Flegr prohlásil, že čísla pozitivně testovaných se nedostanou vysoko za hranici tří tisíců, protože má Česko prý malé kapacity na testování. Ale nakažených bude více. „Bude to vypadat, že stojí počty nově nakažených a budou stoupat počty hospitalizovaných. Jako k nějakému datu možná překročí počet hospitalizovaných počet pozitivně testovaných. No, asi ne,“ umírnil se nakonec parazitolog.

Udženija pak řekla, že v zastupitelstvu i v Poslanecké sněmovně přišli s návrhem navýšení počtu odběrových míst. „Protože si myslíme, že je to celorepublikový problém.“ Odebírat vzorky by se prý daly i v lékárnách, tedy v těch, kde jsou na to patřičně proškoleni. Jako největší problém vidí, že reakce přichází pozdě a není  plán pro různé scénáře počtu nakažených. Co se týče Prymuly, Udženija neměla starost, že by si nedokázal vůči Andreji Babišovi prosadit své.

Robin Povšík doplnil, že je za ministerstvo práce a sociálních věcí v krizovém štábu a právě téma kapacity testování se na jeho prvním zasedání probíralo a členové došli k tomu, že kapacitu je třeba zvýšit.

Flegr volal po zpětinásobení kapacity a zavedení rychlotestů. „Dneska se dělají testy, které se dělají ze slin, takže se nemusí šťourat nějakýma tyčema v nose nebo v čem,“ prohlašoval. Soukup se zeptal, co by to přineslo. „Věděli bysme, kdo může pobíhat a kdo nemůže pobíhat. Ty lidi by okamžitě věděli, jestli to, co mají, je chřipka nebo to. Dneska týden váhají a pak týden nebo 10 čekají, až na ně přijde řada. Nesmysl,“ mínil parazitolog. A na nedostatečnou kapacitu trasování by nasadil armádu nebo dobrovolníky. „Musí se povolat armáda, musí se povolat lidi,“ prohlašoval vědec. I Soukup se divil, proč na obvolávání lidí nejsou použiti pracovníci z call-center.