mluvit o mých dětech,“ řekl dále Kalouskovi.
Babiš poté řekl, že mezi demonstranty chtěl jít, chtěl s nimi mluvit. Chtěl jim prý ukázat zprávy z roku 2006, kdy byl Miroslav Kalousek, tehdy ještě jako předseda KDU-ČSL, pro utvoření vlády s podporou komunistů. „Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ve čtvrtek souhlasil s výzvou šéfa ČSSD Jiřího Paroubka k jednání o společné vládě. Kalouskovi by nevadila ani tolerance takové vlády ze strany KSČM a předsednictvo KDU-ČSL je v tom podpořilo. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše by komunisté vznik vlády ČSSD a lidovců zřejmě umožnili,“ citoval Babiš z dvanáct let staré zprávy serveru Novinky.cz.
„A já jsem tým demonstrantům to chtěl přečíst. Řvali a začali na mě házet láhve! Vaši demonstranti! Dneska jste tam byl. Nebyl jste nadšenej? Skandovali vaše jméno, pane Kalousku. No tak co je to za pokrytectví? Proč se tady bavíme celý den o komunistech? Proč? Vždyť vy jste s nimi chtěl dělat stejnou věc! Ne, vy jste chtěl dokonce vládu! My máme len toleranci. Takže to je jedna věc. Já už jsem tam byl. Tak si to zařiďte, aby ty vaši kámoši neřvali a neházeli na mě láhve,“ dodal rozrušený Babiš.
Poté měl ještě poměrně dlouhý projev na téma StB. Babiše rozčílilo, že ho na toto téma poučuje Miroslav Kalousek. „Já jsem soud vyhrál a já jsem zažaloval Slovenskou republiku u Evropského soudu. Vyhraju to. Vy mi tady nebudete nadávat do estébáků, já jsem žádný estébák nebyl, já si vyprosím, aby tady někdo mluvil o mých dětech,“ prohlásil Babiš. Jan Bartošek z KDU-ČSL na to konto označil Babiše za ostudu Sněmovny.
Od násilných projevů demonstrantů se distancovali mnozí poslanci. Pavel Bělobrádek tak učinil i na sociální síti twitter.
Následovalo několik faktických poznámek. Za zmínku stojí další vystoupení Miroslava Kalouska, který oznámil, že se podrobil testům, které později hodlá využít pro podání mandátovému a imunitnímu výboru. Poslanec Jan Bartošek z KDU-ČSL poté od pultíku Babišovi vzkázal: „Víte, můžete se ohánět tím, že jste nebyl v StB, jak chcete. Ale to, že jste byl u komunistů, z toho se nevyvlíknete.“ Přisadila si i poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09). „Vážený pane premiére, když vám ti estébáci tolik ubližovali, já nerozumím tomu, proč se tolika lidmi spojenými s komunistickou státní bezpečností obklopujete. Já vám ráda pošlu seznam lidí z vaší blízkosti, kteří jsou také – či jejich rodinní příslušníci – na seznamech,“ řekla Langšádlová.
Poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL) poté debatu převedl na téma koncesionářských poplatků. Podle něj je pro ANO a komunisty lákavé nějakým způsobem veřejnoprávní média zkrotit. „A nejnověji byla navržena úprava DPH, že Česká televize přijde o 350 až 400 mil. korun, Český rozhlas o 100 mil. korun. Český rozhlas dokonce oznámil, že bude propouštět. A já bych se chtěl, pane premiére, zeptat, jestli budete pokračovat v té snaze připravit veřejnoprávní média o finance, nebo jestli to nějakým způsobem nahradíte, aby nebyl žádný důvod nebo záminka k propouštění lidí z veřejnoprávních médií,“ řekl Čižinský.
