Český novinář a manažer Petr Bohuš se stal novým poradcem ředitelky zpravodajství slovenské veřejnoprávní STVR Marie Hlucháňové. V prostředí slovenské televize se podle tamních zdrojů pohybuje už od srpna, nicméně v centrálním registru smluv se jeho kontrakt zatím neobjevil. Na spolupráci upozornil slovenský Denník N.

V STVR se má věnovat metodice, vzdělávání a nastavování profesionálních a etických standardů. Do každodenního řízení redakce ani do výběru témat se prý zapojovat nemá. Televize si jej cení mimo jiné pro snahu podporovat porozumění mezi různými názorovými proudy i pro dlouholeté zkušenosti v médiích. 

Bohuš se netají svou představou o veřejnoprávním zpravodajství. V květnu v pořadu Na paletě popsal, že ideálem veřejnoprávní televize je „umožnit lidem slyšet alternativní hlasy“, například formou pravidelného vysílacího prostoru na hlavním zpravodajském kanálu.  

V 90. letech začínal v České televizi, kde působil jako moderátor a později šéfredaktor publicistické relace Klekánice v ostravském studiu. Po odchodu z ČT v roce 2002 pracoval v rozhlase a poté několik let na Slovensku, kde vedl publicistiku a zpravodajství televize TA3 a moderoval pořad Černý Peter. V roce 2008 se vrátil do Ostravy do regionální televize Polar, odkud po čase odešel z médií úplně.

Na Bohuše se nově zaměřila i Česká televize, jeho někdejší domovské působiště. Pořad Newsroom ČT24 upozornil, že přijal nabídku spolupráce se slovenskou veřejnoprávní STVR. Reportáž podle všeho hodnotí jeho roli na Slovensku optikou pohledu, že český veřejnoprávní model je správný, zatímco slovenský je problematický, neboť je ovlivněn současnou Ficovo vládou. Reportáži rovněž upozorňuje, že Petr Bohuš často vystupuje v médiích, která označuje za konspirační, a ve svých vystoupeních opakovaně kritizuje jiné novináře.

K celé věci připojuje své vyjádření sám Petr Bohuš, jenž předloženou kritiku odmítá a popisuje své důvody pro působení ve slovenské STVR.

„V posledních týdnech jsem zavítal na Slovensko. Slovenská veřejnoprávní televize mě požádala o konzultace k metodice zpravodajství, etickému kodexu, pracovním postupům a dalším tématům, která spojuje klíčová hodnota – důvěra veřejnosti,“ zopakoval svou roli ve slovenské STVR. „Po mnoha letech jsem se na chvíli ocitl na půdě veřejnoprávnosti. A pokud budu moci, rád slovenské televizi pomohu,“ zdůraznil.

Na Slovensku jde podle jeho slov o několik jednoduchých a zásadních věcí: připomenout poctivé řemeslo, férové žurnalistické postupy a podpořit přesnost, dialog a respekt k faktům. „Důvěru totiž neztrácíme tím, že se spleteme. Ale tím, že chybu nepřiznáme. Nebo když komentujeme tam, kde máme informovat,“ dodává.

Neobjektivní přístup redaktorek Newsroomu ČT24

„Mé slovenské působení zaznamenal slovenský Denník N a také Newsroom České televize, který mi v poslední relaci věnoval tři minuty,“ pokračuje Bohuš. Některé informace redaktorek z Newsroomu podle něj nezazněly úplně přesně. V reportáži se objevily prvky, které do objektivní publicistiky nepatří.

V reportáži Newsroomu ČT24 zaznělo, že novináři „zjistili“, že Petr Bohuš začal spolupracovat se slovenskou veřejnoprávní STVR. Bohuš k tomu uvedl, že taková formulace může vyvolávat dojem, jako by šlo o něco skrytého nebo utajovaného, co bylo nutné odhalit. Podle něj však nic takového neproběhlo – spolupráce byla od začátku veřejná, běžná a profesionální. „Slovíčka mají sílu a tahle mohou vytvářet dojem kauzy tam, kde žádná není,“ upozorňuje novinář. 

Zároveň upozornil na další nepřesnost, která se v reportáži objevila – označení, že je „bývalý český novinář“. To odmítá s tím, že své práci se věnuje dál prostřednictvím svého webu Modrý jelen. „To je jako říct o rybáři, který má v ruce udici, že už dávno přestal rybařit,“ dodává. „Podobné formulace vyvolávají jemný odstup, jako by říkali: to už není náš člověk. A taková maličkost ovlivní, jak má divák informaci vnímat ještě dřív, než vůbec uslyší fakta,“ konstatuje, jak zdánlivě drobná slova mohou diváky ovlivnit.

A komentuje, že Newsroom poukázal na jeho vystupování v „konspiračních médiích“. Podle něj se dnes tento pojem používá příliš volně a účelově: „Původně konspirační médium bylo takové, které si vymýšlelo, neověřovalo a vydávalo domněnky za fakta. Jasná definice. Dnes se to slovo používá trochu jako švýcarský nůž. Hodí se na všechno. Stačí, že je médium mimo mainstream, nebo že klade nepříjemné otázky, a už se o něm řekne, že je konspirační. A tím to hasne. Nálepka namísto zkoumání argumentů,“ zmínil, že z této nálepky se stává způsob, jak někoho vyřadit z debaty a nebrat ho vážně.

