Na válku na síti může jednou někdo odpovědět konvenčními zbraněmi, zaznělo také v Moravcově pořadu

V první části diskutovali ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Karel Oliva, fotograf a designér softwaru Jiří Šiftař, blogerka Michelle Losekoot a německý lékař, psychiatr a filozof Manfred Spitzer o tom, jak se proměňuje jazyk na síti.

Otupují sociální sítě jazyk a mysl, nebo je tříbí?

Spitzer hned v úvodu varoval, že moderní počítačová éra má své výhody, ale také svá rizika. Lidé prý dnes méně používají mozek, protože se spoléhají na to, že to najdou na internetu. "Hrozí nám digitální demence," varoval filosof, který o tom dokonce napsal knihu. Digitální demence ohrožuje především mladé lidi a děti, u nichž se mozek teprve vyvíjí. "Čím mladší jsou děti, tím větším nebezpečím pro ně jsou digitální média," varoval. Proč? Lidé si často potřebují věci osahat, aby si spojili v mozku mnohé informace. Pohyb prstu po tabletu nebo telefonu to nemůže nikdy nahradit.

Karel Oliva k tomu poznamenal, že v digitální době vše velmi zrychlilo, což se projevuje i v jazykové neformálnosti publikovaných věcí, kterým ale bohužel dosti často schází i obsah. "Já bych Vám vytkl, že nemáte kravatu," obrátil se na Moravce vědec, na čemž se snažil demonstrovat onen posun k neformálnosti. "Valná část chyb plyne z toho, že to všechno musí být strašně rychle, že už není čas se na to vyspat a projít si text ještě jednou," posteskl si host.

Fotograf Jiří Šiftař je jednou z nejpopulárnější českých osobností, ne-li nejpopulárnější tváří sítě Instagram, která existuje od roku 2010. Z jeho úst mimo jiné zaznělo, že populární na Instragramu znamená mít ty nejlepší fotky. Jednu fotku prý upravoval asi půl roku, než ji publikoval. "V poslední době hodně klesá nárok na autenticitu těch fotek a už budí méně rozruchu, když tam někdo postne fotku, která je nějakým způsobem sponzorovaná," pokračoval. Nejen díky této síti poznal prý řadu lidí, které by asi jinak nepoznal.

Oliva k tomu ovšem dodal, že setkávání je jedna věc, ale v opravdová přátelství vypadají jinak, nemluvě např. o tom, že se lidé seznámí na síti a časem se vezmou. "Mezitím je třeba takový ten biologicko-lidský kontakt, abych neřekl slovo styk," poznamenal jazykovědec s úsměvem. Právě při setkávání na síti se proměňuje i jazyk. Já jsem snad nikdy neviděl klasicky psaný dopis, který by začínal souslovím "Dobrý den", zatímco v e-mailu je to téměř běžné.

Blogerka Michelle Losekoot sociální sítě však obhajovala. Na Twitteru je nutné vyjádřit se ve 140 znacích, což mnohdy představuje výzvu. "Brousí to jazyk," je přesvědčena. Přínosem je také to, že se po sítích rychle šíří různé informace, které nejsou cenzurované.

Politici hážou klacky pod nohy nositelům moderních trendů, udeřil Bartoš

Druhá část byla věnována politické regulaci sítí, vydělávání na sítích a své vlastní ochrany tamtéž. Svá stanoviska představili bývalý ředitel Microsoft pro Evropu Jan Mühlfeit a bývalý předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.

Jan Mühlfeit s některými myšlenkami profesora Spitzera v jedné věci souhlasil, digitální média oslabují pozornost. "Představte si, Václave, že Vás někdo bude operovat a po nějakých 12 minutách řekne: Já toho musím nechat a půjdu si upgradovat svůj Facebook," prohlásil. Bartoš byl mnohem smířlivější. Rozhodně prý nemá pocit, že by jeho nebo jeho známé postihla digitální demence. "Mně mnohem víc vadí, že ta politická generace, která s těmito technologiemi ještě neumí pracovat, tak hází jejímu rozvoji klacky pod nohy," upozornil Bartoš. V digitální době lze prý poměrně rychle zjistit, že politik lhal, což se řadě politiků jistě nelíbí. Podle Bartoše je dobře, že politici moderním technologiím příliš nerozumějí, protože je zvládají méně regulovat.

Mühlfeit si posteskl spíše nad tím, že se i v politických kruzích hodně mluví o využívání moderních technologii, ale v praxi se to příliš neděje. Pokud by k tomu politici skutečně přikročili, ekonomiky by prý rostly rychleji.