Na to reagovala rozhořčená ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Dovolte mi, abych zareagovala velice ve stručnosti na pana poslance Čižinského, protože to už opravdu překročilo veškeré meze. Česká televize má příjmy z reklamy, ty má samozřejmě regulované a jsou minimální, a majoritní příjmy má z koncesionářských poplatků. A v podstatě změna, kterou si prosadili a která je v rozporu se směrnicí EU, spočívá v tom, že do základu daně, do zdanitelných plnění zahrnují všechno, a to prostě možné není,“ vysvětlila ministryně. „Česká televize platila měsíčně zhruba v průměru 25 mil. DPH a teď čerpá v průměru 25 mil. DPH a je to v rozporu. Takže hledáme cestu, narovnáváme to, není to politický problém,“ dodala poté s poukazem na to, že stejný problém má i Český rozhlas.
„Když veřejnoprávní média přichází o peníze, tak je úplně jedno, jestli je to technické, politické nebo jiné, prostě ty peníze nemají. A Český rozhlas tím zdůvodňuje propouštění zaměstnanců, které je pro mne nepřijatelné,“ reagoval Čižinský.
K pultíku se vrátila také Helena Langšádlová, a to v reakci na slova premiéra Andreje Babiše. „Vážení kolegové, pane premiére, vy jste se tady několikrát ohradil proti tomu, že nemáte nic společného s StB. Já vám začnu číst z takového seznamu: Alexandr Babiš – spolupracovník StB, krycí jméno Miki, bratr Andreje Babiše. Libor Široký – člen představenstva Agrofertu. A takto bych mohla pokračovat. Je to několik desítek jmen, které jsou spojeny s vámi a s bývalou Státní bezpečností,“ řekla.
Po 23. hodině se ke slovu dostala Miroslava Němcová (ODS). Během velmi dlouhého proslovu zazněl například přesný výčet kněží a řeholnic, kteří byli buďto umučeni, uvězněni, či internováni během vlády komunistů. Zároveň se pozastavila na rozdílností přístupu k Zdeňku Ondráčkovi (KSČM) a k dnešnímu ministru obrany Lubomíru Metnarovi (za ANO), kteří za komunismu oba sloužili u tzv. pohotovostního pluku. Ondráček však po dlouhých protestech opozice rezignoval na místo šéfa komise GIBS, zatímco Metnar zůstává ministrem obrany.
Na slova Němcové reagoval poslanec Josef Hájek (ANO). „Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Mně to nedá nezareagovat. Víte, já bych zareagoval na to, že paní, která tady hovořila přede mnou, paní poslankyně Němcová, útočila na pana ministra obrany, který byl v pohotovostním pluku. Ano, i já jsem byl ve Vojenském gymnáziu Jana Žižky. A víte, s kým jsem studoval? S panem Topolánkem. Útočila stejně na pana Topolánka, že byl se mnou od patnácti let na vojenském gymnáziu?“ ptal se Hájek.
Na něj reagoval Zbyněk Stanjura (ODS): „Srovnávat pohotovostní pluk, který tak nechvalně zasáhl v roce 1989 proti svobodě občanů, s tímto gymnáziem, je nehoráznost, nehoráznost. Já tomu docela rozumím. Pan poslanec Hájek je velmi smířlivý ke komunismu a komunistům. Ale my takoví nebudeme. Relativizování komunismu a chování komunistů je něco, proti čemu budeme protestovat. A žádám pana poslance Hájka prostřednictvím pana místopředsedy, aby se choval slušně k paní poslankyni Němcové. Není to poprvé, kdy ji osobně napadá. Jste ubožák,“ řekl Hájkovi Stanjura.
„Já jsem pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, vstoupil do vojenského gymnázia jako patnáctiletý chlapec, který byl otcem emigranta, který neměl jinou možnost studia než na vojenské škole. Nebyla jiná možnost. V roce 1975 jsem byl propuštěn z vojenského gymnázia z politických důvodů, že můj otec byl v emigraci. Tak mně prosím vás vy nevyčítejte, že jsem tady nějaký zastánce komunismu. To není pravda! Já jsem tvrdě musel na sobě pracovat, tvrdě jsem na sobě pracoval. A to, že jsem dneska třeba tady, je to, že jsem byl cílevědomý, pracovitý, a že mně komunisté dovolili studovat jedině Vysokou školu báňskou a být horníkem, no tak bohužel byla taková doba,“ shrnul svou reakci poslanec Hájek.