Moderátorka Tereza Řezníčková převzala nálepku rovnou od Denníku N a ještě ji odprezentovala jako hotový fakt. „A to je dobrá otázka pro každého. Může být redakce seriózní, pokud místo argumentů používá nálepky?“ klade řečnickou otázku se vší vážností Petr Bohuš.

Dává za příklad, jak skutečnost šlo popsat fakticky a bez nálepkování. „Hostoval jsem v několika internetových pořadech mimo hlavní mediální proud. A dlouhodobě se věnuji kritice mediálních postupů.“

To, že moderátorka uvedla, že Bohuš v relaci Na paletě popsal, že jeho ideálem veřejnoprávní televize je, aby například každý večer v osm hodin, po hlavních zprávách, dostaly prostor alternativní hlasy, označil rovněž za zkreslující. „V rozhovoru jsem v nadsázce uvedl, že by veřejnoprávní mohla dát prostor méně obvyklým hostům,“ upřesňuje Petr Bohuš.

Pozastavuje se i nad tím, jakým způsobem se zde objevila zmínka o jeho profesní minulosti a současnosti – že kdysi pracoval pro Českou televizi, pro Český rozhlas i pro slovenskou televizi TA3. Dnes má vlastní web a YouTube kanál Modrý jelen, kde kriticky komentuje práci novinářů a věnuje se tématům manipulací v médiích. „To zní skoro jako kariérní sešup z Everestu do údolí. Nejdřív veřejnoprávní média, pak vlastní web. To může být podezřelé, že? Přitom je to normální. Spousta novinářů po letech v médiích pracuje samostatně. Ale způsob, jak to bylo podáno, vytváří jiný rámec. Kdysi byl novinář, dnes má YouTube a kritizuje novináře,“ dodává.

I zde navrhuje, jak by jeho představení ze strany ČT mohlo znít neutrálně: „Dříve působil v České televizi, v současnosti vede vlastní web. Věnuje se analýze mediálních postupů a rozborům možných chyb v žurnalistice,“ dává za příklad a upřesňuje, proč se kritice médií věnuje: „Ve skutečnosti je to jednoduché. Nevěnuju se kritice novinářů proto, že bych je neměl rád. Ale proto, že mám rád novinařinu. A když máte rádi řemeslo, tak chcete, aby bylo čisté. Toť vše.“

Kromě toho v Newsroomu ČT24 zaznělo, že Petr Bohuš poskytl rozhovor pořadu Na paletě, který je uveden na „seznamu sporných webů“, redaktorka Jana Ďuďáková doplnila, že jde o informaci z Konšpirátori.sk. „To vytváří rámec, na kterém má divák automaticky pochybovat. Nezpochybňuje se to, co Petr Bohuš říká, ale kde to říká,“ upozorňuje, že redaktorka přebírá opět nálepku od třetí strany bez vysvětlení její relevance. „Přebírá jejich nálepku a předává ji dál, aniž by vysvětlila, jestli jsou Konspirátori.sk a jejich seznam stránek se sporným obsahem relevantní. Kdo ho tvoří, nebo co je na něm vlastně sporné? Nic z toho nevíme,“ poukazuje Bohuš.

V reportáži zaznělo také tvrzení, že Bohuš mluví o potřebě „dostat slovenskou televizi do normálu“. Bohuš to vysvětluje tím, že tím míní zcela obyčejné věci – návrat k poctivému žurnalistickému řemeslu, k férovým postupům a respektu k faktům. Redaktorka mohla svá slova formulovat, tak, že by si přál, aby veřejnoprávní televize fungovala standardním způsobem a novináři se drželi poctivých, profesionálních postupů.

Závěrem Bohuš shrnuje, že reportáž o jeho osobě byla podána způsobem, který měl vzbudit podezření, přestože k tomu podle něj nebyl důvod. Upozorňuje, že dramatický tón a nálepkování mohou z obyčejných věcí snadno udělat něco problematického. „Dramatizace vzniká hlavně tím, že je mé působení zasazeno do rámce ‚poradce z alternativních médií‘. Když dáte nevinné větě nálepku konspirátor, začne vypadat nebezpečně,“ dodává, že pak běžná konzultační práce může v určitém rámcování vypadat podezřele.

„Tohle není škodolibost, to je jen způsob, jak funguje jazyk. A někdy bohužel i část dnešních médií,“ podotýká a konstatuje, že reportáž podle něj víc vypověděla o dotyčných médiích než o něm samotném. „Když média přestanou používat nálepky a začnou znovu používat argumenty, prospěje to všem. Důvěře lidí především,“ zakončuje Petr Bohuš.

Psali jsme:

„To je ostuda.“ Němcová v ČT půl hodiny pálila do Babiše a Okamury

„Ještě nic nevydělali.“ Střet mladé novinářky a Jakla před kamerami

„Špatný.“ ČT chválí tu, co lhala o Babišovi. Hned dostala. I od svých

„Lháři, s*áči, pamatuješ?“ Josef Klíma točil a stala se nehoda