IT lobby nechce vzdělávat, ale vydělat, varuje profesor. Došlo i na Škromacha

A v tu chvíli se znovu ozval Manfred Spitzer, který varoval před obrovskou internetovou lobby. Větší prý dosud na světě neexistovala. Tabáková lobby proti ní prý byla maličká. "A oni mají jediný cíl, oni nechtějí vzdělávat děti, oni chtějí vydělat," upozornil profesor.

Dalším rizikem jsou krádeže profilů lidí a jejich dat. Proti tomu je ale třeba bojovat vzděláváním občanů. Lidé musí vědět, jak si dobře zaheslovat účty a stejně tak musí vědět, že si nemají na internet dávat všechno. "Některé ty smlouvy, např. s Facebookem, nejsou příliš pevné, upozorňoval dále Bartoš. Stalo se třeba Zdeňku Škromachovi, že jeho lidé začali jeho profil označovat za falešný, že je to neexistující osoba a oni mu ho zrušili. Pak musel prokazovat, že skutečně existuje. Je to úsměvná historka, ale ukazuje to i slabiny digitálního světa," varoval.

Sbírání dat ke komerčním účelům, soukromí a dvanáctileté děti

Firma Socialbakers sbírá volně dostupná data na sociálních sítích a vyhodnocuje je pro komerční firmy. Nevidí na tom nic špatného. "Koncept soukromí je relativně nový, tisíce let zpět to bylo jinak," upozorňuje ředitel společnosti Jan Řežáb. Okamžitě odmítl jakékoli úvahy o tom, že by poskytoval Národní bezpečnostní agentuře (NSA) data. Z jeho úst mimo jiné také zaznělo, že by např. v USA kandidoval na prezidenta člověk, který by nebyl na sociálních sítích. "Lidi by si určitě říkali: On něco schovává, jdeme to najít."

Sociolog FSS MU Jakub Macek, který seděl ve studiu spolu s mladým osmadvacetiletým ředitelem, upozornil, že se soukromím je to trochu komplikovanější. "Koncept soukromí je starý asi 250 let, což není moc, ale je to pro naši společnost poměrně zásadní," upozornil. Lidé, kteří už pobrali rozum, si to ale často uvědomují a své soukromí si chrání. Problém ovšem nastává u mladších ročníků, kupříkladu u dvanáctiletých dětí. Netroufne si navíc odhadovat, kde bude vývoj v této oblasti za nějakých pět let. "To zkrátka nevíme," upozornil. Někteří lidé jsou na moderních technologiích také závislí, ale není jich tolik, jak se někdy říká a navíc tuto závislosti nelze srovnávat s drogami. "Není to heroin, přátelé," uzavřel své vystoupení Jakub Macek.

Do debaty se zapojil také youtuber Jiří Král, který prozradil, že se sebeprezentací na kanálu youtube už živí. Dnes už mu to zaplatí nájem a rozhodně netrpí hlady, počítá ale s tím, že mu to bude vydělávat víc a víc, aby si mohl dopřát pěknou dovolenou a tak podobně.

Válka a zločiny na síti

Nakonec došlo i na válku a zločin na síti. Kvete? A daří se ho potírat? Trochu světla do tohoto tématu vnesli policejní prezident Tomáš Tuhý, bývalý diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar a profesionální hráč počítačových her Petr „czechcloud“ Žalud.

Podle Tuhého v IT kriminalitě dominují podvody všeho druhu, ale najdeme tam i zločiny mravnostního charakteru. Kyberkriminalita dnes představuje asi jedno procento páchaných trestných činů. Policie sice nebude najímat hackery, ale řada policistů byla proškolena tak, aby mohli kyberzločiny řešit. Před kamerou vystoupil i profesionální hráč počítačových her Petr „czechcloud“ Žalud, kterému ukradli identitu, ale česká policie to nedokázala vyšetřit. "Mám papír, že to bylo odloženo, protože to česká policie nedokázala vyšetřit, ale protože tu sedí pan nejvyšší, tak nebudu říkat, kde je chyba. Ona je asi na všech stranách," míní Žalud.

Pokud jde o kyberválky, Česko má do jisté míry štěstí. "V rámci kyberválek rozhodně nejsme číslo 1, ale počet útoků roste a jsou sofistikovanější," varoval Pojar. Problém je navíc v tom, že kyberválky se nevyhlašují, rovnou se útočí. A jednou to může dojít i tak daleko, že na válku na síti někdo odpoví konvenčními zbraněmi. Kyberválka ohrožuje hospodářství, infrastrukturu, vodárny a tak podobně. Dobří v útocích jsou Číňané či Rusové. Podle Pojara se spekuluje o tom, zda aktuální situaci kolem black-outu v Istanbulu nezpůsobil kybernetický útok.