Před půlnocí došlo na vystoupení několika poslanců za Piráty. Ti se začali jeden po druhém ptát poslanců za ČSSD, a to jmenovitě, zda důvěřují Andreji Babišovi. Po lavině dotazů tohoto ražení se ke slovu dostal po půlnoci opět Miroslav Kalousek. Prohlásil, že předsedou vlády by neměl být usvědčený lhář. „Dnešní den je pro mě do značné míry úlevný, když mě pan ministr financí oslovil s osočením, že jsem opilý, že jsem zloděj a že díky mně umírali lidé na padácích. Ve všech těchto případech se jedná o pomluvu, kde samozřejmě důkazní břemeno musí nést ten, kdo tu pomluvu vysloví. Já ve všech těchto třech případech mám důkazy, kdy mohu říct, že to prostě nebyla pravda, nebo že to není pravda, a že se tedy jedná o usvědčeného lháře. Ale to bude civilně právní spor mezi mnou a panem předsedou vlády. K té omluvě bude přinucen. Nemůže to skončit jinak, protože ty důkazy držím v ruce,“ zahrozil Kalousek.
„Až se nás historie nebo děti nebo vnuci budou ptát, tak prosím pěkně neobstojí argument, že se na tom nějak dohodl klub. Nebo že takhle jsme se rozhodli. To hlasování je po jménech právě proto, že každý rozhoduje sám za sebe. Každý z vás bude muset, každý z nás bude muset svým dětem a vnukům se podívat do očí a říct – Já jsem tenkrát ty komunisty pustil k moci proto, že... každý z vás to bude muset zdůvodnit nejenom svému vlastnímu svědomí, ale i svým vlastním potomkům. Budeme hlasovat o důvěře komunistické vládě. Žádná jiná vláda to nebude než vláda komunistická. Vy teď rozhodnete o tom, každý z nás rozhodne o tom, zda tato komunistická vláda bude, nebo nebude mít důvěru. Je to na každém z nás. Děkuji za pozornost,“ dodal Kalousek.
Kalousek poté ještě zareagoval na Romana Onderku (ČSSD), který na základě výzvy od Pirátů vysvětlil, proč podpoří vládu Andreje Babiše. „Já bych chtěl jenom poděkovat panu poslanci Onderkovi za férovou a jistě upřímnou odpověď. Prostě on řekl: Volím zlo. Pak ta věta pokračovala, ale jestli to zlo je menší nebo větší, to už jsou relativní pojmy. Prostě volíte zlo, je to vaše legitimní rozhodnutí a já vám děkuji za odpověď,“ řekl Kalousek.
Poté si vzal slovo Jaroslav Foldyna (ČSSD). „Děkuji za slovo, pane předsedající, v této pozdní hodině nechci ty minuty natahovat. Dostal jsem otázku. Víte, já jsem takový často netypický člověk v tomto prostředí. Já jsem sportovec. Jsem zvyklý koukat se svému protivníkovi do očí. Ono to v tom ringu jinak nešlo než se dívat tomu člověku do očí. V tom ringu nemůžete podvádět. V tom ringu musíte bojovat, být čestný. Neznám moc nečestných boxerů. Znám spoustu nečestných politiků. A já mám stejnou odpověď na to jako Roman Onderka. Já jsem zvyklý lidem věřit do první lži, do prvního faulu. Potom je to něco jiného. Jsem přesvědčen, že je potřeba si vzájemně věřit a hledat východiska. Proto jsem tady dneska,“ vysvětlil Foldyna.
„Víte, kdo porodil to ANO, toho Babiše? Kdo ho porodil? Pánové! Pane Kalousku! Kdo ho porodil? Porodili jste ho vy! A my! Jak jsme se chovali! My jsme ho porodili, sociální demokracie, jak jsme se kolikrát chovali! Vy, pravice, jak jste zprivatizovali českej průmysl! Jak jste si tady nadělili církevní restituce, taky byla půlnoc. Proto jsme to tady... a je to trapný a mně je taky trapně,“ přešel skoro až do křiku Foldyna. Odměnou mu byl potlesk z levé části sálu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
